Pěnkavčí vrch

Pohled na zalesněný masiv Pěnkavčího vrchu od Tolštejna.

Pěnkavčí vrch je mohutná znělcová hora (792 m), ležící asi 3,5 km jižně od Dolního Podluží. Její protáhlý masiv je druhým nejvyšším vrcholem Lužických hor a táhne se v délce asi 2,5 km od Ptačince na jih k Bouřnému. Po temeni kopce probíhá rozvodí mezi Severním a Baltským mořem a také hranice děčínského a českolipského okresu, která sleduje dávné rozmezí zákupského a rumburského panství, vyznačené dodnes místy dochovanými kamennými mezníky z let 1704 a 1750. Jejich velká část je však již zničená nebo vyvrácená.

Temeno kopce je porostlé statným bukovým lesem, který má místy až pralesovitý charakter. Jedná se o nejrozsáhlejší a nejcennější bukový porost v Lužických horách. Vrcholová plošina je ohraničená nízkými suťovými srázy s nevelkými znělcovými skalami, ale z jejího částečně odlesněného okraje jsou jen velmi omezené výhledy k severu. Turisticky byl vrchol zpřístupněn na počátku 20. století značenou stezkou, vedoucí z hlavní hřebenové cesty od Ptačince do Stožeckého sedla. Na severní straně vrcholu se na ní dodnes dochovalo několik kamenných schodů. V srpnu 1909 byl dokonce na vrcholu otevřen malý útulek. Dnes už zarostlý vrchol turisty tolik neláká a značená cesta jej jenom obchází po západním svahu, ale výstupová stezka od ní na vrchol je dobře patrná a označená dřevěnou šipkou. Jižně od rozcestí pod Ptačincem stojí poblíž cesty osamělá křemencová skála, rozdělená průrvou na dvě nevelké věže. V některých mapách je označena jako Vrabčí kámen, horolezci ji ale nazývají Babice.

Křemencová skála Vrabčí kámen na severním svahu Pěnkavčího vrchu.

Po západním úbočí vede také vrstevnicová Pěnkavčí silnička, ze které asi v polovině odbočuje do hlubokého údolí Lesenského potoka stará serpentinová svážní silnice. V jejím okolí jsou četné prameny, napájející vodovody v podhorských obcích. Na březích potoka v údolí pracovala již někdy koncem 13. nebo v polovině 14. století sklářská huť. Pozůstatky další středověké hutě byly nalezeny i vysoko na úbočí kopce.
V okolí Pěnkavčí silničky vyčnívají ze svahu hory tři čedičové kupy, zvané stožce. Asi 250 m severovýchodně od Stožeckého sedla je nevelký homolovitý Smrčec (Smrkový Stožec, 633 m), s omezeným výhledem přes údolí Lesenského potoka k Tolštejnu, asi 750 m severně od něj je nad cestou skalnatý Granát (Granátový Stožec, 680 m), jehož jméno připomíná dávné pověsti o výskytu drahokamů, a o dalších 250 m severněji je pod vrcholkem hory zalesněný Klapáč (Klapavý nebo též Prachový Stožec, 635 m).

Řídce zalesněný vrchol kopce.

Zašlé schodiště staré cesty na vrchol.

Pětikostelní kámen, čedičová skála na vyhlídce.

Na jihozápadním svahu kopce, asi 0,5 km nad Stožeckým sedlem je ještě jedna nevelká kupa se starým lomem, z jejíhož vrcholku vyčnívá čedičová skalka, zvaná Pětikostelní kámen (690 m). Je od ní pěkný výhled přes údolí Lesenského potoka na Jelení kameny, Jedlovou a Tolštejn, do okolí Jiřetína pod Jedlovou a dále směrem k Rumburku. Jméno skály naznačuje, že by odtud měly být vidět věže pěti kostelů nebo kapliček v okolí. Normálně jsou však vidět jen čtyři: ve Studánce, Dolním Podluží, Jiřetíně pod Jedlovou a na Křížové hoře. Při pečlivém pozorování ale můžeme zahlédnout i vrchol kostelní věže v Krásné Lípě. Původní název skalky „Fünfkirchenstein“ ale asi neměl s kostely nic společného, protože nejspíš připomínal šlechtický rod Fünfkirchenů, kteří byli přáteli Lichtensteinů, majitelů rumburského velkostatku.

Na zalesněném svahu, spadajícím do údolí Lesenského potoka necelých 500 m severozápadně od Pětikostelního kamene byl v roce 1898 umístěn pamětní kámen, připomínající 40. výročí vlády Jana II. z Lichtnštejna. Do asi metr vysokého pískovcového bloku byl vysekán mělký výklenek, do něhož byla zasazena mramorová pamětní deska. Ta byla ve 2. polovině 20. století zničena, ale v roce 2017 nechaly Lesy ČR vyrobit její repliku a pomníček obnovily. Další o 10 let mladší Lichtenštejnský pomníček stojí v nedalekém Míšeňském dolu.

Ze severozápadní strany kopce vybíhá k osadě Lesné protáhlý hřbet Čertovy Pláně a nedaleko od něj stojí u Pěnkavčí silničky lovecká chata Na milíři, v jejíž blízkosti je upravený pramen. Další chata stojí u cesty, vedoucí od Ptačince po východním svahu kopce směrem k Bouřnému.

Výhled od Pětikostelního kamene k Tolštejnu a Jedlové.

Chata Na milíři.

Další informace

• Výhled z Pětikostelního kamene k severozápadu