Krásná Lípa

Krásná Lípa je město, ležící v široké kotlině na horním toku Křinice, asi 5 km jihozápadně od Rumburka a 8 km západně od Varnsdorfu. Jeho součástí jsou dnes také osady Krásný Buk, Dlouhý Důl, Kyjov, Hely, Kamenná Horka, Sněžná, Vlčí Hora a Zahrady. V roce 2011 zde žilo 3683 obyvatel.

Historie

Pohled na kostel sv. Maří Magdalény od jihovýchodu. V pozadí je Vlčí hora.

Krásná Lípa byla založena někdy ve 2. polovině 13. století na rozsáhlém, ale málo osídleném majetku rodu Ronovců. První osadníci sem přišli pravděpodobně z Horních Frank, ležících západně od Chebska. Původní vesnice byla rozdělená asi na 30 dlouhých lánů, kolmých k toku Křinice, z nichž dva největší patřily rychtářovi, a jeden byl určen k obživě faráře. Statky stály dál od říčky, podél níž zůstal volný pás obecní nivy, sloužící k pastvě dobytka. Další pastviny byly za vesnicí, kam vedly od říčky tři průhony.
Brzy po založení vsi zřejmě vznikl v jejím sousedství hrad Krásný Buk a spolu s ním snad i stejnojmenná vesnice, písemně doložená až roku 1485. Jinak byl kraj osídlený jen řídce. V okolních lesích pracovaly už kolem roku 1300 sklářské hutě, jejichž zbytky byly nalezeny například u Vlčího hrádku, poblíž Farské kapličky u Rybniště, v okolí Doubice nebo jižně od Lesného.
Písemně je Krásná Lípa poprvé doložena až roku 1361 jako farní ves na tolštejnském panství, jehož majitelem byl v té době Vaněk z Vartenberka. Kolem roku 1400 panství přešlo do rukou Berků, kteří za husitských válek stáli nejprve na straně lužického Šestiměstí, ale později s husity uzavřeli smír a začali podnikat loupežné výpady do Lužice. S lužickými městy válčili i Vartenberkové, jimž tolštejnsko - šluknovské panství připadlo po konfiskaci majetku Albrechta Berky z Dubé v roce 1463. Po odvetných výpravách Lužičanů se ale loupeže přestaly vyplácet a roku 1471 musel zadlužený Kryštof z Vartenberka panství prodat saským vévodům Arnoštovi a Albrechtovi. Kraj byl tehdy po dlouhých válkách zchudlý a mnohé usedlosti i vesnice byly opuštěné. V Krásné Lípě hospodařilo jen 27 sedláků a 1 chalupník a téměř čtvrtina selské půdy ležela ladem.
V roce 1481 koupili panství Šlejnicové, kteří podporovali rozvoj obchodu a řemesel. Obyvatelé si v té době začali přilepšovat domácím spřádáním lnu, a když byl roku 1515 v Rumburku založen cech tkalců plátna, stal se jeho členem i jeden tkadlec z Krásné Lípy. Později se tkaní v Krásné Lípě rozšířilo a vedle něj se stalo tradiční obživou také niťařství a bělení plátna.
Po roce 1521 se ze Saska začalo šířit náboženské učení Martina Luthera a o 30 let později už prakticky celá obec vyznávala novou víru. Šlejnicové sice zůstali katolíky, ale k luteránům byli tolerantní: když v roce 1553 potřebovali opravit kostel, Jiří ze Šlejnic jim na náklady významně přispěl. Po smrti Jiřího v roce 1566 převzal rumburské panství s Krásnou Lípou nejmladší syn Jindřich. Ve vsi tehdy žilo 35 sedláků, 3 chalupníci a také 73 domkářů, jejichž stavení zaplnila bývalou obecní nivu podél Křinice. Roku 1570 musel Jindřich panství kvůli dluhům prodat svému příbuznému Kryštofovi, který o tři roky později odprodal Krásnou Lípu, Krásný Buk, Chřibskou Novou Ves, část Horního Podluží a lesy až k pozdějšímu Kyjovu majitelům sousedního kamenického panství Jindřichovi a Abrahamovi z Vartenberka. Vartenberkové ale nebyli dobří hospodáři a tak i oni museli po čase zadlužené panství prodat. V roce 1614 je koupil Radslav starší ze Vchynic a Tetova, jehož rodu, od roku 1619 uváděnému jako rod Kinských, pak kamenické panství patřilo až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848.

Velký faktorský dům s hrázděným patrem v areálu Ústavu sociální péče. V pozadí vyčnívá funkcionalistická Palmeho vila.

V budově bývalé nemocnice na severním okraji města je dnes domov pro seniory.

Po bitvě na Bílé Hoře začala třicetiletá válka a zároveň s ní silná rekatolizace země. Roku 1624 byli císařským dekretem vypovězeni z Čech všichni nekatoličtí duchovní, s nimiž odešlo i mnoho věřících. Protože katolických kněží bylo málo, zůstal krásnolipský kostel bez duchovního a roku 1651 se stal filiálním kostelem farnosti v Chřibské. V Krásné Lípě se pak bohoslužby konaly jen každou třetí neděli a farnost tu byla obnovena až v říjnu 1718.
V roce 1654 tvořilo Krásnou Lípu 32 selských statků, 4 chalupnické usedlosti a 60 domků, jejichž obyvatelé se živili hlavně plátenictvím. Obec se po válce rozvíjela poměrně rychle, takže v roce 1713 měla už 153 domů a 1113 obyvatel. Osídlení se rozšiřovalo také do okolí, kde vznikly nové vsi Dlouhý Důl, Sněžná, Vlčí Hora a Zahrady.

Budova bývalé školy na náměstí.

Na žádost hraběte Filipa Josefa Kinského byla Krásná Lípa privilegiem císaře Karla VI. z 3. srpna 1731 povýšena na městečko a téhož roku hrabě přijal do svých služeb anglického textilního odborníka Johna Barnese, který zde založil manufakturu na přízi. Roku 1733 byly městečku uděleny trhy a v jeho středu bylo vyměřeno čtvercové náměstí, které bylo brzy obestavěno novými městskými domy. V roce 1739 byla stržena i stará rychta v severozápadním rohu náměstí a na jejím místě byl postaven nový patrový dům s podstávkou, který tu stál až do roku 1904. V letech 1754-58 byl také postaven nový kostel, který byl záměrně orientován k severu, aby jeho průčelí směřovalo k náměstí. Městský ráz postupně získala i hlavní ulice k České Kamenici.
Rozvoj městečka narušily prusko-rakouské války v letech 1757 a 1778, při nichž docházelo k rekvizicím a drancování. O rok později podnikl císař Josef II. inspekční cestu po severních Čechách, během níž 21. září 1779 navštívil i Krásnou Lípu.
Roku 1766 byl v Krásné Lípě založen cech punčochářů a později tu vznikala další bělidla a textilní dílny. V 1. čtvrtině 19. století už byla Krásná Lípa důležitým střediskem textilní výroby a obchodu, o jehož rozvoj se významně zasloužil i zdejší mecenáš Carl August Dittrich. V městečku pracovalo přes 20 bělidel, 12 barvíren, 13 punčochářských podniků a 1 kartounka. Do poloviny 19. století přesáhl počet obyvatel 4 tisíce.
Na katastru městečka vzniklo také několik nových osad. U císařské silnice do České Kamenice vyrostla osada Falkenhain a v jejím sousedství při silnici do Doubice osada Neuforstwalde, jejíž první dům postavil už roku 1715 myslivec Daniel Grohmann. Na hranici s Krásným Bukem byla před rokem 1833 založena osada, pojmenovaná podle své polohy na starém průhonu pro dobytek Viebigtal. Její název se ale v nářečí četl Fibichtal a po roce 1945 byl počeštěn na Fibichovo údolí. Na východním okraji obce směrem ke Studánce vznikla skupina domů, zvaná Neuschönlinde, a asi 2 km za městem při císařské silnici do Rumburka vyrostla osada Schönlinder-Klause, nazvaná po roce 1945 Poustka. Se všemi osadami měla Krásná Lípa v roce 1869 celkem 6252 obyvatel. Téhož roku byla uvedena do provozu železnice z České Lípy do Rumburka a o rok později, 5. června 1870, byla Krásná Lípa povýšena na město.
V roce 1871 byla otevřena nynější škola, rozšířená roku 1886 přístavbou postranních křídel. Vyučování je v Krásné Lípě doloženo už za Šlejniců a v roce 1653 měla škola vlastní budovu. Roku 1734 pro ni byl postaven větší dřevěný dům a v letech 1825 - 1871 se učilo ve zděné budově na náměstí.
Ve 2. polovině 19. století se začala výrazněji rozvíjet turistika a 23. srpna 1885 byl v Krásné Lípě založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy, jehož pobočky později vznikly ve více než 20 okolních obcích. Spolek se velmi aktivně věnoval turistickému zpřístupňování krajiny Šluknovska a Lužických hor.

Osada Fibichtal na západním okraji města.

V roce 1903 byly osady Falkenhain, Neuforstwalde, Fiebigthal, Neuschönlinde a Schönlinder Klause připojeny k městu a roku 1910 dosáhla Krásná Lípa nejvyššího počtu 6930 obyvatel. S Krásným Bukem, Kamennou Horkou a Helami měla ještě o tisíc obyvatel více. V době před 1. světovou válkou ve městě vznikla řada výstavných veřejných budov, soukromých vil a továren. Nová zástavba vznikala hlavně na jižní straně směrem k Falkenheinu a Neuforstwalde. Už v roce 1894 byla vídeňskou firmou Kameneczky, Mayer a spol. uvedena do provozu elektrárna a ve městě bylo zavedeno pouliční osvětlení. V roce 1910 byl také vybudován vodovod, využívající vodní zdroje pod Jedlovou.
Ve 20. letech ve městě pracovaly řada textilních a strojírenských továren, koželužna i jiné podniky. Byly tu také 2 pily, mlýn, mlékárna a pivovar Häussler, založený roku 1878. Za hospodářské krize řada továren zanikla, ale i přesto Krásná Lípa zůstala až do 2. světové války významným průmyslovým městem.

Po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 došlo ke značnému úpadku města a počet obyvatel se snížil asi na polovinu. Později bylo ve městě zbořeno přes 300 zchátralých a opuštěných domů, demolicím přitom podlehla i jihozápadní část náměstí. V roce 2000 se Krásná Lípa stala sídlem Národního parku České Švýcarsko a město se začalo měnit k lepšímu. Řada zanedbaných domů byla opravena a obnovy se dočkal i městský park. Dostavěn byl také jihozápadní roh náměstí, kde vznikl po roce 2005 dům Českého Švýcarska a v květnu 2013 byl vedle něj otevřen moderní hotel.

Na začátek

Památky a zajímavosti

Pohled na kostel sv. Máří Magdaleny z náměstí.

Výraznou dominantou města je barokní kostel sv. Maří Magdaleny, postavený na návrší nad náměstím na místě staršího kostelíka z let 1332-1368. Stavbu podle návrhu architekta Jakuba Schwarze vedl Peter Hoffmann z Lipové. Základní kámen byl položen roku 1754 a o 4 roky později byl kostel dokončen. Hlavní věž ale postavil Josef Gampe až v roce 1777. Jednolodní stavba s bočními kaplemi a trojboce ukončeným presbytářem byla záměrně orientována k severu, aby její průčelí směřovalo na níže ležící náměstí.

Kostel sv. Máří Magdaleny.

Vnitřní zařízení pochází z 18. a 19. století. Klasicistní hlavní oltář z roku 1808 zdobí obraz Maří Magdaleny od šluknovského malíře Dominika Kindermanna a po stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 18. století. V lodi stojí dva boční oltáře. Na prvním z nich je obraz Madony v jeskyni od Josefa Führicha z roku 1856 a druhý oltář zdobí obraz sv. Josefa s Ježíšem od Františka Tkadlíka z roku 1823. Součástí tohoto oltáře je také mramorová soška Ježíška spícího na kříži od Ferdinanda Pettricha z roku 1820. Bohatě zdobená rokoková kazatelna se sochami církevních Otců a reliéfem Poslední večeře je z roku 1765, křtitelnice se skupinou Kristova křtu pochází z 2. poloviny 18. století. Na emporách je krucifix z roku 1773 a dva protilehlé obrazy Panny Marie a archanděla z 1. poloviny 19. století, zpodobňující výjev Zvěstování. Okenní vitráže byly zhotoveny podle návrhů Augusta Frinda. Varhany, vyrobené roku 1901 krnovskou firmou Rieger, byly v roce 1938 rozšířeny a po rekonstrukci v roce 2012 jsou opět funkční.
V sousedství kostela stojí pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Z náměstí vede ke kostelu široké schodiště, vybudované v letech 1816-1818. Na jeho vrcholu stojí přes 5 metrů vysoká socha Krista na kříži, zhotovená z jediného kusu pískovce drážďanským dvorním sochařem Franzem Pettrichem roku 1818. Po straně je socha sv. Barbory z roku 1812, přenesená sem ze zrušeného mostu na náměstí.

Interiér kostela sv. Maří Magdaleny.

Památkově chráněná dřevěná věž na sušení hadic v areálu požární zbrojnice.

Zbytky poutního místa na Křížovém vrchu.

Okolo kostela býval hřbitov s kaplí, postavenou kolem roku 1770. Po rozšíření hřbitova v roce 1835 ji nahradila nová klasicistní kaple, jejíž štít zdobila mozaika Oplakávání Krista od Augusta Frinda. Po uzavření hřbitova 30. září 1882 už ale kaple jen chátrala a v 60. letech 20. století byla zbořena. U hřbitovní zdi se dochovalo několik náhrobků od Franze Pettricha. Je to například kamenný sarkofág s ležícími postavami truchlící ženy obchodníka Nikolase Römische a její předčasně zesnulé dcery nebo novogotický monument Marie Anny Mayové. Zajímavé jsou také náhrobníky Theresie Michelové, Zachariase Köglera a Adalberta Wünscheho. Pod hřbitovem v Nemocniční ulici stojí památkově chráněná dřevěná věž na sušení hadic, která byla součástí hasičské zbrojnice.

Na vršku nad kostelem byl v letech 1857-1859 zřízen Křížový vrch, vysvěcený 11. září 1859 biskupem Barthollomeem Hillem. Kamenná zastavení Křížové cesty s malovanými obrazy ve výklencích byla uspořádaná do tvaru podkovy a uprostřed stála kaple Kalvárie s oltářním obrazem Kladení do hrobu od Augusta Frinda z roku 1894. V závěru areálu byla socha Ecce homo z roku 1866 od krásnolipského sochaře Leopolda Zimmera a u přístupové cesty stála kaple Božího hrobu. Vedle schodiště od silnice byly dvě mladší výklenkové kapličky, z nichž v jedné byl patrně zpodobněn výjev z Getsemanské zahrady. Po 2. světové válce bylo celé poutní místo zdevastováno a dnes z něho zůstaly jen zbytky rozvalin.

Zimní pohled na náměstí se symbolickým mostkem a sochami čtyř přírodních živlů.

Pod kostelem je čtvercové náměstí, kterým protéká říčka Křinice, jejiž koryto je dnes zakryté. V minulosti vedl přes říčku kamenný most se sochami sv. Josefa, Jana Nepomuckého, sv. Barbory a Panny Marie. Po zrušení mostu v srpnu 1874 byla socha sv. Barbory přemístěna ke kostelu a socha sv. Josefa byla prodána do Sněžné. O osudu ostatních soch není nic známo. Od roku 1879 stála na náměstí také kašna se sochou Austrie od Leopolda Zimmera, odstraněná v roce 1964. Při rekonstrukci náměstí v roce 2009 byla postavena nová kašna a také symbolický mostek s pískovcovými sochami, představujícími oheň, vodu, vzduch a zemi, od akademického sochaře Herberta Kizsy z Kadaně. Sochy byly slavnostně vysvěceny při otevření opraveného náměstí 5. června 2010.

Dům "U Frinda" na jižní straně náměstí.

Z měšťanských domů na náměstí je nejzajímavější dům U Frinda s roubeným přízemím a hrázděným patrem, podepřeným podstávkou, tvořící podloubí. Dům z roku 1729 je dnes nejstarší ve městě. Od roku 1785 patřil více než sto let významnému rodu lékařů Zillichů, ale po 2. světové válce zůstal neobydlený a chátral až do roku 1991, kdy jej koupili a opravili soukromí majitelé. Od roku 1995 je v domě cukrárna a malé regionální muzeum. Na severní straně stojí měšťanské domy č.p. 13 a 15 s kamennými vstupními portály a na domě č.p. 14 mezi nimi byla 9. září 2000 odhalena pamětní deska konstruktéra motocyklů Čechie-Böhmerland Albina Hugo Liebische. Na východní straně náměstí je budova bývalé školy z roku 1823, jejíž průčelí zdobí městský znak.
Na západní straně je pod kostelem Křinický pivovar, sloužící návštěvníkům od srpna 2013, a kousek od něj byl 16. října 2007 otevřen dům Českého Švýcarska s informačním střediskem a galerií národního parku. V letech 2011 - 2013 vznikl v jeho sousedství moderní Aparthotel Lípa, navržený architektem Patrikem Hoffmanem. Jeho budovy jsou propojené s bývalou továrnou, přestavěnou v letech 2005 - 2007 na kulturní a relaxační centrum, a se sousedním penzionem Lípa, otevřeným roku 2010 v památkově chráněném domě s mansardovou střechou, stojícím v hlavní ulici do České Kamenice. Vedle penzionu je další cenný městský dům č.p. 276 s kamenným vstupním portálem a břidlicí zdobeným štítem.

Památkově chráněná budova penzionu Lípa.

Jihozápadní roh náměstí s domem Českého Švýcarska a hotelem Lípa.

Asi o 400 m dál je ve stejné ulici rozlehlá zahrada s novorenesančním palácem Alžběty Hielle-Dietrichové, postaveným v letech 1885-1887 drážďanskými architekty Williamem Lossowem a Hermannem Viehwegerem. Bohatou figurální výzdobu budovy vytvořili Anton a Adolf Schwarzové z Dolního Sedla podle modelů drážďanského profesora Rentsche. V blízkosti železniční zastávky stojí bývalý dětský domov, postavený v letech 1912 - 1915 Dittrichovou rodinou. Za 1. světové války jeho budova sloužila jako nemocnice, po roce 1923 v ní byl sirotčinec a od 9. září 1946 dětská ozdravovna. Od roku 2000 tu sídlí Správa Národního parku České Švýcarsko.

Novorenesanční budova městského úřadu.

V hlavní ulici východně od náměstí stojí nárožní budova městského úřadu, postavená v novorenesančním stylu se secesními prvky v letech 1899 - 1901. Jižně od ní je výstavná budova školy, jejíž základní kámen byl položen 30. dubna 1870 a již 27. listopadu 1871 se v ní začalo vyučovat. Roku 1886 byla rozšířena o dvě boční křídla. Asi 100 m od městského úřadu stojí v ulici k Varnsdorfu dva chráněné činžovní domy z 1. poloviny 19. století. Zděné stavby s mansardovými střechami a zdobenými vstupními portály jsou dnes ale značně zanedbané.
Ve městě se dochovala také řada typických lidových roubených domů s podstávkou, z nichž některé mají stěny obložené dřevěnými deskami a štíty zdobné břidlicí. Nejvíce jich najdeme ve východní části města při silnici do Varnsdorfu a v přilehlých ulicích. Památkově chráněné jsou patrové domy č.p. 21, 31, 61, 74, 89, 99, 118 a menší přízemní domy č.p. 91, 143, 151, 166, 176, 200, 208, 433 a 483. Západně od náměstí je v Kyjovské ulici velký patrový poloroubený dům č.p. 396 s bohatě zdobeným kamenným vstupním portálem a o kousek dál v Tylově ulici stojí roubený dům č.p. 298 s dřevem obloženým patrem a mansardovou střechou. V areálu Ústavu sociální péče hlavního města Prahy na severozápadním okraji města stojí roubený faktorský dům č.p. 363 s hrázděným patrem a také pětipodlažní funkcionalistická Palmeho vila, kterou si nechal podle návrhu drážďanského architekta Hanse Richtera postavit v letech 1929-1930 textilní magnát Josef Franz Palme.

Jeden z pěkně udržovaných roubených domů ve Varnsdorfské ulici.

Palmeho vila v severozápadní části města.

Dům č.p. 285 ve Smetanově ulici s pamětní deskou Augusta Frinda.

Směrem do Doubice vybíhá z města Smetanova ulice, na jejímž začátku stojí patrový dům č.p. 285, který před 2. světovou válkou patřil rodině Zweigeltových. V letech 1912 - 1919 v něm bydlel malíř August Frind a pak až do roku 1930 hudební skladatel August Stradal. Roku 1934 tu bylo zřízeno městské muzeum, jehož sbírky byly v roce 1947 převedeny do muzea v Rumburku. Dnes je na domě umístěná pamětní deska Augusta Frinda, odhalená 21. listopadu 2002.
Asi o 150 metrů dál je po pravé straně ulice městský park a 1. října 1882 otevřený nový hřbitov s řadou umělecky cenných klasicistních náhrobků. Na jihozápadním konci hřbitova byla v letech 1888 - 1889 postavena novorenesanční hrobka Dittrichovy rodiny, navržená významným berlínským architektem Juliem Carlem Raschdorffem. Nad kryptou, jejíž vnitřní stěny byly obložené skleněnou mozaikou, stála pohřební kaple s oltářem, nesoucím obraz Ukřižování od Augusta Frinda. Pískovcové sochy nad vchodem symbolizovaly spánek a mír. K vytápění hrobky sloužila malá kotelna, jejíž zbytky dodnes stojí na úpatí svahu pod hrobkou. Po 2. světové válce bylo vnitřní zařízení hrobky zničeno a celá stavba postupně zcela zchátrala. V roce 2019 se hrobku pokoušel zachránit spolek Omnium, který ale později skončil v insolvenci, a k dalším nezbytným opravám přistoupilo koncem roku 2023 město, které připravuje celkovou rekonstrukci stavby.

Hrobka Dittrichovy rodiny.

Vnitřek Dittrichovy hrobky.

Z původně soukromého parku kolem Dittrichovy hrobky vytvořil průmyslník a mecenáš Carl Dittrich postupnými úpravami městský park, který byl v letech 2004-2006 rozsáhle rekonstruován a doplněn novou výsadbou. Na ploše přes 10 ha jsou dnes meandrující potůčky, rybník Oko s ostrůvkem, upravené vyhlídky, altánky a řada odpočinkových míst. Na kraji parku před hřbitovem stojí bronzová socha lva, odhalená 27. září 1908 u příležitosti šedesátiletého jubilea vlády Františka Josefa I. a 50. výročí založení místního Spolku veteránů. Socha od Klementa Grundiga z Drážďan znázorňuje českého lva chránícího štít s rakouskou orlicí. Na bocích žulového soklu pod sochou byly dříve bronzové pamětní desky se jmény padlých v prusko-rakouské válce roku 1866. V roce 2020 byly na pomníku osazeny nové desky a 29. srpna byl renovovaný pomník opět slavnostně odhalen.
Naproti památníku stál starokatolický kostel Spasitele, jehož základní kámen byl položen 20. ledna 1900 a 1. září následujícího roku byla ještě nehotová stavba vysvěcena. Kostel, postavený v novogotickém stylu Josefem Schmidtem byl dokončen až v roce 1903. Po 2. světové válce už stavba nesloužila svému účelu a postupně chátrala až do roku 1971, kdy byla zbořena.

Bývalá kotelna pod Dittrichovou hrobkou.

Socha lva na kraji městského parku.

Na začátek

Rodáci a osobnosti

V Krásné Lípě se narodil akademický malíř August Frind (1852 - 1924), označovaný někdy jako "Brožík Šluknovského výběžku", lidová básnířka, spisovatelka a dramatička Anna Waldhauserová (1860 - 1946), skladatel a pianista Franz Bendel (1833 - 1874) nebo amatérský přírodovědec Rudolf Kögler (1899 - 1949), který vytvořil nejstarší naučnou stezku a unikátní plastickou geologickou mapu v Zahradách. Z města pocházela také řada textilních podnikatelů, jako například Johann Gottfried Lorenz Münzberg (1758 - 1824), Anton Friedrich (1820 - 1891), Karl Hielle (1848 - 1891) nebo Gustav Adolf Jäger (1878 - 1954). O rozkvět města se mimořádně zasloužil velký průmyslník a mecenáš Carl August Dittrich (1853 - 1918), jehož zásluhou tu vznikla nemocnice, městské lázně, domov mládeže a městský park, ale také vodovod a kanalizace.
Z Krásného Buku pocházel další textilní průmyslník Jan Josef Grohmann (1792 - 1873) a ve Vlčí Hoře se narodil Antonín Alois Weber (1877 - 1948), který byl od roku 1931 biskupem litoměřické diecéze.
Ve městě působil také hudební pedagog a skladatel August Stradal (1860 - 1930), který byl žákem světoznámého skladatele Ference Liszta, a konstruktér motocyklů Čechie-Böhmerland Albin Hugo Liebisch (1888 - 1965).

Na začátek

Zajímavosti v okolí

Krásná Lípa leží v údolí říčky Křinice, jejíž prameny jsou v blízkém lese. Na severozápadě na město navazuje osada Krásný Buk se zříceninou stejnojmenného hradu, dále v údolí jsou osady Dlouhý Důl a Kyjov, za nimiž Křinice vytváří hluboký skalnatý kaňon Kyjovského údolí. Severně od údolí Křinice vznikly osady Sněžná s poutním kostelíkem Panny Marie, Zahrady s unikátní plastickou geologickou mapou, a Vlčí Hora, ležící na úpatí stejnojmenné hory s rozhlednou. Na jižní straně je osada Kamenná Horka a zaniklá ves Hely. Z lesů jihozápadně od Krásné Lípy vyčnívá Vápenný vrch s přírodní rezervací a Široký vrch s vyhlídkou a Farskou kapličkou. Mezi oběma kopci prochází silnice do Doubice. Jižním směrem vede z Krásné Lípy silnice přes Chřibskou Novou Ves do Rybniště, Chřibské a České Kamenice. Odbočka z Rybniště vede přes Horní Podluží do Jiřetína pod Jedlovou, u něhož je poutní místo na Křížové hoře, zřícenina hradu Tolštejna a hora Jedlová s rozhlednou. Na Jedlové a na blízkém Šibeničním vrchu jsou také lyžařské sjezdovky. Z lesů jihovýchodně od Rybniště vystupují vrcholky Plešivce a Žulovce, mezi nimiž bývalo letovisko Malý Semerink. Na východním okraji Rybniště je Školní rybník a severovýchodně od něj leží ptačí rezervace Velký rybník a Světlík. U Světlíku stojí pěkně opravený větrný mlýn. Na návrší východně od Krásné Lípy je osada Studánka, v údolí Mandavy za ní leží město Varnsdorf a na severovýchodě Rumburk. Z lesů mezi Krásnou lípou a Rumburkem vyčnívá vrch Dymník s rozhlednou.

Krásná Lípa na mapy.cz: https://mapy.cz/s/3qdlr

Na začátek

Další informace

• Historické obrázky Krásné Lípy
• Prohlídka Dittrichovy hrobky v Krásné Lípě
• Fotogalerie: zimní večer v Krásné Lípě
• Köglerova naučná stezka Krásnolipskem
• Možnosti ubytování v Krásné Lípě

• Oficiální stránky Krásné Lípy