Nový Oldřichov

Nový Oldřichov leží ve vysoko položeném údolí horního toku Bystré při silnici z Kamenického Šenova do Kerhartic, asi 4 km jižně od České Kamenice. Na západě souvisí se starší osadou Mistrovice, která je dnes jeho součástí. V roce 2018 měla celá obec 775 obyvatel

Historie

Budova obecního úřadu.

Oldřichov vznikl nedlouho po polovině 18. století na pozemcích, které původně patřily k Mistrovicím. Tato obec byla založena ve 14. století a v roce 1543 patřila k dolnímu statku v Markvarticích, v jehož držení se vystřídalo několik majitelů. Kolem roku 1583 se v Mistrovicích jako nájemce nebo leník benešovských Salhausenů objevuje Zikmund z Weissbachu, který tu postavil panské sídlo a roku 1585 založil poplužní dvůr.
V polovině 18. století byl držitelem mistrovického dvora Petr Kryštof z Wallbrunnu, jemuž se v roce 1751 narodil syn Oldřich, který dostal jméno na počest kmotra a majitele kamenického panství knížete Františka Oldřicha Kinského. Někdy před rokem 1758 rozdělil Petr Kryštof část pozemků svého dvora na parcely, které přenechal novým osadníkům. Založil tak novou ves, které se v místním nářečí zpočátku říkalo "Brache" (= úhor) a později byla pojmenována Oldřichov. V roce 1762 Wallbrunnové prodali mistrovický dvůr Kinským, kteří jej brzy poté zrušili, budovy včetně zámečku prodali a rozparcelované pozemky pronajali dalším osadníkům.

Budova bývalé sklárny Clemens Rasch.

Oldřichov se stal samostatnou obcí s vlastní rychtou a brzy v něm byla otevřena také škola. V roce 1787 měl již 75 domů, jejichž obyvatelé se živili hlavně zušlechťováním skla. Zejména v 19. století zde působila řada schopných řezáčů a brusičů. V roce 1830 tu bratři Görnerové postavili rafinerii skla, jejímž majitelem se později stal Franz Pelikan. Roku 1855 ji převzala a rozšířila firma Clemens Rasch a syn, která tu o 30 let později zřídila také vlastní sklářskou huť, rozšířenou roku 1910 o druhou pec. V roce 1881 už bylo v Mistrovicích a Oldřichově 32 sklomalířských ateliérů, 31 dílen rytců skla a 6 pasířských dílen. Část zdejších sklářů pracovala také pro lustrařskou firmu Eliase Palmeho v Kamenickém Šenově.
V roce 1833 měl Oldřichov 89 domů, v nichž žilo 613 obyvatel. Při správní reformě v roce 1850 byl připojen k Mistrovicím, ale již v roce 1878 se opět osamostatnil. Obec byla spolu s Mistrovicemi přifařena k Volfarticím a v letech 1843-1844 byl v Mistrovicích postaven katolický kostel Povýšení sv. Kříže. Po roce 1872 tu vznikla také významná starokatolická obec, která si v letech 1896-1897 postavila v horní části Mistrovic vlastní kostel, podléhající faře v Arnultovicích u Nového Boru.

Díky své horské poloze mezi lesy se obě obce na přelomu 19. a 20. století staly vyhledávaným výletním místem a v roce 1903 byla na blízkém návrší Scheibe postavena dřevěná rozhledna Scheibenwarte. K rozvoji obce přispěla také stavba soukromé dráhy z Kamenického Šenova do České Lípy, jejímž hlavním koncesionářem byl oldřichovský továrník Clemens Rasch. S výstavbou začala pražská firma ing. Chierci a Pícha 2. května 1902 a celá trať byla slavnostně otevřena 25. srpna 1903. Pravidelný provoz na ní byl zahájen o 4 dny později a trať pak sloužila až do 29. září 1979, kdy byla zrušena.

Škola, postavená v letech 1931 - 1932.

V roce 1910 dosáhl Oldřichov nejvyššího počtu 898 obyvatel a poté se už dále nerozrůstal. Ještě před 1. světovou válkou si Mistrovice s Oldřichovem postavily vodovod a získaly napojení na městskou elektrárnu v Kamenickém Šenově. Elektřina napájela veřejné osvětlení a některé firmy, ale celkový výkon byl slabý a po válce byly obě obce připojeny k rozvodné síti Severočeských energetických závodů v Podmoklech. Sklářská výroba začala opět pozvolna růst a kvůli nedostatku pracovních sil se do obce přistěhovala řada českých dělníků z Vysočiny nebo z Poděbradska. V září 1919 byla v oldřichovské škole zahájena česká výuka dětí a od února 1922 byla česká třída i v mistrovické škole. V roce 1931 byla v Oldřichově postavena nová česká škola č.p. 86, slavnostně otevřená 5. června 1932. Sklářství těžce poznamenala hospodářská krize, kvůli níž musela většina provozů zastavit výrobu, a některé úplně zanikly. Koncem 30. let byla nejvýznamnějším oldřichovským podnikem sklářská huť a rafinerie Clemens Rasch, která vyráběla hlavně surovinu pro místní zušlechťovatele a jako jedna z prvních v regionu byla vytápěna generátorovým plynem. Mimoto zde byly ještě čtyři větší a několik menších rafinerií a asi 40 rodin se věnovalo zušlechťování skla v domácích dílnách broušením nebo malováním. Dále zde byly pasírny, rytecká dílna a pletárna košů.

Bývalá pošta v centru obce.

V roce 1943 byl Oldřichov s Mistrovicemi spojen do jedné obce, nazvané Nový Oldřichov. Po skončení 2. světové války byla většina původních německých obyvatel nuceně vystěhována a do obce se vrátili Češi, kteří odtud museli před válkou odejít. Zároveň sem přicházeli noví osídlenci z různých částí Čech, ale jen část z nich se tu usadila natrvalo. Zatímco v roce 1945 žilo v celé obci 2076 obyvatel, do roku 1947 jejich počet klesl na 914. Po komunistickém převratu v únoru 1948 navíc zanikly všechny živnosti i malé brusírny a většina obyvatel pak musela dojíždět za prací do Kamenického Šenova, Nového Boru nebo České Lípy. V září 1949 tu bylo založeno JZD, jehož hospodářské výsledky ale nebyly dobré a 1. ledna 1966 je proto převzal Státní statek Nový Bor. Sklářská huť Clemens Rasch se stala součástí Jabloneckých skláren a pracovala až do roku 1966, kdy byla uzavřena. Její objekty pak ještě nejaký čas sloužily jako sklady a koncem 80. let byly z větší části zbořeny. V letech 1957 - 1962 byl bývalý mistrovický hostinec č.p. 91 přestavěn na Kulturní dům a stará škola č.p. 177 byla přebudována na hasičskou zbrojnici.

V roce 1970 bylo v obci 268 domů a 926 obyvatel. O 6 let později byl zbořen nevyužívaný starokatolický kostel a koncem září 1979 byla zrušena železniční trať z Kamenického Šenova do České Lípy. V červnu téhož roku zřídili hasiči v upravené budově č.p. 105 v Mistrovicích "Síň tradic", ve které postupně vznikla rozsáhlá sbírka nejrůznější hasičské techniky, výstroje i dobových fotografií. Po dokončení druhé budovy v listopadu 1989 tu bylo otevřeno hasičské muzeum a od roku 1991 se zde konají každoroční hasičské poutě, jejichž vyvrcholením je fontána z hasičských stříkaček.
V roce 1989 měla obec už jen 634 obyvatel, ale po změně politické situace jich začalo opět pomalu přibývat. Na staré železniční trati byla v letech 2008-2013 vybudována cyklostezka Varhany a bývalý kulturní dům v Mistrovicích byl rekonstruován na Centrum pro vzdělávání a kulturu, využívané k pořádání nejrůznějších kulturních a společenských akcí. Budova s restaurací a ubytováním byla slavnostně otevřena v červnu 2015.

Hasičské muzeum.

Centrum pro vzdělávání a kulturu.

Na začátek

Památky a zajímavosti

Kostel Povýšení sv. Kříže v Mistrovicích.

Na návrší v dolní části obce stojí prostý barokní kostel Povýšení sv. Kříže, jehož základní kámen byl položen 7. června 1843. Následujícího roku byl dokončen a 24. listopadu 1845 vysvěcen. Obdélná jednolodní stavba s polokruhovým kněžištěm má na západní straně štítové průčelí se vstupním portálem a velkým polokruhovým oknem, nad nímž vystupuje hranolová věž se zvonovou helmicí a osmibokou jehlanovou střechou. Ve věži je zvon z roku 1716 od Johana Balthasara Crommeliho z Ústí nad Labem, který se sem zřejmě dostal po 2. světové válce. Na hřebeni střechy nad presbytářem je malá sankrusníková věžička a k severní zdi je přistavěná čtvercová sakristie. Vnitřek kostela osvětlují velká obdélná okna a na západní straně je vestavěná zvlněná kruchta, podepřená dvěma pilíři. Na ní jsou varhany, postavené v letech 1874-1875 Antonem Fellerem z Libouchce.
Zařízení kostela pochází převážně z 19. století. Nízký hlavní oltář ve tvaru antického sloupového chrámu nese velký kříž s Kristem, obklopený po stranách dvojicí andělů a malým Ježíškem nesoucím kříž s trnovou korunou, boční oltář sv. Anny je z 1. poloviny 19. století, naproti němu je pozdně barokní dřevěná kazatelna a kamenná křtitelnice. Na stěnách visí obrazy Křížové cesty.

Socha sv. Jana Nepomuckého u oldřichovského hřbitova.

Hřbitov u kostela sloužil mistrovickým obyvatelům až do 16. října 1892, kdy jej nahradil nový hřbitov, vystavěný asi o 200 m jižněji u cesty do Volfartic. Oldřichovský hřbitov u silnice do Kamenického Šenova je doložený nejméně od roku 1883. V jeho sousedství stojí památkově chráněná barokní socha sv. Jana Nepomuckého, vytvořená mezi lety 1710-1764, která bývala spolu se sochou Ecce homo v areálu mistrovického zámečku. Od jeho zániku stála až do 1. světové války na rozhraní Oldřichova a Mistrovic, odkud byla v roce 1916 přenesena ke hřbitovu. Socha Ecce homo z doby kolem roku 1780 byla postavena u cesty ke kostelu, ale po 2. světové válce se ztratila.
U hřbitova je také žulový pomník 39 oldřichovským obětem 1. světové války, zhotovený Franzem Maiem z Litvínova. Poblíž odbočky ke kostelu stojí další pomník od W. Hanela, věnovaný mistrovickým padlým. Po 2. světové válce byl čtyřboký žulový sloup poničen a při pozdější úpravě byl opatřen čelní deskou s věnováním obětem obou světových válek. Na bočních stěnách jsou desky s 36 jmény padlých z 1. světové války.

Pomník padlých u Oldřichovského hřbitova.

Pomník padlých v Mistrovicích.

V listopadu 1989 bylo v severozápadní části obce otevřeno hasičské muzeum, jehož základem se stala „Síň tradic“, zřízená 9. června 1979 v rekonstruované budově č.p. 105, postavené po roce 1926 na místě vyhořelé brusírny skla Brandtner. Místní hasiči v ní postupně vytvořili rozsáhlou sbírku s více než 400 exponáty hasičských vozů a stříkaček, výstroje i dobových fotografií. V letech 1987-1989 byla postavena ještě druhá budova, slavnostně otevřená 4. listopadu 1989. Vedle muzea je symbolický parčík s pamětním kamenem Jana Masaryka.

Památkově chráněný patrový roubený dům e.č. 14 se zdobenou podstávkou.

V obci se dodnes dochovalo několik zajímavých domů. Snad nejstarším z nich je v západní části vsi stojící patrový roubený dům s podstávkou e.č. 64, jehož roubení s rybinovými spoji naznačuje původ snad už v počátcích výstavby Oldřichova kolem roku 1750. V téměř nezměněné podobě se za hasičským muzeem zachoval přízemní roubený dům e.č. 119 se zdobenou podstávkou a prkenným obložením stěn, a v horní části Oldřichova u silnice do Kamenického Šenova stojí pěkný patrový roubený dům e.č. 14 s bohatě zdobenou podstávkou a dřevěným obložením stěn, zděným chlévem a kamenným vstupním portálem, pocházející pravděpodobně z 2. poloviny 18. století.

Roubený dům e.č. 119.

Výstavný faktorský dům e.č. 77.

Ze zděných domů je zajímavá patrová budova obecního úřadu se středním rizalitem, pocházející z přelomu 19. a 20. století, a vedle ní stojící domek e.č. 54 se slepými arkádami a kamenným portálem, datovaný do roku 1836. Z novější doby je přízemní budova bývalé pošty č.p. 158, stojící o 400 m výše u odbočky k hasičskému muzeu, a přibližně uprostřed mezi ní a úřadem stojí výstavný faktorský dům e.č. 77 se zděným přízemím, roubeným patrem a mansardovou střechou, pocházející pravděpodobně z 18. nebo 19. století. K domu vede kamenné schodiště a zdobený vstupní portál nese symbol kotvy, odkazující na zámořské obchodní aktivity bývalé firmy Knötsch & Kittel. Uvnitř domu se dochovaly trámové stropy a stará malba roubených stěn v patře.

Dřevěný kříž u silnice do kamenického Šenova.

V obci je také několik křížů, z nichž většina byla ale po 2. světové válce zničena a teprve po roce 2000 byly postupně zrenovovány. Kříž před obecním úřadem byl nově sestaven v roce 2008 z poškozeného podstavce ztracené sochy Ecce homo, doplněného novou hlavicí, do níž byl vsazen kovový kříž s korpusem Krista, vyrobený místními kováři. V místě křížení šenovské silnice s cyklostezkou stojí velký dřevěný kříž s malovaným korpusem Krista, vztyčený už někdy kolem roku 1700 a později obnovovaný až do dnešní doby.

Na začátek

Rodáci a osobnosti

V obci dříve působila řada významných rytců skla. Z Oldřichova pocházel kulič skla a praotec slavné kamenickošenovské rytecké rodiny Ignaz Pietsch (1790-1842), rytec skla Ludwig Bienert (1820-1896) a Franz Krause (1872-1959), který se specializoval na ryté lovecké scény. V Mistrovicích byli nejznámějšími uměleckými rytci August Böhm (1812-1890), Franz Anton Pelikan (1786-1858) a jeho synové Josef (1828-1920) a Eduard (1822-1919). Významnými rytci byli také synové Ignaze Fritscheho (1823-1909) Josef (1856-1909) a Wilhelm (1854-1924), dále August Helzel (1851-1908), jeho stejnojmenný syn (*1877) a vnuk Ernst (1908-1969) nebo Emil Helzel (1886-1922), který sklo také maloval. Josef May, Wilhelm Kittel a Hermann Storch se kolem roku 1900 rovněž specializovali na rytí loveckých scén. O sto let dříve zde působil malíř erbů Josef Löhnert.
K významným mistrovickým řezáčům skla patřil v 1. polovině 19. století Florian August Gürtler (*1793) a August Hegenbarth, jehož řezba "Přistání Kolumbovo", vytvořená podle předlohy pražského malíře Christiana Rubena, získala vysoké ocenění na světové výstavě v Paříži roku 1855.
Z Oldřichova pocházel také sochař Ernst Hegenbarth (1867-1944), který byl prezidentem vídeňského společenství umělců, a specialista na tuberkulózu Wilhelm Neumann (1877-1919), působící jako profesor na univerzitě ve Vídni.

Na začátek

Zajímavosti v okolí

Nový Oldřichov leží pod svahy zalesněné Krásné hory mezi dvěma táhlými horskými hřbety. Na východě je lesnatý hřbet s nejvyšším vrchem Kameníkem a s vyhlídkou na České skále, na jehož odvráceném svahu leží rekreační obec Slunečná. Na severozápadě se zvedá hřbet Smrčníku a Bažantnice, na němž kdysi stála rozhledna Scheibenwarte s výletním hostincem. Další hostinec s vyhlídkou stával na skalnatém ostrohu Rozsochy, vystupujícím z plochého sedla mezi Smrčníkem a Kameníkem. V údolí severovýchodně od Oldřichova se rozkládá sklářské město Kamenický Šenov, na jehož okraji u Práchně vyčnívá proslulá Panská skála, připomínající kamenné varhany.
V údolí Bystré západně od obce leží osada Kerhartice, která patří k nedaleké České Kamenici. Toto malebné městečko se zachovaným historickým jádrem zdobí dva zajímavé kostely a jeho okolí dominuje Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu. Jihovýchodně od obce leží v údolí Libchavy směrem k České Lípě Volfartice s Novou Vsí a Horní Libchava.

Nový Oldřichov na mapy.cz: https://mapy.cz/s/3qdn2

Na začátek

Další informace

• Historické obrázky Nového Oldřichova
• Vybrané drobné památky na území obce

• Oficiální stránky Nového Oldřichova