Kyjov

Domky s hostincem Na fakultě u vstupu do Kyjovského údolí.
Domky s hostincem Na fakultě u vstupu do Kyjovského údolí.

Kyjov je malá rekreační ves, ležící v údolí Křinice asi 3 km západně od Krásné Lípy, jejíž je místní částí. Díky své poloze na okraji Národního parku České Švýcarsko je velmi oblíbeným letoviskem.
Původní německý název obce „Khaa“ se zpravidla odvozuje od slova „Kaue“, kterým se označoval přístřešek nad šachtou. Pomístní jméno „In der kawe“ je na Oederově mapě z roku 1571 uvedeno u dnešní Peškovy stráně, kde byly patrné jámy a haldy po těžbě železné rudy. Důlní činnost v okolí připomínají také pomístní jména Železné jámy (Eisengruben) nad začátkem Kyjovského údolí, Zlatý potok (Goldwasser) v Kyjově nebo Zlatá díra (Goldloch) v Dlouhém Dolu. Jméno obce ale mohlo vzniknout i z označení pastviny krav (Kühau), nebo ze slova „kouwe“ (= chřtán), kterým místní lidé označovali skalnatou rokli Sýrového potoka, v níž měl být podle pověsti vchod do pekla. Český název Kyjov vytvořil roku 1848 František Palacký pro svůj Popis Království českého.

Bývalá kyjovská škola.
Bývalá kyjovská škola.

Na začátku Kyjovského údolí stál už před rokem 1571 pověstmi opředený Dixův mlýn, který byl v roce 1945 zbořen. Koncem 16. století byl také na místě dnešní Kyjovské přehrady rybník „Käseteich“, u něhož stála panská pila, opuštěná po smrti posledního pilaře Jakuba Jenzsche v roce 1678. Bývalý pilařův domek č.p. 12 je dnes patrně nejstarším dochovaným domem ve vsi. Vesnice tu ale vznikla až v 50. letech 17. století, kdy si podnikavý tkadlec a bylinkář Christoph Riedel postavil v údolí domek. Později postavil ještě domy č.p. 15 a 22, čímž položil základ nové obce. Postupně sem přicházeli další obyvatelé, kteří se živili především prací v lese, ale později pracovali také na bělidlech, v místní niťárně nebo v jiných továrnách v Krásném Buku, Krásné Lípě a okolí. V roce 1785 se v jedné z chalup začalo učit a roku 1881 byla v sedle pod Okrouhlíkem postavena nová školní budova.
Ve 2. polovině 19. století se začala rozvíjet turistika a v obci byl proto roku 1884 založen Horský spolek pro Kyjovské údolí, který se významně zasloužil o zpřístupnění mnoha zajímavých míst, skalních útvarů a vyhlídek v údolí. V roce 1893 se spolek stal pobočkou Horského spolku pro nejsevernější Čechy, založeného v Krásné Lípě. Jeho zásluhou byla také v roce 1906 otevřena silnička, procházející Kyjovským údolím do Zadní Doubice. Ještě před 2. světovou válkou žilo v Kyjově kolem 450 obyvatel, ale po válce se obec vylidnila a v roce 2000 tu trvale žilo jen asi 20 lidí.

Kaplička Nanebevstoupení Páně u silnice do Doubice.
Kaplička Nanebevstoupení Páně u silnice do Doubice.

V obci se dochovala řada lidových roubených domů s podstávkou. Bylo tu také několik velkých hostinců, které ale po válce většinou zanikly. Asi nejznámější hostinec "U Českého Švýcarska" byl v provozu až do Vánoc 1992, kdy vyhořel. U odbočky do Kyjovského údolí stojí hostinec "Na Fakultě", ve kterém byly před válkou vystavené archeologické nálezy z Kyjovského hradu. Po roce 1945 byla výstavka zničena, ale hostinec tu je dodnes. Zajímavá je patrová budova bývalé školy, postavená v sedle pod Okrouhlíkem v roce 1881. Po zrušení školy dům sloužil jako penzion a od roku 2005 je prázdný.
Kousek od školy je u silnice do Doubice kaple Nanebevstoupení Páně, postavená v roce 1832 na místě starších Božích muk. Po roce 1945 se už ale nevyužívala a později byla vykradena. V září 1980 byla místními lidmi opravena a důkladnou rekonstrukcí prošla v roce 1991, kdy byla upravena i sousední studánka. Spolu s ní byla kaple slavnostně vysvěcena 28. května 1992. V obci se dochovalo také několik křížů. Na návrší mezi Kyjovem a Helami stojí pod dvojicí lip dřevěný Klingenbeckův kříž, který nechal postavit panský myslivec Johann Georg Klingenbeck z Doubice jako poděkování za to, že se mu zahojila prostřelená noha. Kříž byl renovován v roce 1833 a i později se vždycky našel někdo, kdo jej po čase obnovil. Podle pověsti měli být na jeho místě pochováni dva švédští vojáci.
Na jižním okraji osady u silnice do Doubice je Kyjovská přehrada, využívaná ke koupání a rekreaci. Nádrž má 106 m dlouhou hráz, která vytváří jezero o ploše 1,6 ha. Dokončena byla v roce 1976. Říčka Křinice vytváří pod Kyjovem hluboký skalnatý kaňon Kyjovského údolí, který končí asi po 5 km na hranici s Německem u bývalé osady Zadní Doubice. Asi 700 m od Kyjova je nad údolím vysoký skalní ostroh se zbytky Kyjovského hradu, který je podstatně starší, než dnešní vesnice.

Kyjovská přehrada na jižním okraji osady.
Kyjovská přehrada na jižním okraji osady.
Kyjovská přehrada na jižním okraji osady.
Kyjovská přehrada na jižním okraji osady.

Další informace