Pustý zámek - Fredevald

Pohled na skalní ostroh od silnice.

Pustý zámek je strmý znělcový skalní ostroh (405 m), ležící v údolí říčky Kamenice asi 3 km východně od České Kamenice. Spolu se sousedním Břidličným vrchem původně tvořil souvislé znělcové těleso, ale říčka v něm postupně vyhloubila úzkou skalní soutěsku, která dnes oba útvary odděluje.
Erozí řeky vznikla na Pustém zámku asi 50 m vysoká skalní stěna, která byla částečně odlámána při stavbě silnice v 19. století. Tvoří ji mohutné čtyř až šestiboké znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až 1,85 m. Tyto sloupy jsou na úpatí skály uložené prakticky vodorovně, ale směrem vzhůru se stále více naklánějí, takže vytváří obrovský vějíř. K zajištění ochrany tohoto útvaru byla v roce 1956 vyhlášena přírodní památka Pustý zámek.
Skála ale není zajímavá jen geologicky, protože na jejích stěnách a přilehlých svazích se vyvinula pestrá rostlinná společenstva. V údolních partiích s chladným mikroklimatem se vyskytují některé horské druhy, jako například udatna lesní, devětsil bílý, třtina chloupkatá, starček hajní nebo kozlík bezolistý, ve vrcholových partiích se naopak uplatňují teplomilná společenstva s jestřábníkem hladkým, rozchodníkem bílým, kostřavou sivou a dalšími druhy. Zajímavé jsou také řídké porosty buků, lip a jilmů se souvislým podrostem třtiny rákosovité, nebo velká populace meruzalky alpské. V okolí se zdržují kamzíci, kteří sem byli na počátku 20. století dovezeni z Alp.

Pohled na skalní ostroh Pustého zámku z Břidličného vrchu.

Skalní stěna Pustého zámku s vějířem znělcových sloupců.

Fredevald, zbytky hradeb na východní straně.

Na skalním ostrohu se dochovaly sporé zříceniny hradu Fredevaldu, který zřejmě postavili Michalovici před koncem 13. století k ochraně obchodní stezky směřující údolím Kamenice do Žitavy. Hrad také sloužil ke správě východní části scharfensteinského panství, jehož sídelní hrad Ostrý byl odtud značně vzdálený. První historická zmínka ale pochází až z roku 1406, kdy už hrad patřil Hynkovi Berkovi z Dubé a jeho hejtmanem byl Zikmund ze Slibovic. Po roce 1410 hrad s okolím připadl Janu Berkovi a Kamenicko se tak na krátký čas oddělilo od Scharfensteinu jako samostatné panství. V roce 1428 Jindřich Berka prodal panství Zikmundovi z Vartenberka, který je i se sousedním Scharfensteinem připojil k děčínskému panství. Hrad Fredevald s několika okolními vesnicemi se přitom zřejmě stal samostatným statkem, na němž od roku 1429 sídlil Mikeš Pancíř ze Smojna, a teprve ve 40. letech 15. století jej Vartenberkové získali zpět a připojili ke kamenickému panství. Protože však Zikmund se svými syny Janem a Jindřichem, i Mikeš Pancíř podnikali loupežné nájezdy do Lužice, zhořelečtí roku 1440 hrad dobyli a zničili. Brzy potom byl opuštěný Fredevald nahrazen Kamenickým hradem, nově vybudovaným na Zámeckém vrchu nad Českou Kamenicí.

Skalní ostroh Pustého zámku s chalupou na úpatí.

Hrad stál na vyvýšené ploše, přiléhající od severozápadu k patě skalního ostrohu. Z ostatních stran jej chránila polokruhová hradba s příkopem, kterým sem dnes vystupuje stezka od bývalé hájovny. Na severní straně je mezi příkopem a hradbou nevelká plošina, kterou zřejmě chránilo dřevěné opevnění. Odtud se vcházelo do dolní části hradu, z níž se dochovaly jen zbytky hradeb a jednoduché obdélné stavby na jihozápadní straně.

Z malého nádvoří pokračuje strmá serpentinová stezka až na podlouhlou úzkou terasu pod vrcholem, na jejímž okraji jsou nepatrné zbytky základových zdí. Dnes už není jasné, jestli na nich stála jen hradba nebo zeď nějaké budovy, která mohla sloužit jako strážnice. Stezka vedoucí na skálu ale není původní. Byla upravena až roku 1890 českokamenickým horským spolkem, který také zřídil vyhlídku na vrcholu. Je z ní pěkný výhled do hlubokého údolí Kamenice a na protější Břidličný vrch; na východě vyčnívá vzdálenější Střední vrch a západním směrem je vidět po proudu říčky k České Kamenici.

Kamenné schodiště na vrchol Pustého zámku.

Z vrcholové vyhlídky je vidět směrem k České Kamenici.

Kolem Pustého zámku vede trasa naučné stezky Okolím Studence. U silnice pod skálou stávala kdysi hájovna s hostincem, ze které už zůstaly jen základy. Sousední hospodářská budova je dnes upravená jako chalupa. Na protějším úpatí Břidličného vrchu jsou staré studny kamenického vodovodu, postavené v letech 1892-94. V roce 1924 byl vodovod rozšířen zachycením Dobré studánky (Guter Born), ležící pod silnicí východně od Pustého zámku. Kdysi u ní bývalo upravené zákoutí s lavičkami.

V bočním údolí asi 250 m severozápadně od Pustého zámku je 2 metry vysoká pískovcová skalka, označující starou hranici panství. Do její čelní stěny jsou vytesané dva křížky s číslem 7 a s letopočty 1735 a 1832. Asi o 500 metrů dále k severozápadu stojí na náhorní plošině u staré lesní cesty do Lísky kamenný Blumbergův pomník. Nápis na jeho čelní stěně připomíná, že zde byl 4. července 1833 známým lupičem Babinským přepaden a zabit obchodník Johann Gottfried Blumberg ze saského městečka Hirschfelde. Po 2. světové válce byl pomník rozvalen a teprve v roce 1998 byl opět opraven a postaven na své místo. Renovaci pomníku dokončil v roce 2003 Jan Pokorný z Děčína a znovu byl pomník opraven v roce 2021.

Blumbergův pomník u staré lesní cesty z Horní Kamenice do Lísky.

Hraniční skalka pod Pustým zámkem.

Další informace

• Historické obrázky Pustého zámku
• Pomníčky u cest - vyprávění o Blumbergově pomníku