Doubice

Doubice je převážně rekreační obec, ležící uprostřed rozsáhlých lesů na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska asi 3 km severozápadně od Chřibské a 4 km jihozápadně od Krásné Lípy. Obec měla původně dvě části, navzájem propojené rozptýlenou zástavbou. Severnější Stará Doubice leží v okolí kostela při Doubickém potoku s rybníky, zatímco Nová Doubice vznikla na svahu pod vrchem Spravedlnost. V minulosti k obci patřila ještě osada Zadní Doubice, která stávala asi 5 km severozápadně odtud v údolí Křinice na hranici s Německem a zanikla po 2. světové válce. V roce 2011 žilo v Doubici 109 stálých obyvatel.

Historie

Celkový pohled na Doubici od Spravedlnosti.
Celkový pohled na Doubici od Spravedlnosti.

Kdy byla Doubice založena, není přesně známo. Počátky zdejšího osídlení jsou spojeny se sklářskou výrobou, kterou dokládá například objev pozůstatků středověké sklárny nedaleko Vápenky po pravé straně silnice do Krásné Lípy. Archeologický výzkum tu v letech 1996 - 2001 odkryl zbytky tří pecí a četné úlomky keramiky i skleněných výrobků, datované na přelom 14. a 15. století. Podobné nálezy z louky Jägerwiese východně od kostela naznačují, že středověké sklárny v okolí působily na více místech. Hlavním důvodem bylo, že hutě spotřebovaly velké množství dřeva, a proto se po vykácení lesa ve svém okolí musely stěhovat na jiné místo.
Písemně je zdejší sklářská huť poprvé zaznamenána v listině ze 17. června 1457, kterou král Ladislav přiznal Albrechtu Berkovi z Dubé rozsáhlý majetek, sahající od Tolštejna přes Českou Kamenici až k Žandovu. Huť stála v Doubickém lese, nazývaném tehdy Taubnicz, který zřejmě tvořil území mezi Vápenným vrchem a Dolní Chřibskou.
Samotná ves Doubice je písemně doložena až roku 1552 v městské knize Chřibské a můžeme předpokládat, že k jejímu založení byly využity pozemky, odlesněné předcházející sklářskou činností. Stará Doubice vznikla v údolí Doubického potoka a tvořilo ji asi deset větších chalupnických usedlostí s rychtou, postavených na terase nad potokem. K těmto usedlostem náležely pravidelně vyměřené pásy polí. Kromě toho bylo ve vsi ještě několik domkářských stavení, pila a vrchnostenský dvůr s rozlehlými pozemky.

Roubený dům s břidlicí obloženým patrem v centru obce.
Roubený dům s břidlicí obloženým patrem v centru obce.

V roce 1614 koupil kamenické panství Radslav Vchynský ze Vchynic a Tetova a rodu Kinských pak panství patřilo až do zrušení vrchnostenské správy roku 1848. Po třicetileté válce panství převzal Václav Norbert Oktavián Kinský, který přispěl k rozvoji kraje zakládáním nových vsí a podporou rozšíření řemesel. V roce 1704 nechal v Doubici zrušit nerentabilní poplužní dvůr a jeho pozemky začal prodávat poddaným na stavbu domků. Vznikla tak nová část obce, která se od konce 18. století nazývala Nová Doubice.
Zdejší obyvatelé se živili zčásti zemědělstvím, ale většinou byli závislí na řemeslné výrobě. Sklářství ze vsi postupně vymizelo a tak největší význam získala textilní výroba. Pracovali zde přadláci, tkalci, běliči i obchodníci s textilem. Jedním z nejvýznamnějších obchodníků byl rychtář Nové Doubice Josef Lumpe (+ 1848), jehož náhrobní deska je vsazena do zdi doubického kostela. Hodně obyvatel se také živilo prací v lese a výrobou šindelů. Textilní výroba přinesla obci i celému kraji značný rozkvět, který vyvrcholil kolem poloviny 19. století, kdy v Doubici žilo více než 1300 obyvatel. V letech 1811-1814 tu byl postaven kostel, financovaný z větší části místními obyvateli, kteří předtím museli chodit do kostela v Chřibské a později v Krásné Lípě. Už v roce 1796 existovala v obci také škola.
Před 2. světovou válkou měla obec 188 domů a 833 obyvatel, ale po skončení války byla většina německých obyvatel nuceně vystěhována. Z českého vnitrozemí sem sice přicházeli noví lidé, ale jen někteří se v obci usadili natrvalo, takže v roce 1948 tu žilo jen asi 400 obyvatel a v dalších letech se jejich počet dále snižoval. Ze tří továren zůstala po válce v provozu jen jedna, ve které se vyrábělo až do roku 1975. Zemědělské družstvo, založené roku 1949, zaniklo už v roce 1953 a v červnu 1967 byla zrušena i škola. V roce 1970 měla obec už jen 104 stálých obyvatel, ale za odpočinkem sem přijíždělo stále více rekreantů a chalupářů. Na začátku roku 1975 byla Doubice připojena ke Krásné Lípě, jejíž součástí byla až do 2. ledna 1993, kdy se opět osamostatnila.

Na začátekNávrat na začátek stránky

Památky a zajímavosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Na malém návrší uprostřed obce stojí barokně klasicistní kostel Nanebevzetí Panny Marie s hranolovou věží, postavený v letech 1811-1814 a vysvěcený 16. dubna 1815. Jeho vnitřní zařízení - hlavní oltář, 2 boční oltáře, kazatelna a křtitelnice - pocházely z doby založení. Po 2. světové válce kostel pomalu chátral a v 80. letech 20. století byl určen k demolici, ale nakonec se jej podařilo zachránit. Větší opravy se dočkal v roce 1987 a 13. srpna následujícího roku byl znovu vysvěcen. Kostel obklopuje hřbitov, v jehož zadním rohu je malá kaplička Panny Marie. Před vchodem do kostela stojí vysoký kříž, který sem byl v 80. letech 20. století převezen z Jablonce nad Nisou, zatímco původní hřbitovní kříž je poněkud stranou. Vedle kostela stojí polozděná patrová budova bývalé fary z roku 1814.

Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Kaplička Panny Marie na hřbitově.
Kaplička Panny Marie na hřbitově.
Budova bývalé fary z roku 1814.
Budova bývalé fary z roku 1814.

V obci se dochovala řada lidových roubených domů s podstávkou, z nichž některé mají břidlicí obložené štíty s různými ornamenty. Na křižovatce asi 150 m jihozápadně od kostela stojí Stará hospoda, v jejímž sousedství je upravený areál s velkým počtem rozličných dřevěných soch, plastik a s kamenným bludištěm pro děti.
Asi 70 m jihozápadně od Staré hospody je po levé straně silnice do Dolní Chřibské travnatý pozemek, na kterém kdysi stál mlýn. Je zaznamenán už na mapě z let 1764-1768 a po roce 1794 u něj byla také pila. O 100 let později už tu fungovala jen pila, jejíž provoz skončil po smrti majitele Petera Paula Leitscheka v roce 1927. V 50. letech 20. století byla budova zbořena, ale dodnes se zde dochoval vodní náhon, jehož voda spadá dolů přes 3 metry vysokým vodopádem.

Vodopád u zaniklého mlýna v jihozápadní části vsi.
Vodopád u zaniklého mlýna v jihozápadní části vsi.

Na louce jihozápadně od obce stojí pod lípou kaplička Nejsvětější Trojice z 18. století, opravená po roce 2000, a v blízkosti lesní cesty do Zadní Doubice je kamenný pomníček, připomínající dřevorubce Josefa Schäfera, kterého tu 30. května 1910 zabil padající strom.

Kaplička Nejsvětější Trojice jihozápadně od obce.
Kaplička Nejsvětější Trojice jihozápadně od obce.
Pomníček Josefa Schäfera v lese nad obcí.
Pomníček Josefa Schäfera v lese nad obcí.
Na začátekNávrat na začátek stránky

Rodáci a osobnosti

V Doubici se narodil ochránce přírody a ornitolog Heinrich Lumpe (1859 - 1936), který v roce 1908 založil v Ústí nad Labem společnost pro výstavbu vodovodů a téhož roku tam otevřel zoologickou zahradu, kterou financoval ze své obchodní činnosti.

Na začátekNávrat na začátek stránky

Zajímavosti v okolí

Doubice je ze všech stran obklopená rozlehlými lesy, z nichž na severovýchodě vystupuje Vápenný vrch s přírodní rezervací Vápenka a na východě Široký vrch s vyhlídkou a Farskou kapličkou. Sedlem mezi oběma kopci vede silnice do Krásné Lípy. Severně od obce leží osada Kyjov, u níž je malá rekreační přehrada. Pod Kyjovem vytvořila říčka Křinice romantický kaňon Kyjovského údolí, který se táhne až k hranici s Německem, kde dříve stávala Zadní Doubice. Na svazích údolí jsou četné skalní útvary s převisy, jeskyněmi a upravenými vyhlídkami, na jednom ze strmých ostrohů jsou patrné zbytky Kyjovského hradu. Na západní straně Doubice se rozprostírá rozsáhlé lesnaté území Národního parku České Švýcarsko, rozbrázděné množstvím hlubokých pískovcových roklí. Údolím Červeného potoka můžeme dojít až k Černé bráně u břehu Křinice, tvořící v těchto místech státní hranici s Německem. Další cesty kolem Jedliny vedou k Panenské jedli a do Zadních Jetřichovic nebo po Úzkých schodech k chatám Na Tokáni. K jihu vede silnice údolím Doubického potoka kolem bývalé hájovny U Sloupu do Dolní Chřibské. U hájovny odbočuje silnička k chatám Na Tokáni a nedaleko od ní je také Chřibský hrádek. Nad jižním okrajem Doubice vyčnívá Spravedlnost s vyhlídkou a přírodní rezervací, po jejíž severní straně prochází silnice do Rybniště. Pod kopcem z ní odbočuje turistická cesta přes Liščí Bělidlo kolem chráněné Marschnerovy louky a Louky U Brodských do Chřibské.

Přehledná mapka okolí Doubice.
Doubice na mapy.cz: https://mapy.cz/s/3qdjK
Na začátekNávrat na začátek stránky

Další informace

Brtnický hrádek Zadní Doubice Slunečný vrch Slunečný vrch Brtník Brtník Medvědice Medvědice Hřebec Hřebec Kuní vrch Kuní vrch Hadí pramen Dravčí skály Dravčí skály Sokolí vrch Sokolí vrch Hrad Hrad Panenská jedle Panenská jedle Vosí vrch Vosí vrch Bor Bor Jedlina Jedlina Úzké schody Na Tokáni Špičák Ostroh Ostroh Tetřevna Suchý vrch Suchý vrch Vilemínina stěna Mariina skála Na Valech Na Valech Pavlínino údolí Na Potokách Akvadukt Böhmův vrch Böhmův vrch Chřibský hrádek Chřibský hrádek Kyjovský hrad Vinný sklep Jeskyně víl Jeskyně víl Kyjovské údolí Vlčí hrádek Vlčí hrádek Kamenný vrch Kamenný vrch Dlouhý Důl Sněžná Krásný Buk, hrad Kyjov Hely Vápenný vrch Vápenný vrch Vápenka Doubice Spravedlnost Spravedlnost Liščí Bělidlo Marschnerova louka Louka U Brodských Dolní Chřibská Chřibská Lipový vrch Lesní Domky Krásné Pole Juliova výšina Juliova výšina Chřibská přehrada Horní Chřibská Malý Semerink Plešivec Plešivec Žulovec Žulovec Nová Chřibská Hrbolec Na Sedle Rybniště Školní rybník Velký rybník Chřibská Nová Ves Farská kaplička Široký vrch Široký vrch Krásná Lípa Kamenná Horka Krásný Buk