Naděje
Pohled na horní část osady pod Suchým vrchem.
Foto: Jiří Kühn.
Naděje je nevelká rekreační ves, malebně položená mezi lesy na jihovýchodním úpatí Suchého vrchu asi 1 km severně od Trávníku a 1,5 km západně od Mařenic. Poprvé je zmiňována roku 1612, ale již o 2 století dříve ve zdejších lesích pracovaly sklářské hutě, jejichž stopy byly nalezeny na několika místech v údolí Hamerského potoka i v prostoru pozdější osady. Protože hutě spotřebovaly mnoho dřeva, byly lesy v jejich okolí vykácené, a odlesněné pozemky byly později využity k založení nové osady Naděje. O jejím jméně se někdy soudí, že bylo převzato ze starého důlního díla, jejichž názvy často vyjadřovaly naději na bohatý výtěžek. V pamětní knize cvikovské fary se uvádí, že 8. srpna 1706 byl u Hamru objeven starý důl, ve kterém se kdysi dobývalo zlato a stříbro, ale zřejmě jde jen o pověst. Na Lesním vrchu i jiných místech v okolí také dodnes nacházíme staré jámy po těžbě železné rudy, ale z jejich rozsahu je patrné, že šlo jen o nepříliš výnosné pokusy.
Začátek osady s bývalou kapličkou.
Foto: Jiří Kühn.
Od reformy státní správy v roce 1850 patřila Naděje k Trávníku a její obyvatelé se vedle drobného zemědělství živili hlavně prací v lese a později někteří docházeli za prací do továren ve Cvikově. Když si bratři Israelové roku 1874 pronajali lom na Milštejně, postavili v Naději továrnu na výrobu mlýnských kamenů. Kolem roku 1885 měla Naděje 69 domů se 418 obyvateli a 8. září 1903 se stala samostatnou obcí, k níž patřil také Hamr. O 17 let později už tu ale žilo jen 246 obyvatel.
Naděje podléhala faráři v Mařenicích a později měla vlastní hřbitov, který sloužil až do 2. světové války. Po ní už se nevyužíval a v roce 1969 byl zlikvidován. Také zdejší děti chodily do školy v Mařenicích až do roku 1879, kdy byla pro Trávník a Naději postavena nová škola u silnice, spojující obě osady.
Lavička s tabulkou na místě bývalého hřbitova.
Foto: Jiří Kühn.
Bývalá kaple sv. Anny je dnes upravená jako rekreační objekt.
Foto: Jiří Kühn.
Po 2. světové válce byly Trávník s Nadějí opět sloučeny a po odsunu původních německých obyvatel sem přicházeli noví osídlenci i zájemci o rekreační chalupy. Stálí obyvatelé odtud ale v pozdějších letech odcházeli do větších sídel a v roce 1960 byla proto Naděje společně s Trávníkem připojena ke Cvikovu. Rekreační charakter osady postupně převládl a v roce 2001 tu trvale žilo už jen 11 obyvatel.
Na jižním okraji osady stojí bývalá kaple sv. Anny, postavená v letech 1822-1823. V roce 1868 byla renovována a vybavena novým oltářem s pozdně barokním sousoším sv. Anny Samotřetí a roku 1923 byla na její zdi umístěna pamětní deska se jmény padlých v 1. světové válce. Po 2. světové válce nevyužitá kaple zchátrala a před zánikem ji zachránil jeden z chalupářů, který si ji upravil k rekreaci. Pod kaštanem u cesty do Antonínova údolí je upravený Dědkův odpočinek s dřevěnou zvoničkou a na blízkém rozcestí stojí kamenný sloupek s obrázkem sv. Antonína. Do skály za domem č.p. 85 je vytesaný lidový reliéf Ukřižování a z lesa nad jihozápadním okrajem osady vyčnívá Křížová věž. Asi 500 m severně od Naděje leží rekreační osada Hamr a v údolí Hamerského potoka nad ní je přehrada Naděje. Na severním svahu Suchého vrchu je nepřístupná Ledová jeskyně.
Sloupek s obrázkem sv. Antonína.
Foto: Jiří Kühn.
Dědkův odpočinek.
Foto: Jiří Kühn.
Reliéf Ukřižování na skále za domem č.p. 85.
Foto: Jiří Kühn.