Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Města a obce

Nový Oldřichov

Nový Oldřichov leží ve vysoko položeném údolí horního toku Bystré při silnici z Kamenického Šenova do Kerhartic, asi 4 km jižně od České Kamenice. Na západě souvisí se starší osadou Mistrovice, která je dnes jeho součástí. V obci dnes žije asi 630 obyvatel.

Historie

Budova obecního úřadu. Nový Oldřichov vznikl nedlouho po polovině 18. století na pozemcích, které původně patřily k Mistrovicím. Tato obec byla založena ve 14. století a již v 15. století u ní byl samostatný dvůr, jehož nejstaršími známými držiteli byli kolem roku 1457 Blektové z Útěchovic. Po nich se zde vystřídalo několik dalších majitelů, z nichž Siegmund z Weissenbachu si nechal krátce po roce 1598 postavit ve vsi zámeček. Zároveň s ním byl asi postaven vrchnostenský statek, k němuž byly potřebné pozemky získány vykoupením několika selských statků v letech 1585 až 1632.
V polovině 18. století byl držitelem mistrovického dvora Petr Kryštof z Wallbrunnu, jemuž se v roce 1751 narodil syn Oldřich. Na počest kmotra, kterým byl majitel kamenického panství hrabě Oldřich Kinský, rozdělil Petr Kryštof část pozemků svého dvora na parcely, které přenechal novým osadníkům, a v roce 1758 tak založil ves Oldřichov. V roce 1764 Wallbrunnové prodali mistrovický dvůr Kinským, kteří jej brzy poté zrušili, budovy včetně zámečku prodali a rozparcelované pozemky pronajali dalším osadníkům. Část polí ale zřejmě ležela delší dobu ladem, protože v místním nářečí se nové obci říkalo "Brache" (= úhor).
Oldřichov měl patrně již od svého založení vlastní rychtu a brzy poté zde byla otevřena také škola. Obec se rychle rozrůstala a v roce 1787 měla již 75 domů. Hlavním zdrojem obživy jejich obyvatel se stalo zušlechťování skla, které se rozvíjelo zejména v 19. století, kdy zde působila řada schopných řezáčů a brusičů skla. V roce 1830 tu bratři Görnerové postavili rafinerii skla, jejímž majitelem se později stal Franz Pelikan. Roku 1855 ji převzala a rozšířila firma Clemens Rasch a syn, která tu o 30 let později zřídila také vlastní sklářskou huť.  V té době bylo v Mistrovicích a Oldřichově 32 sklomalířských ateliérů, 31 dílen rytců skla a 6 pasířských dílen.

Jeden z novějších domků v obci. Při správní reformě v roce 1850 byl Oldřichov připojen k Mistrovicím, ale již v roce 1878 byl povýšen na samostatnou obec. Roku 1844 byl v Mistrovicích postaven katolický kostel Povýšení sv. Kříže a protože se v obou obcích postupně vytvořila také významná starokatolická obec, byl zde roku 1897 postaven i starokatolický filiální kostel, podléhající faře v ArnultovicíchNového Boru.
Díky své horské poloze mezi lesnatými kopci s dalekými výhledy se obě obce na přelomu 19. a 20. století staly vyhledávanými výletními místy a v roce 1903 byla na blízkém návrší, zvaném Scheibe, postavena dřevěná rozhledna.
K rozvoji obce přispěla také stavba soukromé dráhy z Kamenického Šenova do České Lípy, jejímž hlavním koncesionářem byl oldřichovský továrník Clemens Rasch. S výstavbou se začalo 2. května 1902 v Mistrovicích a celá trať byla uvedena do provozu 29. srpna 1903. Zahájení provozu ale nebylo příliš šťastné, protože při vjezdu do Mistrovic došlo k sesutí náspu a k vykolejení lokomotivy. Náročná horská trať sloužila až do 29. září 1979, kdy byla zrušena.
V roce 1910 dosáhl Oldřichov nejvyššho počtu 898 obyvatel a poté se už dále nerozrůstal. Po první světové válce se sem přistěhovala řada českých dělníků, čímž v obci vznikla významná česká menšina, čítající roku 1930 asi 140 osob. O 2 roky později byla proto v obci otevřena česká škola.
Starší domek s dřevěným obložením patra a štítu.
Před 2. světovou válkou byla nejvýznamnějším oldřichovským podnikem sklářská huť a rafinerie Clemens Rasch, která vyráběla hlavně surovinu pro místní zušlechťovatele a jako jedna z prvních v regionu byla vytápěna generátorovým plynem. Mimoto zde byly ještě další čtyři větší a několik menších rafinerií. Asi 40 rodin se věnovalo zušlechťování skla v domácích dílnách, převážně jako kuliči nebo malíři skla. Dále zde byly pasírny, rytecká dílna a pletárna košů.
Koncem 2. světové války byl Oldřichov sloučen s Mistrovicemi, jako Nový Oldřichov. V letech 1945-1946 byla většina původních německých obyvatel odsunuta a velká část sklářských dílen zanikla. Sklářská huť Clemens Rasch se po válce stala součástí Jabloneckých skláren a pracovala až do roku 1966, kdy byla uzavřena. Její objekty pak ještě nejaký čas sloužily jako sklady a koncem 80. let byly zbořeny.

Památky a zajímavosti

Ještě ve 30. letech 20. století prý byly v Oldřichově patrné pozůstatky budov bývalého zámečku a vrchnostenského dvora. Zámeček si nechal krátce po roce 1598 postavit patrně Siegmund z Weissenbachu a přestože byla jeho budova v 17. a 18. století rozšiřována, zůstala pravděpodobně z velké části dřevěná. Dvůr asi vznikl ve stejné době jako zámeček a roku 1756 se u něj uváděl i malý pivovar. V roce 1833 byl zámeček poškozen bouří a roku 1903 byl i s celým dvorem zničen požárem. Zbytek zámečku pak ještě nějaký čas sloužil jako stodola.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Mistrovicích. Na návrší v dolní částí obce stojí prostý barokní kostel Povýšení sv. Kříže, dříve označovaný též jako Pohřební kaple. Byl dokončen v roce 1844 a následujícího roku vysvěcen. Obdélná jednolodní stavba je ukončena polokruhovým kněžištěm a na západní straně má vstupní portál s trojúhelníkovým štítem, nad nímž je čtyřboká věž. Vnitřní zařízení kostela pocházelo převážně z 19. století. Sochy andělů po stranách oltáře byly od sloupského sochaře Josefa Maxe, portálový boční oltář sv. Anny byl z 1. poloviny 19. století. Dále zde byla barokní soška sv. Josefa a pozdně barokní kazatelna. U cesty ke kostelu dříve stála socha Ecce homo z doby kolem roku 1700, pocházející údajně z kaple bývalého mistrovického zámečku.
Zároveň s kostelem byl v roce 1844 zřízen hřbitov, který byl později zrušen a roku 1892 jej nahradil nový hřbitov jižně od kostela. Oldřichov má vlastní hřbitov při silnici do Kamenického Šenova. Doložen je nejméně od roku 1883, ale pravděpodobně existoval již dříve. Vedle něj stojí zajímavá barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, prohlášená v roce 2000 za kulturní památku, a kamenný pomník padlým z 1. světové války. Další válečný pomník stojí u silnice uprostřed Mistrovic.

Socha sv. Jana Nepomuckého u oldřichovského hřbitova. Pomník padlých v Mistrovicích.

Patrový roubený dům s podstávkou. V roce 1897 byl v severní části Mistrovic postaven novorenesanční starokatolický kostel. Obdélná jednolodní stavba s polokruhovým závěrem měla na východní straně průčelí s hranolovou věží po 2. světové válce ale zchátrala a roku 1977 byla zbořena.
V obci se dodnes dochovalo několik lidových roubených domů, z nichž je pozoruhodný zejména patrový roubený dům č.p. 14 s podstávkou, stojící v horní části Oldřichova při silnici do Kamenického Šenova.

V listopadu roku 1989 bylo v obci otevřeno hasičské muzeum, jehož základem se stala hasičská síň tradic z roku 1979. Místní hasiči ji postupně rozšířili a vytvořili zde rozsáhlou sbírku s více než 400 exponáty nejrůznější hasičské techniky, vozů a stříkaček, hasičské výstroje i dobových fotografií. Každoročně v srpnu se zde koná hasičská pouť.
Vedle muzea je symbolický parčík s pamětním kamenem Jana Masaryka. V obci bylo dříve také několik křížů, z nichž většina však byla po roce 1945 zničena.

Hasičské muzeum.

Rodáci a osobnosti

V obci dříve působila řada významných rytců skla. Z Oldřichova pocházel kulič skla a praotec slavné kamenickošenovské rytecké rodiny Ignaz Pietsch (1790-1842), rytec skla Ludwig Bienert (1820-1896) a Franz Krause (1872-1959), který se specializoval na ryté lovecké scény. V Mistrovicích byli nejznámějšími uměleckými rytci August Böhm (1812-1890) a Franz Anton Pelikan (1786-1858), zakladatel slavné řezáčské rodiny Pelikánů. Významnými rytci byli také bratři Ignaz (1823-1909), Josef (1856-1909) a Wilhelm (1854-1924) Fritscheovi, August Helzel (*1877) a Emil Helzel (1886-1922), který sklo také maloval. Josef May, Wilhelm KittelHermann Storch se kolem roku 1900 rovněž specializovali na rytí loveckých scén. O sto let dříve zde působil malíř erbů Josef Löhnert.
K významným mistrovickým řezáčům skla patřil v 1. polovině 19. století Florian August Gürtler (*1793) a August Hegenbarth, jehož řezba "Přistání Kolumbovo", vytvořená podle předlohy pražského malíře Christiana Rubena, získala vysoké ocenění na světové výstavě v Paříži roku 1855.
Z Oldřichova pocházel také sochař Ernst Hegenbarth (1867-1944), který byl prezidentem vídeňského společenství umělců, a specialista na tuberkulózu Wilhelm Neumann (1877-1919), působící jako profesor na univerzitě ve Vídni.

Zajímavosti v okolí

Nový Oldřichov leží pod svahy zalesněné Krásné hory mezi dvěma táhlými horskými hřbety. Na východě je lesnatý hřbet s nejvyšším vrchem Kameníkem a s vyhlídkou na České skále, na jehož odvráceném svahu leží rekreační obec Slunečná. Na severozápadě se zvedá hřbet SmrčníkuBažantnice, na němž kdysi stála rozhledna Scheibenwarte s výletním hostincem. Další hostinec s vyhlídkou stával na skalnatém ostrohu Rozsochy, vystupujícím z plochého sedla mezi Smrčníkem a Kameníkem. V údolí severovýchodně od Oldřichova se rozkládá sklářské město Kamenický Šenov, na jehož okraji u Práchně vyčnívá proslulá Panská skála, připomínající kamenné varhany.
V údolí Bystré západně od obce leží osada Kerhartice, která patří k nedaleké České Kamenici. Toto malebné městečko se zachovaným historickým jádrem zdobí dva zajímavé kostely a jeho okolí dominuje Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu. Jihovýchodně od obce leží v údolí Libchavy směrem k České Lípě Volfartice s Novou Vsí a Horní Libchava.

Přehledná mapka okolí Nového Oldřichova.

Další informace

Janská Rabštejnské údolí Rabštejnské údolí Kamenická Nová Víska Strážný vrch Strážný vrch Veselé Markvartice Hana Hana Huníkovský rybník Huníkov Sedlo Sedlo Kamenický hrad Zámecký vrch Ptačí vrch Česká Kamenice Dolní Kamenice Jehla Horní Kamenice Fredevald Pustý zámek Herdstein Střední vrch Střední vrch Francouzské doliny Tetřeví vrch Tetřeví vrch Ovčácký vrch Ovčácký vrch Horní Prysk Riedelova jeskyně Dolní Prysk Břidličný vrch Břidličný vrch Vesnička Stráž Lipka Lipka Šenovský vrch Šenovský vrch studánka Žába Kamenický Šenov Obrázek Obrázek Vyhlídka Panská skála Prácheň Panská skála Česká skála Česká skála Kameník Kameník Čachnov Čachnov Krásná hora Krásná hora Nový Oldřichov Mistrovice Rozsocha Rozsocha Smrčník Smrčník Bažantnice Bažantnice Scheibe Kerhartice Hůrka Hůrka Veselka Veselka Veselíčko V porostlém V porostlém Skřivánčí vrch Skřivánčí vrch Malá Bukovina Velká Bukovina Karlovka Rozmezí Rozmezí Velký rybník Výsluní Výsluní Špičák Špičák Černý rybník Holý vrch Holý vrch Nová Ves Hladový kopec Hladový kopec Volfartice Poustevna Poustevna Kozlí Kozlí Slunečná Farská louka Svobodná Ves

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.