Pěnkavčí vrch
Pohled na zalesněný masiv Pěnkavčího vrchu od Tolštejna.
Foto: Jiří Kühn.
Pěnkavčí vrch je mohutná znělcová hora (792 m), ležící asi 3,5 km jižně od Dolního Podluží. Její protáhlý masiv je druhým nejvyšším vrcholem Lužických hor a táhne se v délce asi 2,5 km od Ptačince na jih k Bouřnému. Po temeni kopce probíhá rozvodí mezi Severním a Baltským mořem a také hranice děčínského a českolipského okresu, která sleduje dávné rozmezí zákupského a rumburského panství, vyznačené dodnes místy dochovanými kamennými mezníky z let 1704 a 1750. Jejich velká část je však již zničená nebo vyvrácená.
Temeno kopce je porostlé statným bukovým lesem, který má místy až pralesovitý charakter. Jedná se o nejrozsáhlejší a nejcennější bukový porost v Lužických horách. Vrcholová plošina je ohraničená nízkými suťovými srázy s nevelkými znělcovými skalami, ale z jejího částečně odlesněného okraje jsou jen velmi omezené výhledy k severu. Turisticky byl vrchol zpřístupněn na počátku 20. století značenou stezkou, vedoucí z hlavní hřebenové cesty od Ptačince do Stožeckého sedla. Na severní straně vrcholu se na ní dodnes dochovalo několik kamenných schodů. V srpnu 1909 byl dokonce na vrcholu otevřen malý útulek. Dnes už zarostlý vrchol turisty tolik neláká a značená cesta jej jenom obchází po západním svahu, ale výstupová stezka od ní na vrchol je dobře patrná a označená dřevěnou šipkou. Jižně od rozcestí pod Ptačincem stojí poblíž cesty osamělá křemencová skála, rozdělená průrvou na dvě nevelké věže. V některých mapách je označena jako Vrabčí kámen, horolezci ji ale nazývají Babice.
Křemencová skála Vrabčí kámen na severním svahu Pěnkavčího vrchu.
Foto: Jiří Kühn.
Po západním úbočí vede také vrstevnicová Pěnkavčí silnička, ze které asi v polovině
odbočuje do hlubokého údolí Lesenského potoka stará serpentinová svážní silnice.
V jejím okolí jsou četné prameny, napájející vodovody v podhorských obcích.
Na březích potoka v údolí pracovala již někdy koncem 13. nebo v polovině
14. století sklářská huť. Pozůstatky další středověké hutě byly nalezeny i vysoko
na úbočí kopce.
V okolí Pěnkavčí silničky vyčnívají ze svahu hory tři čedičové kupy, zvané stožce.
Asi 250 m severovýchodně od Stožeckého sedla
je nevelký homolovitý Smrčec (Smrkový Stožec, 633 m), s omezeným
výhledem přes údolí Lesenského potoka k Tolštejnu,
asi 750 m severně od něj je nad cestou skalnatý Granát (Granátový
Stožec, 680 m), jehož jméno připomíná dávné pověsti o výskytu drahokamů,
a o dalších 250 m severněji je pod vrcholkem hory zalesněný Klapáč
(Klapavý nebo též Prachový Stožec, 635 m).
Řídce zalesněný vrchol kopce.
Foto: Jiří Kühn.
Zašlé schodiště staré cesty na vrchol.
Foto: Jiří Kühn.
Pětikostelní kámen, čedičová skála na vyhlídce.
Foto: Jiří Kühn.
Na jihozápadním svahu kopce, asi 0,5 km nad Stožeckým sedlem je ještě jedna nevelká kupa se starým lomem, z jejíhož vrcholku vyčnívá čedičová skalka, zvaná Pětikostelní kámen (690 m). Je od ní pěkný výhled přes údolí Lesenského potoka na Jelení kameny, Jedlovou a Tolštejn, do okolí Jiřetína pod Jedlovou a dále směrem k Rumburku. Jméno skály naznačuje, že by odtud měly být vidět věže pěti kostelů nebo kapliček v okolí. Normálně jsou však vidět jen čtyři: ve Studánce, Dolním Podluží, Jiřetíně pod Jedlovou a na Křížové hoře. Při pečlivém pozorování ale můžeme zahlédnout i vrchol kostelní věže v Krásné Lípě. Původní název skalky „Fünfkirchenstein“ ale asi neměl s kostely nic společného, protože nejspíš připomínal šlechtický rod Fünfkirchenů, kteří byli přáteli Lichtensteinů, majitelů rumburského velkostatku.
Na zalesněném svahu, spadajícím do údolí Lesenského potoka necelých 500 m severozápadně od Pětikostelního kamene byl v roce 1898 umístěn pamětní kámen, připomínající 40. výročí vlády Jana II. z Lichtnštejna. Do asi metr vysokého pískovcového bloku byl vysekán mělký výklenek, do něhož byla zasazena mramorová pamětní deska. Ta byla ve 2. polovině 20. století zničena, ale v roce 2017 nechaly Lesy ČR vyrobit její repliku a pomníček obnovily. Další o 10 let mladší Lichtenštejnský pomníček stojí v nedalekém Míšeňském dolu.
Ze severozápadní strany kopce vybíhá k osadě Lesné protáhlý hřbet Čertovy Pláně a nedaleko od něj stojí u Pěnkavčí silničky lovecká chata Na milíři, v jejíž blízkosti je upravený pramen. Další chata stojí u cesty, vedoucí od Ptačince po východním svahu kopce směrem k Bouřnému.
Výhled od Pětikostelního kamene k Tolštejnu a Jedlové.
Foto: Jiří Kühn.
Chata Na milíři.
Foto: Jiří Kühn.