Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Základní informace o Lužických horách

 

... Lužické hory jsem si oblíbil snad nejvíce. Zprvu jsem k nim byl nedůvěřivý, ba až ironický. Jaképak to jsou hory, když výškově nedosahují ani úrovně Českomoravské vysočiny? Brzy jsem ale pochopil, že to jsou skutečně opravdové hory, jen ve zmenšeném měřítku. Jejich vrcholy ční monumentálně nad okolní krajinou, úbočí nejvyšších hor jsou pokryta kamennými sutěmi, z lesů na mnoha místech vystupují skalní útvary, jednotlivé hřebeny a rozsochy jsou odděleny hlubokými údolími. A to vše je zahaleno do krásných lesů, mnohdy ještě s původními bukovými porosty. Neznám krásnějšího místa, než Lužické hory na podzim.

(M. Sovadina, Jizerské a Lužické hory 6/97)

 

Lužické hory, pohled od Kluček ke Studenci.

Lužické hory jsou nevelké pohraniční pohoří, ležící zhruba uprostřed mezi Děčínem a Libercem v severních Čechách (viz mapka). Malá část pohoří na území Německa se nazývá Žitavské hory (Zittauer Gebirge).

Geologie

V okolí Horního Sedla je morfologicky dobře patrná linie lužické poruchy. Původně vodorovně uložené pískovcové vrstvy byly v její blízkosti vztyčeny místy až do svislé polohy.

Geologicky jsou Lužické hory budované převážně svrchnokřídovými pískovci, jimiž v třetihorách na četných místech proniklo k povrchu žhavé magma, které utuhlo ve formě znělcových a čedičových hornin. Protože tyto sopečné horniny jsou odolnější než okolní pískovce, byly následnou erozní činností vypreparovány, čímž vznikl charakteristický reliéf Lužických hor, tvořený protáhlými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy. Na severním okraji hor jsou křídové pískovce tektonicky ohraničeny proti granitoidům lužického masivu tzv. lužickou poruchou, po které došlo k nasunutí starší V masivu Křížové hory u Jiřetína pod Jedlovou jsou staré štoly, v nichž byla získávána nepříliš kvalitní ruda mědi, olova, zinku a stříbra. Nejdelší štola sv. Jana Evangelisty je dlouhá asi 650 metrů. žuly nad mladší pískovce. V okolí Doubice přitom byly na povrch vyvlečeny i drobné kry jurských vápenců. Ve čtvrtohorách převládala erozní činnost, při níž vznikla na svazích vulkanických kopců často rozsáhlá suťová pole. U Jítravy na východním okraji hor jsou zachovány štěrkopísky, uložené kontinentálním ledovcem, který sem pronikl od severu. V minulosti byla na četných místech hor v malém měřítku dobývána nepříliš kvalitní železná ruda a v okolí Jiřetína pod Jedlovou byly těženy drobné žíly sulfidů mědi, olova a zinku s příměsí stříbra.

Hory a vodstvo

už, nejvyšší vrchol Lužických hor (793 m n.m.), leží přímo na česko-německé hranici.

Přestože nejsou Lužické hory příliš vysoké, tvoří významné klimatické rozhraní, oddělující severní rovinaté kraje od vnitrozemí Čech. Nejvyšší horou je Luž (793 m n.m.), ležící na státní hranici s Německem, dalšími významnými vrcholy jsou například Jedlová (774 m), Klíč (760 m), Hvozd (750 m) a Studenec (736 m). Díky hojným srážkám jsou Lužické hory bohaté na vodu. Pramení zde říčka Kamenice se svým hlavním přítokem Chřibskou Kamenicí a četné přítoky Ploučnice, jako například Sporka, Svitavka nebo Heřmanický potok. Severní svahy hor odvodňuje potok Lužnička. Po hřebeni hor prochází významné evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem.

Lesy

Lesy dosud pokrývají větší část Lužických hor. Pohled přes údolí Kamenice na Zlatý vrch, Studenec a Javorek.

Více než polovinu území Lužických hor dosud pokrývají lesy. Až do intenzivní kolonizace ve 13. a 14. století byly Lužické hory porostlé neprostupným pohraničním hvozdem, v němž převažoval buk, často doprovázený jedlí. V době velkého rozmachu sklářství po 15. století ale byly původní lesy téměř zlikvidovány a postupně nahrazeny smrkovými, případně borovými monokulturami. Zbytky bučin se zachovaly pouze v izolovaných ostrůvcích na odlehlých místech a vrcholcích hor. Dnes zde kromě smrků a borovic můžeme vidět buk lesní, javor klen nebo mléč, jasan a občas lípu nebo jilm. Na některých místech roste také dub zimní a letní, v okolí potoků jsou hojné olše.
V 80. letech 20. století byly lesy silně poškozeny průmyslovými exhalacemi a přestože se čistota ovzduší v posledních letech zlepšila, lesy ve vyšších polohách jsou stále ohrožené a hůře odolávají hmyzím škůdcům i nepříznivým povětrnostním podmínkám.

Rostlinstvo

Na některých vlhčích loukách se dosud vyskytují vstavačovité rostliny. Vstavač mužský na louce pod Lipnickým vrchem.

V Lužických horách roste řada typických rostlinných druhů, z nichž některé patří mezi druhy u nás ohrožené. Botanicky zajímavým prostředím jsou především květnaté bučiny, v jejichž podrostu se vyskytuje samorostlík klasnatý, kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, lilie zlatohlávek nebo měsíčnice vytrvalá. Ještě poměrně často se můžeme setkat také s lýkovcem jedovatým. Zjara můžeme na některých loukách vidět prvosenku vyvýšenou, vlhká místa osidluje bledule jarní, kozlík dvoudomý a lékařský, vachta trojlistá, všivec mokřadní, sítina rozkladitá a různé Ve světlých lesích a na pasekách je hojný náprstník červený, který se zde dříve nevyskytoval. druhy ostřic. Na některých místech přetrvaly tzv. orchidejové louky s hojným prstnatcem májovým a listenatým, které vzácně doprovází bradáček vejčitý, vemeník dvoulistý, vstavač mužský a kruštík bahenní. V řídkých lesích a na pasekách se hojně vyskytuje nápadný náprstník červený, který se sem šíří od západu. Zajímavý je výskyt glaciálních reliktů hvězdnice alpské a kapradinky skalní, jejíž výskyt však nebyl v posledních letech potvrzen. Ojediněle se vyskytuje také rojovník bahenní a rosnatka okrouhlolistá.

Zvířena

Ve zvířeně Lužických hor převládají běžné lesní druhy. Žijí zde stáda jelení i srnčí zvěře, častá je zvěř černá a vyskytují se i mufloni. Zvláštností je výskyt kamzíků, kteří byli na počátku 20. století dovezeni z Alp a uměle vysazeni u Jetřichovic na děčínsku, odkud se rozšířili do Lužických hor a velmi dobře se zde aklimatizovali. Horská fauna je, vzhledem k malé výšce hor, poměrně chudá. Jejími zástupci jsou ořešník kropenatý, kulíšek nejmenší, mlok skvrnitý, ještěrka živorodá a rejsek alpský. V potocích žijí pstruzi, raci, čolci a různé druhy žab. Z dravců můžeme zahlédnout káně lesní i káně rousné, vzácně zde hnízdí i výr velký. V posledních letech se šíří krkavci, chřástal a byl zjištěn i čáp černý. Ze vzácnějších motýlů můžeme zahlédnout otakárka fenyklového, bělopáska topolového nebo batolce duhového. V jeskyních a starých štolách zimují různé druhy netopýrů.

Ochrana přírody

V přírodní rezervaci Líska na svahu Černého vrchu rozkvétají koncem května bohaté porosty měsíčnice vytrvalé.

Od roku 1976 jsou Lužické hory chráněnou krajinnou oblastí a nejcennější lokality jsou součástí šestnácti maloplošných chráněných území. Přirozená lesní společenstva jsou chráněna v rezervacích Jezevčí vrch, Studený vrch, SpravedlnostKlíč, hodnotná je i rezervace Vápenka v jurských vápencích u Doubice. Marschnerova loukaLouka u Brodských jsou charakteristické hojným výskytem vstavačových rostlin, ale najdeme zde i další ohrožené druhy. Chráněný je i neobvykle rozsáhlý podrost měsíčnice vytrvalé u Lísky, bohatá lokalita šafránu v Kytlicích, mokřady u Noldenteichu, na Brazilcerašeliniště v Mařeničkách. Zajímavé rostliny najdeme také na Pustém zámku nebo Zlatém vrchu, které jsou však známé především jako pěkné ukázky Nejstarší ze tří chráněných tisů v Krompachu. Jeho stáří se odhaduje asi na 450 let. sloupcové odlučnosti sopečných hornin. Geologicky pozoruhodné jsou také pískovcové Bílé kameny nebo Ledová jeskyně na Suchém vrchu. Těsně za hranicemi chráněné krajinné oblasti jsou další čtyři chráněná území: ptačí rezervace SvětlíkVelký rybníkRybniště, květnatá louka v Pekelském Dolu, romantické Pavlínino údolí a geologicky zajímavé přírodní památky Panská skálaDutý kámen. Na území Lužických hor je i několik památných stromů, z nichž nejznámější jsou tisy u Krompachu. K poučení slouží několik naučných stezek. První z nich vede podél morfologicky výrazně patrné linie lužické poruchy u Jítravy, druhá seznamuje s obnovou člověkem zničeného rašeliniště na Brazilce, zatímco třetí v údolí Milířky je zaměřena na historii hornictví. Malá školní naučná stezka byla zřízena také pod LemberkemJablonného v Podještědí.

Zajímavosti

V podhorských vsích je řada typických lidových roubených domů s podstávkami. Tento je u Antonínova Údolí.

Charakteristickým prvkem Lužických hor je rozmanitá lidová architektura. Původním typem je roubený dům s podstávkou a malými dělenými okny, se sedlovou střechou; s hrázděním se můžeme setkat pouze v patře. Štíty domů jsou často vykládané různobarevnou břidlicí. Na území hor se zachovaly zříceniny několika hradů, z nichž nejznámější je Tolštejn. Ve zřícenině Kamenického hradu je vestavěná rozhledna, z hradů Milštejna, FredevalduStarého Falkenburka zůstaly jen chudé zbytky zdiva. Pozoruhodné jsou také některé skalní útvary (Bílé kameny, Pustý zámek, Zlatý vrch, Dutý kámenPanská skála, dobře známá jako "Varhany") nebo Ledová jeskyněNaděje. Z četných vrcholů jsou nádherné daleké rozhledy, zvláště z Klíče, Luže, HvozduJedlové. Zajímavé památky najdeme i v podhorských městečkách, zejména v Jablonném v Podještědí (barokní chrám sv. Vavřince od J. L. Hildebrandta a nedaleký zámek Lemberk) a České Kamenici (kostel sv. Jakuba a poutní kaple Panny Marie). Zajímavý je i hornický Jiřetín pod JedlovouKřížovou horou nebo Chřibská s nejstarší donedávna fungující sklárnou ve střední Evropě.

Turistika

Kamenná rozhledna na vrcholu Jedlové byla obnovena v roce 1993. O dva roky později byl otevřen i sousední hostinec.

O turistické zpřístupnění hor se již před více než sto lety zasloužily četné turistické spolky, jejichž členové vybudovali a upravili v horách řadu přístupových cest a vyhlídek, ale postavili i několik rozhleden a horských hostinců. Po roce 1945 bohužel většina horských chat vyhořela, nebo se kvůli zanedbané údržbě postupně rozpadla. Teprve koncem 20. století se situace začala zlepšovat a Lužické hory se díky rostoucímu zájmu místních obyvatel i návštěvníků op2t pomalu stávají malebnou krajinou. V podhorských městech a vsích přibývají upravené domky, u cest se opět objevují kdysi zničené kapličky a křížky. V roce 1993 byla opravena a znovu zpřístupněna kamenná rozhledna na Jedlové, o dva roky později byl otevřen i sousední hostinec. V roce 1998 byla také obnovena vyhlídková věž ve zřícenině Kamenického hradu. V hodině dvanácté se podařilo zachránit před zbouráním unikátní železnou rozhlednu na Studenci. Lužické hory stále zůstávají územím poměrně zachovaným, s četnými možnostmi pro rekreaci, nenáročné pěší výlety, cykloturistiku a lyžování.

 
Malá galerie zajímavostí Lužických hor
Tolštejn je nejlépe zachovanou hradní zříceninou v Lužických horách. Zříceniny vedle bývalé vstupní věže.
Tolštejn
V opravené zřícenině Kamenického hradu je od roku 1998 vestavěna dřevěná vyhlídková věž.
Kamenický hrad
Zřícenina Milštejna byla v minulosti prakticky zlikvidována těžbou kamene, dodnes je zde ale pěkná skalní brána.
Milštejn
Bílé kameny tvoří zajímavou skupinu skal z bílého pískovce. Pro jejich zaoblené tvary se často označují jako Sloní skály.
Bílé kameny
Na Pustém zámku v údolí Kamenice byla při stavbě silnice odhalena znělcová skála s vodorovně uloženými sloupci. Na skále jsou zbytky hradu Fredevaldu.
Pustý zámek
Na Zlatém vrchu u Lísky jsou ve stěně bývalého lomu odhaleny až 30 m dlouhé čedičové sloupce.
Zlatý vrch
Na Dutém kámeni u Cvikova je unikátní ukázka sloupečkovitého rozpadu pískovce.
Dutý kámen
Panská skála u Kamenického Šenova je nejznámější geologickou rezervací v Čechách. Těžbou odkrytá skála je tvořena čedičovými sloupci.
Panská skála
Na Suchém vrchu je v nevelké znělcové puklině jediná ledová jeskyně v Čechách.
Ledová jeskyně
Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí.
Jablonné v Podj.
Zámek Lemberk stojí na nevelkém ostrohu nad Panenským potokem.
Lemberk
Kostel svatého Jakuba Většího v České Kamenici.
Česká Kamenice
Poutní místo na Křížové hoře u Jiřetína pod Jedlovou.
Křížová hora
Chřibská. Část náměstí s kostelem svatého Jiří.
Chřibská
Unikátní železná rozhledna na Studenci byla obnovena v roce 2009.
Studenec
Pohled od Křížové věže přes osadu Naděje k Plešivci.
Naděje
Klíč je jedním z nejatraktivnějších vyhlídkových míst Lužických hor. Pohled z Polevského vrchu.
Klíč
Panorama Lužických hor: pohled ze Studence na vrchy v okolí Javoru a na Klíč.
Studenec

Další obrázky najdete na stránkách zajímavostí nebo v galerii obrázků.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.