Cvikov
Domy na východní straně náměstí.
Foto: Jiří Kühn.
Město Cvikov leží na jižním úpatí Lužických hor v rozšířeném údolí Boberského potoka mezi Zeleným vrchem, Kamenným vrchem a Hroudou asi 5,5 km severovýchodně od Nového Boru. Jeho součástí jsou dnes také osady Drnovec, Trávník, Naděje, Lindava, Svitava a Záhořín, s nimiž mělo k 1. lednu 2021 celkem 4503 obyvatel.
Původní vesnice vznikla na staré obchodní cestě, vedoucí z nitra Čech přes Českou
Lípu do Žitavy. Městečko bylo hospodářským střediskem milštejnského panství,
později náleželo k panství zákupskému. První zmínka o Cvikovu je z roku 1352,
kdy zde již byl farní kostel. V letech 1680 a 1775 zde došlo k selským rebeliím,
při nichž se vzbouřenci uchýlili na blízký Zelený
vrch. Město také trpělo průtahy vojsk ve třicetileté válce a roku 1778.
Za druhé světové války v okolí působila odbojová skupina Waltro.
Roku 1680 bylo město postiženo morem, pro jehož oběti byl zřízen morový hřbitov
v březovém háji u bývalého pivovaru při silnici do Drnovce.
Byly zde pohřbeny i oběti epidemie cholery z roku 1850.
Kostel sv. Alžběty.
Foto: Jiří Kühn.
Jižně od náměstí stojí trojlodní kostel sv. Alžběty, původně gotický
ze 14. století, ale v letech 1553-1558 goticko-renesančně přestavěný italským stavitelem
Benediktem Ferrim. Věž byla postavena v letech 1578-1580 z pískovce, lámaného
na Dutém kameni. Roku 1726 byl kostel barokně upraven, dnešní
vzhled získal při renovaci v roce 1868. Uvnitř je pozdně gotický Kristův hrob
z roku 1567 od M. Heuffnera, oltář sv. Jana Nepomuckého a rokokové varhany
z 18. století, pozdně barokní oltář z 19. století a dva barokní náhrobníky celníků
ze Svoru z roku 1757.
Kostel stojí v parčíku, upraveném na místě dřívějšího hřbitova, v jehož částečně
zachované zdi jsou další náhrobníky. Jeden z nich je od Josefa Maxe ze Sloupu.
Před kostelem stojí raně barokní sloupové sousoší z roku 1697. Původně stálo
na náměstí před radnicí, později bylo ale přemístěno na konec Hrnčířské uličky
a po renovaci v roce 1996 přestěhováno ke kostelu. Je to pískovcové sousoší
na trojhranném podstavci s ústřední sochou Panny Marie a sochami sv. Václava,
Jana Evangelisty a sv. Šebestiána po stranách.
V jižním rohu náměstí je empírová budova bývalé radnice se střešní vížkou
z počátku 19. století. V Žitavské ulici stojí empírový dům č.p. 68 s rizalitem
z 1. poloviny 19. století a roubený patrový dům č.p. 46 s polovalbovou střechou
rovněž z 19. století.
Severovýchodně od města je na Křížovém vrchu upravené
poutní místo, u silnice do Svoru je barokní socha
sv. Prokopa z 18. století.
U silničky do Rousínova je osada Martinovo
Údolí.
Severní strana náměstí.
Foto: Jiří Kühn.
Jižní strana náměstí s bývalou radnicí.
Foto: Jiří Kühn.