Brandhöhe - Große Felsengasse

Pohled na zalesněný hřbet Brandhöhe se skalním ostrohem Scharfensteinu z hradní skály nad Oybinem.

Brandhöhe (Spálená výšina, 596 m) je asi 1 km dlouhý pískovcový hřbet, který se táhne nad severozápadním okrajem Lückendorfu od sedla Kammloch k Scharfensteinu. Spolu se sousední Louisenhöhe tvoří výrazný hřeben mezi Hvozdem a Töpferem, oddělující kotlinu s letoviskem Oybin od lučinatých strání u Lückendorfu.
Na severozápadní straně hřbetu je asi 500 m dlouhá romantická soutěska Grosse Felsengasse (Velká Skalní ulice), sevřená z obou stran mohutnými skalami. Svislou puklinu v pískovcové skále v třetihorách vyplnila žhavá láva, která způsobila zpevnění a prokřemenění okolních pískovců. Vyvřelá hornina ale později zvětrala a dodnes tu zůstaly jenom pískovcové skály po stranách, tvořící dlouhou a širokou „skalní ulici“. Na jejím západním konci je chráněná přírodní památka s poetickým, ale zavádějícím názvem Muschelsaal (Mušlový sál). Je to pískovcová skála, prostoupená četnými hnědorezavě až červeně zbarvenými železitými polohami, které jsou zprohýbané a pokroucené do nejrůznějších tvarů.

Přírodní památka Mušlový sál (Muschelsaal).

Odbočka k Mušlovému sálu (Muschelsaal). Vpravo jsou kamenné schody do Velké skalní ulice (Grosse Felsengasse).

Svislá skalní stěna po straně soutěsky Grosse Felsengasse.

Od Mušlového sálu vedou kamenné schody do skalní ulice, lemované po obou stranách svislými stěnami, z nichž pravá je mohutnější, zatímco levá je nižší a místy přerušovaná průrvami, umožňujícími průhledy do oybinského údolí. Mezi skalami je také několik lezeckých věží. V blízkosti Mušlového sálu je asi 20 m vysoká Wetterhaube (Kapuce proti dešti) a o 100 m dál je o něco vyšší Satanskopf (Satanova hlava). Mezi turisty je nejznámější skála Mönchskanzel (Mnišská kazatelna) s vyhlídkou, přístupnou ze soutěsky úzkou puklinou. Nevelká plošinka vysoko nad údolím nabízí krásný výhled na letovisko Oybin s hradním vrchem, obklopené zalesněnými hřbety a vrcholky Hvozdu, Luže, Jonsbergu a Ameisenbergu. Vpravo od vyhlídky je nápadný skalní útvar Taube (Holub) a po levé straně spadá dolů strmý skalní pilíř Alpiner Grat (Alpský hřeben), na němž byla roku 2006 otevřena 96 metrů dlouhá zajištěná lezecká cesta (ferrata), překonávající převýšení 64 metrů. Lezení na ní je ale kvůli ochraně ptactva povoleno jen v době od 1. září do 14. ledna.

Průrva ke skalní vyhlídce Mönchskanzel (Mnišská kazatelna).

Skalní útvar Taube (Holub).

Strmě spadající skalní pilíř Alpiner Grat s upravenou ferratou.

Turistický přístřešek Edmundshütte.

V sousedství vyhlídky Mönchskanzel je asi 35 m vysoká skalní věž Osterturm (Velikonoční věž) a o kus dál jsou další lezecké skály Grosser a Kleiner Felsengassenturm (Velká a Malá věž ve Skalní ulici), Enzianer Turm (Hořcová věž) a Nadel (Jehla). Za nimi soutěska končí a cesta dál pokračuje lesem k turistickému přístřešku Edmundshütte. Na skalnatém svahu pod ním je malá lezecká skála Abt (Opat) a o 100 m níže se nachází zajímavá skalní skupina Mönchsfelsen (Mnišské skály), tvořená asi 20-25 m vysokými lezeckými věžemi Kastenturm (Krabicová věž), Oberer Mönch a Unterer Mönch (Horní a Dolní mnich). Mezi skalami prochází pohodlná Korseltova cesta (Korseltweg), pojmenovaná po žitavském lesmistrovi Ernstu Gustavu Korseltovi, jehož dodnes připomíná také nápis z roku 1921, vytesaný do hladké stěny věže Kastenturm. Mezerou mezi skalami je odtud vidět do údolí na letovisko Oybin se skalním hradem, zalesněným vrchem Pferdeberg a táhlým Jonsbergem v pozadí. Korseltova cesta pokračuje dále na sever k Scharfensteinu a asi po 200 metrech míjí výše na svahu vystupující masiv Mönchswand (Mnišská stěna), jehož 40 m vysoké skalní stěny jsou rovněž oblíbeným cílem horolezců.

Průchod skalní skupinou Mönchsfelsen (Mnišské skály).

Nápis na skále Kastenturm připomíná lesmistra Ernsta Gustava Korselta.

Výhled z lavičky Heinricha Singwitze (Heinrich-Singwitz-Bank).

Po jihovýchodní straně zalesněného temene hřbetu Brandhöhe vede turistická stezka Kurta Steinadlera (Kurt Steinadler Weg), u níž je na ploché skalce lavička Heinricha Singwitze (Heinrich-Singwitz-Bank) s výhledem přes Lückendorf směrem k Liščí hoře. Krátká odbočka odtud vystupuje až na temeno hřbetu, kde je od roku 1910 upravená vyhlídka Lubisch-Höhe (Lubischova výšina), nazývaná též Andělský výhled (Engelchen-Aussicht). Z malé plošinky s lavičkou je dnes ale jen omezený výhled na Oybin.

Vyhlídka na Oskarově výšině (Oskarhöhe).

Níže na svahu nad Lückendorfem byla Horským spolkem „Globus“ v roce 1924 upravená široká vrstevnicová Körtingova cesta (Körtingweg), pojmenovaná po podnikateli Maxu Körtingovi (1862-1948) z Lipska, který její rozšíření financoval. Cesta, nazývaná po roce 1950 též "Brandbergweg", překonává nad severním okrajem Lückendorfu několik skalnatých strží, kde se kvůli pozdějším sesuvům mění v úzkou pěšinu. Tam, kde cesta vychází z lesa za poslední lückendorfské domky, je od roku 2005 umístěna Körtingova lavička (Körtingbank) s výhledem na přilehlou část vsi. Asi 150 metrů západně od ní je rozcestí, z něhož vedou po svahu vzhůru dnes již téměř zašlé kamenné schody Meisterstiege (Mistrovské schody), z nichž dříve také býval pěkný výhled na Lückendorf. Na skalní plošince nad schodištěm byla zdejším Horským spolkem v roce 1897 upravená vyhlídka Oskarhöhe (Oskarova výšina), pojmenovaná po místním faráři a vlastivědném badateli Moritzi Oskaru Saupemu (1844-1928). Dodnes je z ní vidět přes louky u Lückendorfu směrem ke Strassbergu, Popově skále a k Ještědskému hřbetu na obzoru.

Výhled z Oskarovy výšiny (Oskarhöhe) k Popově skále a Ještědskému hřbetu.

Vyhledávání

Brandhöhe - Große Felsengasse

Další informace