Zajímavá místa
Pustý zámek - Fredevald
Pustý zámek
Pustý zámek, pohled na skalní ostroh od silnice.
Foto: Jiří Kühn.
Pustý zámek je strmý znělcový skalní ostroh (405 m), ležící v údolí
říčky Kamenice asi 3 km východně od
České
Kamenice. Spolu se sousedním
Břidličným
vrchem původně tvořil souvislé znělcové těleso, ale říčka v něm postupně
vyhloubila úzkou skalní soutěsku, která dnes oba útvary odděluje.
Erozí řeky vznikla na Pustém zámku asi 50 m vysoká skalní stěna, která
byla částečně odlámána při stavbě silnice v 19. století. Tvoří ji mohutné čtyř
až šestiboké znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až
1,85 m. Tyto sloupy jsou na úpatí skály uložené prakticky vodorovně, ale
směrem vzhůru se stále více naklánějí, takže vytváří obrovský vějíř. K zajištění
ochrany tohoto útvaru byla v roce 1956 vyhlášena přírodní památka Pustý zámek.
Skála ale není zajímavá jen geologicky, protože na jejích stěnách a přilehlých
svazích se vyvinula pestrá rostlinná společenstva. V údolních partiích
s chladným mikroklimatem se vyskytují některé horské druhy, jako například
udatna lesní, devětsil bílý, třtina chloupkatá, starček hajní nebo kozlík bezolistý,
ve vrcholových partiích se naopak uplatňují teplomilná společenstva s jestřábníkem
hladkým, rozchodníkem bílým, kostřavou sivou a dalšími druhy. Zajímavé
jsou také řídké porosty buků, lip a jilmů se souvislým podrostem třtiny
rákosovité, nebo velká populace meruzalky alpské. V okolí se zdržují kamzíci,
kteří sem byli na počátku 20. století dovezeni z Alp.
Pustý zámek
Pohled na skalní ostroh Pustého zámku z Břidličného vrchu.
Foto: Jiří Kühn.
Pustý zámek
Skalní stěna Pustého zámku s vějířem znělcových sloupců.
Foto: Jiří Kühn.
Pustý zámek
Fredevald, zbytky hradeb na východní straně.
Foto: Jiří Kühn.
Na skalním ostrohu se dochovaly sporé zříceniny hradu
Fredevaldu,
který zřejmě postavili Michalovici ve 13. století k ochraně obchodní
stezky směřující údolím Kamenice do Žitavy. Hrad také sloužil ke správě
východní části scharfensteinského panství, jehož sídelní hrad Ostrý byl odtud
značně vzdálený. První historická zmínka ale pochází až z roku 1406, kdy
už hrad patřil Hynkovi Berkovi z Dubé a jeho hejtmanem byl Zikmund
ze Slibovic. Po roce 1410 hrad s okolím připadl Janu Berkovi
a Kamenicko se tak na krátký čas oddělilo od Scharfensteinu jako
samostatné panství. V roce 1428 Jindřich Berka prodal panství i s hradem
Zikmundovi z Vartenberka, který je i se sousedním Scharfensteinem
připojil k děčínskému panství. Protože však Zikmund se svými syny Janem
a Jindřichem podnikali loupežné nájezdy do Lužice, zhořelečtí roku
1440 hrad dobyli a zničili. Brzy potom byl opuštěný Fredevald nahrazen
Kamenickým hradem, nově vybudovaným
na
Zámeckém vrchu nad
Českou
Kamenicí.
Hrad stál na vyvýšené ploše, přiléhající od severozápadu
k patě skalního ostrohu. Z ostatních stran jej chránila polokruhová
hradba s příkopem, kterým sem dnes vystupuje stezka od bývalé hájovny.
Na severní straně je mezi příkopem a hradbou nevelká plošina, kterou
zřejmě chránilo dřevěné opevnění. Odtud se vcházelo do dolní části hradu,
z níž se dochovaly jen zbytky hradeb a jednoduché obdélné stavby na jihozápadní
straně.
Pustý zámek
Skalní ostroh Pustého zámku s chalupou na úpatí.
Foto: Jiří Kühn.
Z malého nádvoří pokračuje strmá serpentinová stezka až na podlouhlou
úzkou terasu pod vrcholem, na jejímž okraji jsou nepatrné zbytky základových
zdí. Dnes už není jasné, jestli na nich stála jen hradba nebo zeď nějaké
budovy, která mohla sloužit jako strážnice. Stezka vedoucí na skálu ale
není původní. Byla upravena až roku 1890 českokamenickým horským spolkem,
který také zřídil vyhlídku na vrcholu. Je z ní pěkný výhled do hlubokého
údolí Kamenice a na protější
Břidličný
vrch; na východě vyčnívá vzdálenější
Střední
vrch a západním směrem je vidět po proudu říčky k
České
Kamenici.
K Pustému zámku nevede žádná ze značených turistických
cest, prochází tudy ale trasa naučné stezky Okolím Studence. U silnice
pod skálou stávala kdysi hájovna s hostincem, ze které už zůstaly
jen základy. Sousední hospodářská budova je dnes upravená jako chalupa. Na protějším
úpatí Břidličného vrchu jsou staré
studny kamenického vodovodu, postavené v letech 1892-94. V roce 1924
byl vodovod rozšířen zachycením Dobré studánky (Guter Born), ležící pod silnicí
východně od Pustého zámku. Kdysi u ní bývalo upravené zákoutí s lavičkami.
V bočním údolí asi 250 m severozápadně od Pustého
zámku je 2 metry vysoká pískovcová skalka, označující starou hranici panství.
Do její čelní stěny jsou vytesané dva křížky s číslem 7 a s letopočty
1735 a 1832. Asi o 500 metrů dále k severozápadu stojí na náhorní
plošině u staré lesní cesty do Lísky
kamenný Blumbergův pomník. Nápis na jeho čelní stěně připomíná,
že zde byl 4. července 1833 známým lupičem Babinským přepaden a zabit
obchodník Johann Gottfried Blumberg ze saského městečka Hirschfelde. Po 2. světové
válce byl pomník rozvalen a teprve v roce 1998 byl opět opraven a postaven
na své místo. Renovaci pomníku dokončil v roce 2003 Jan Pokorný z Děčína.
Pustý zámek
Blumbergův pomník u staré lesní cesty z Horní Kamenice do Lísky.
Foto: Jiří Kühn.
Pustý zámek
Hraniční skalka pod Pustým zámkem.
Foto: Jiří Kühn.
Další informace