Naděje

Pohled na horní část osady pod Suchým vrchem.
Pohled na horní část osady pod Suchým vrchem.

Naděje je nevelká rekreační ves, malebně položená mezi lesy na jihovýchodním úpatí Suchého vrchu asi 1 km severně od Trávníku a 1,5 km západně od Mařenic. Poprvé je zmiňována roku 1612, ale již o 2 století dříve ve zdejších lesích pracovaly sklářské hutě, jejichž stopy byly nalezeny na několika místech v údolí Hamerského potoka i v prostoru pozdější osady. Protože hutě spotřebovaly mnoho dřeva, byly lesy v jejich okolí vykácené, a odlesněné pozemky byly později využity k založení nové osady Naděje. O jejím jméně se někdy soudí, že bylo převzato ze starého důlního díla, jejichž názvy často vyjadřovaly naději na bohatý výtěžek. V pamětní knize cvikovské fary se uvádí, že 8. srpna 1706 byl u Hamru objeven starý důl, ve kterém se kdysi dobývalo zlato a stříbro, ale zřejmě jde jen o pověst. Na Lesním vrchu i jiných místech v okolí také dodnes nacházíme staré jámy po těžbě železné rudy, ale z jejich rozsahu je patrné, že šlo jen o nepříliš výnosné pokusy.

Začátek osady s bývalou kapličkou.
Začátek osady s bývalou kapličkou.

Od reformy státní správy v roce 1850 patřila Naděje k Trávníku a její obyvatelé se vedle drobného zemědělství živili hlavně prací v lese a později někteří docházeli za prací do továren ve Cvikově. Když si bratři Israelové roku 1874 pronajali lom na Milštejně, postavili v Naději továrnu na výrobu mlýnských kamenů. Kolem roku 1885 měla Naděje 69 domů se 418 obyvateli a 8. září 1903 se stala samostatnou obcí, k níž patřil také Hamr. O 17 let později už tu ale žilo jen 246 obyvatel.
Naděje podléhala faráři v Mařenicích a později měla vlastní hřbitov, který sloužil až do 2. světové války. Po ní už se nevyužíval a v roce 1969 byl zlikvidován. Také zdejší děti chodily do školy v Mařenicích až do roku 1879, kdy byla pro Trávník a Naději postavena nová škola u silnice, spojující obě osady.

Lavička s tabulkou na místě bývalého hřbitova.
Lavička s tabulkou na místě bývalého hřbitova.
Bývalá kaple sv. Anny je dnes upravená jako rekreační objekt.
Bývalá kaple sv. Anny je dnes upravená jako rekreační objekt.

Po 2. světové válce byly Trávník s Nadějí opět sloučeny a po odsunu původních německých obyvatel sem přicházeli noví osídlenci i zájemci o rekreační chalupy. Stálí obyvatelé odtud ale v pozdějších letech odcházeli do větších sídel a v roce 1960 byla proto Naděje společně s Trávníkem připojena ke Cvikovu. Rekreační charakter osady postupně převládl a v roce 2001 tu trvale žilo už jen 11 obyvatel.

Na jižním okraji osady stojí bývalá kaple sv. Anny, postavená v letech 1822-1823. V roce 1868 byla renovována a vybavena novým oltářem s pozdně barokním sousoším sv. Anny Samotřetí a roku 1923 byla na její zdi umístěna pamětní deska se jmény padlých v 1. světové válce. Po 2. světové válce nevyužitá kaple zchátrala a před zánikem ji zachránil jeden z chalupářů, který si ji upravil k rekreaci. Pod kaštanem u cesty do Antonínova údolí je upravený Dědkův odpočinek s dřevěnou zvoničkou a na blízkém rozcestí stojí kamenný sloupek s obrázkem sv. Antonína. Do skály za domem č.p. 85 je vytesaný lidový reliéf Ukřižování a z lesa nad jihozápadním okrajem osady vyčnívá Křížová věž. Asi 500 m severně od Naděje leží rekreační osada Hamr a v údolí Hamerského potoka nad ní je přehrada Naděje. Na severním svahu Suchého vrchu je nepřístupná Ledová jeskyně.

Sloupek s obrázkem sv. Antonína.
Sloupek s obrázkem sv. Antonína.
Dědkův odpočinek.
Dědkův odpočinek.
Reliéf Ukřižování na skále za domem č.p. 85.
Reliéf Ukřižování na skále za domem č.p. 85.

Další informace