Prysk
Prysk je protáhlá ves, ležící v malebném horském údolí Pryského potoka asi 4 km východně od České Kamenice a 2 km severovýchodně od Kamenického Šenova. Obec tvoří tři navzájem související osady: ve východní části údolí mezi Ovčáckým a Šenovským vrchem je Horní Prysk, níže pod Středním vrchem je Dolní Prysk a v rozšířeném údolí pod Břidličným vrchem leží Vesnička. V roce 2011 žilo v celé obci 456 obyvatel.
Historie
Střed Horního Prysku s kostelem sv. Petra a Pavla a bývalou školou (vlevo).
Foto: Jiří Kühn.
O založení Prysku nemáme žádné zprávy, ale malá rozloha zemědělských usedlostí naznačuje pozdější dobu vzniku ve 14. století. První písemná zmínka o obci v kamenické městské knize pochází z roku 1382 a vztahuje se zřejmě k Dolnímu Prysku. Horní Prysk je sice poprvé zmiňován až roku 1515, ale téměř jistě byl starší, protože už v roce 1409 se připomíná zdejší kostel, jehož farnost zahrnovala celé údolí. Jméno obce bylo patrně odvozeno od staroslovanského označení pramene (prysk, prejsk), protože údolí bylo velmi bohaté na vodu.
V době založení vsi byl zdejší kraj součástí scharfensteinského panství, které patřilo od roku 1283 pánům z Michalovic. V roce 1406 panství koupil Hynek Berka z Dubé a jeho syn Jindřich je roku 1428 prodal Zikmundovi Děčínskému z Vartenberka. Vartenberkové se ale stali nepřáteli lužického Šestiměstí a dlouholeté boje kraj značně poznamenaly. V roce 1511 koupil panství Mikuláš Trčka z Lípy, od něhož je o 4 roky později získali Salhausenové. Bedřich ze Salhausenu si ale později ponechal jen Benešov nad Ploučnicí a okolí České Kamenice prodal kolem roku 1530 Prokopovi z Vartenberka. V roce 1613 bylo kamenické panství Vartenberkům kvůli dluhům zabaveno a roku 1614 je koupil Radslav starší ze Vchynic a Tetova, jehož rodu pak patřilo až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848.
Kostel v Prysku původně podléhal faře v Kamenickém Šenově, ale od roku 1565 byl luterský a patřil k městské faře sv. Jakuba v České Kamenici. Po bitvě na Bílé hoře začala rekatolizace Čech a lidé, kteří nechtěli přestoupit na katolickou víru, museli zemi opustit. Roku 1630 se kostel v Prysku stal filiálkou katolické fary v České Kamenici a o 10 let později jej Švédové spolu s několika dalšími domy vypálili. V roce 1654 měl Prysk 83 domů, z nichž dvě třetiny stály v horní části vsi. V obci byly jen menší chalupnické usedlosti a domkářská stavení, jejichž obyvatelé se vedle drobného zemědělství a práce v lese živili řemeslnou výrobou, zejména zušlechťováním skla a obchodem se sklem. Už v 17. století probíhala v různých soukromých domech v Horním Prysku výuka dětí. První škola byla postavena mezi kostelem a farou v roce 1702 a roku 1733 ji nahradila nová školní budova.
Dům na křižovatce uprostřed Horního Prysku.
Foto: Jiří Kühn.
Patrový roubený dům v horní části obce.
Foto: Jiří Kühn.
V letech 1822-1826 byla vystavěna císařská silnice z České Kamenice do Nového Boru a roku 1833 se od ní začala stavět odbočka do Prysku. V její blízkosti bylo na pozemcích bývalého Füllerova hospodářského dvora v Horní Kamenici postaveno několik domů, kterým se začalo říkat Füllerdörfel (dnešní Vesnička). V té době měl Prysk už 169 domů a 1053 obyvatel. V obci bylo několik sklářských dílen a brusíren, jejichž výrobky vozili zdejší obchodníci hlavně do Polska a Ruska. Mimoto zde byly také tkalcovny bavlny a bělidla. V roce 1834 začal Johann Georg Asten stavět na pomezí České Kamenice, Horní Kamenice a Dolního Prysku papírnu, kterou roku 1868 koupil, rozšířil a strojním zařízením vybavil Ignaz Fuchs.
V roce 1850 proběhla správní reforma, při níž byl Dolní Prysk připojen k Hornímu Prysku a Vesnička, patřící do té doby k Dolnímu Prysku, byla přeřazena k Horní Kamenici. Nové uspořádání se ale neosvědčilo, takže v roce 1887 byl Prysk opět rozdělen na dvě obce a Vesnička byla kolem roku 1895 znovu připojena k Dolnímu Prysku. Roku 1852 byla v Prysku zřízena samostatná fara a kvůli rostoucímu počtu dětí byla v roce 1873 otevřena samostatná škola pro Dolní Prysk a Vesničku. Nové školní budovy byly postaveny v Horním Prysku roku 1878 a v Dolním Prysku v letech 1895-1896. Po 1. světové válce byla v Dolním Prysku zřízena také česká menšinová škola.
V lednu 1869 byla dokončena železniční trať České severní dráhy z Děčína přes Českou Kamenici do Varnsdorfu a 10. února 1886 byl zahájen provoz na 4 km dlouhé odbočce z České Kamenice do Kamenického Šenova. V srpnu 1903 na ni navázala lokálka do České Lípy, na které vznikla stanice Horní Prysk. Ta sloužila obyvatelům až do zrušení tratě 29. září 1979.
Mlynářův kříž z roku 1845.
Foto: Jiří Kühn.
Na podzim roku 1906 bylo v obci zřízeno pouliční osvětlení petrolejovými lampami a v roce 1907 byla v Dolním Prysku založena sklářská huť, po jejímž otevření sem přišla řada českých sklářských dělníků. Huť, pojmenovaná později Karlova huť, vyráběla sklo pro místní zušlechťovatele a ve 20. letech se v ní začaly vyrábět i skleněné tyče pro výrobu bižuterie. Dnes se huť jmenuje Anna a patří společnosti Preciosa.
V roce 1910 měl Prysk 286 domů, ve kterých žilo 1946 obyvatel. Většina z nich se živila zušlechťováním skla v místních provozech a domácích dílnách. Vedle sklářské huti tu bylo 17 brusíren skla, 6 kuličských dílen, 3 pasířské dílny a 46 malířských pracovišť. Dále v obci působilo 18 hostinských, 4 řezníci, 3 mlynáři, 5 pekařů, 6 obchodníků a další řemeslníci. Část obyvatel pracovala ve sklářských obchodech a továrnách v Kamenickém Šenově a České Kamenici, nebo v papírně v Horní Kamenici.
Po 2. světové válce došlo v obci k výměně většiny obyvatel. Původní němečtí obyvatelé byli odsunuti a z českého vnitrozemí sem přicházeli noví osídlenci, z nichž tu ale zůstali jen někteří. Zatímco před válkou v Prysku žilo ve 310 domech 1835 obyvatel, v roce 1961 tu bylo už jen 151 obývaných domů a 674 obyvatel. Řada opuštěných domů byla zbořena a ty, které zůstaly stát, začali v 60. letech využívat chalupáři. V roce 1962 byla v Horním Prysku uzavřena škola a děti začaly chodit do Dolního Prysku. Budova zrušené školy byla v letech 1978-1981 přestavěna na školu v přírodě.
Od konce 20. století se prostředí v obci začala zlepšovat, řada domů byla opravena a v letech 2002 - 2013 se dočkal rekonstrukce i zchátralý kostel, znovu vysvěcený 21. června 2014. V okolí Prysku byl také vyznačen asi 8 km dlouhý turistický okruh, spojující nejzajímavější místa, a 2,5 km dlouhá Meixnerova pohybová stezka.
Památky a zajímavosti
Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Prysku.
Foto: Jiří Kühn.
Na Školním vrchu v centru Horního Prysku stojí barokní kostel sv. Petra a Pavla, vystavěný v letech 1718-1721 Petrem Pavlem Columbanim. Kostel obklopuje hřbitov, v jehož ohradní zdi je původní barokní zvonice z roku 1680, k níž byla v roce 1722 přistavěna márnice. Na terase nad schodištěm ke zvonici stojí památník padlým v 1. světové válce. Na svahu za hřbitovem je pískovcová skalka Kalich s výklenkem, ve kterém býval obraz Korunovace Panny Marie. V sousedství kostela je dřevěná fara z roku 1785 a bývalá škola, upravená v 80. letech 20. století na školu v přírodě. Druhá, dodnes využívaná škola stojí u křižovatky v Dolním Prysku, u níž je také další památník padlým.
V obci je řada typických lidových roubených domů s podstávkou. Památkově chráněný je dům e.č. 4 vedle obecního úřadu, patrový dům e.č. 10 na rozhraní dolní a horní části vsi a dům č.p. 55, stojící poblíž centra Horního Prysku. V obci se dochovalo několik křížů a u silnice z Dolního Prysku do Kamenického Šenova je upravená studánka. Podrobněji jsou památky popsány v jednotlivých osadách.
Zajímavosti v okolí
Prysk, tvořený osadami Horní Prysk, Dolní Prysk a Vesnička, leží v údolí Pryského potoka, který pramení východně od obce mezi Polevským a Stříbrným vrchem a asi po 7 km ústí u Horní Kamenice do říčky Kamenice. Ta vzápětí protéká Českou Kamenicí, jejíž okolí dotváří Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu a přírodní lesopark se skalní vyhlídkou na Jehle, Bratrským oltářem a vyhlídkami pod Kunratickým vrchem. Severní stranu údolí Pryského potoka tvoří částečně zalesněný hřbet s několika výraznými vrcholy. Nejzápadnější z nich je Břidličný vrch, na jehož jihovýchodním svahu je uměle vytvořená Riedelova jeskyně a na severní straně vytvořila říčka Kamenice pěknou soutěsku, nad níž se vypíná skalní ostroh Pustého zámku se zříceninou hradu Fredevaldu. Nejvýraznější dominantou okolí Prysku je Střední vrch s krásným kruhovým výhledem do širokého okolí a z horských luk východně od něj vystupuje Ovčácký vrch s nižším Tetřevím vrchem. Po severní straně celého hřbetu probíhá lesnaté údolí Kamenice s rekreačními osadami Mlýny, Dolní Falknov a Kytlice, do něhož ústí údolí Černého potoka a Francouzské doliny. Na jižní straně údolí Pryského potoka je nevelký vrch Stráž s obnovenou Křížovou cestou a krátkou naučnou stezkou, dále směrem k východu je výrazný Šenovský vrch s velkými pískovcovými lomy a vyhlídkou na Lipce. Ve strmém údolí za Šenovským vrchem leží sklářské město Kamenický Šenov, obklopené táhlými lesnatými hřbety Smrčníku s Rozsochou a Vlčího vrchu s Českou skálou. Součástí města je osada Prácheň, na jejímž západním okraji je dobře známá Panská skála. Na opačné straně vsi je Vyhlídka se zaniklou hospodou a lyžařskou sjezdovkou. Od Práchně k severovýchodu se táhne plochý hřbet Kluček s Obrázkem, navazující na Polevský vrch, a po jeho jižní straně vede silnice do dalšího sklářského města Nového Boru. Mezi Novým Borem a Kytlicemi leží Polevsko, v jehož okolí je lyžařský areál se sjezdovkou a sítí udržovaných běžeckých tratí, vycházejících ze sedla u Jedličné mezi Medvědí hůrkou a Malým Bukem.
