Křížový vrch u Cvikova
Horní konec křížové cesty s kaplí Božího hrobu.
Foto: Jiří Kühn.
Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova. Zdejší čedič se vyznačoval zvláštním způsobem rozpadu na zaoblené kamenné koule a v jeho dutinách se hojně nacházely zeolity, zejména natrolit a chabasit. Ještě ve 30. letech 20. století se těžil jako silniční štěrk.
Návrší se až do roku 1728 jmenovalo Lískový vrch (Nüssebergel).
V červnu toho roku se zde usadil punčochář Johann Franz Richter, který získal
povolení k výstavbě poustevny a spolu s Florianem Friedrichem začal budovat
poutní místo. O velikonocích roku 1729 vztyčili na skalnatém vrcholku tři kříže,
u nichž byly poprvé předváděny pašijové hry o utrpení Páně. Později se pašije
hrály na náměstí ve Cvikově, odkud se na paměť ukřižování
Ježíše Krista vynášely na vrchol kopce velké dřevěné kříže.
V dubnu roku 1730 byla zahájena stavba kamenného Božího hrobu, nad nímž byla
postavena dřevěná stříška s podloubím a dokončená kaple byla vysvěcena 24. července
1735. Cesta ke kapli postupně získala ráz křížové cesty, protože několik dobrodinců
u ní nechalo na své náklady postavit 8 zděných kapliček s nejdůležitějšími zastaveními
Ježíšova utrpení vymalovanými na plátně. Kapličky se stavěly postupně shora
dolů; první z nich, znázorňující Ukřižování, byla vysvěcena v květnu 1730
a dalších 5 zastavení přibylo do roku 1736. Zbývající dvě kapličky byly postaveny
v letech 1741 a 1747, přitom poslední, znázorňující Ježíšovo odsouzení, byla
vysvěcena až roku 1751. O rok později byl na vrcholu postaven nový kříž, protože
původní byl poražen větrem. V srpnu 1738 se také začala stavět poustevna, zasvěcená
24. ledna 1740, a jejím prvním obyvatelem se stal Josef Schür. V roce 1762 byla
na poustevně postavena věžička, v níž byl umístěn zvon. Poustevníci zde žili
až do roku 1782, kdy císař Josef II. c.k. dekretem všechny poustevny zrušil
a poslední poustevník Reichelt se musel vrátit do světského stavu. Brzy poté
začala kaple božího hrobu chátrat a církevní úřady prosazovaly zrušení pašijových
her i zbourání kapliček křížové cesty. Cvikovský děkan Ignaz Jaksch roku 1797
pašijová představení ve Cvikově zrušil, ale spolu s obyvateli
města se postavil za zachování Kalvárie. Podle konečného rozhodnutí z roku 1805
se měla křížová cesta nově zřídit ve cvikovském kostele, kapličky na Kalvárii
měly být ponechány osudu a nesměly se opravovat. Dřevěná kaple Božího hrobu
stála do roku 1845, kdy byla na jejím místě z dobročinných darů postavena nová
kamenná kaple, vysvěcená 24. října 1847. Na jejím oltáři byl umístěn obraz Snímání
z kříže, namalovaný podle Rubense. V roce 1883 byla kaple Kalváriovým spolkem
renovována a v témže roce byla kolem cesty vysázena lipová alej.
Dolní kaplička s reliéfem Ježíše Krista na hoře Olivetské.
Foto: Jiří Kühn.
Kapličky křížové cesty.
Foto: Jiří Kühn.
Kapličky křížové cesty postupně zchátraly a v roce 1890 stály
už jen čtyři. Koncem 19. století bylo ale z dobročinných příspěvků vystavěno
14 nových kamenných kapliček. V jejich zasklených výklencích byly umístěny umělecky
vyřezávané dřevěné obrazy od mnichovské firmy Meyer a v říjnu roku 1900 byly
kapličky vysvěceny Představeným kapucínského kláštera v Rumburku.
Na vrcholové skále za kaplí Božího hrobu byla upravena malá plošinka, na níž
stál kamenný sloup s železným křížem z roku 1830, obklopený sochami Panny Marie,
sv. Jana Evangelisty a sv. Maří Magdalény z 1. poloviny 19. století. Na plošině
bylo také několik laviček s krásným výhledem na Cvikov
a jeho okolí.
V roce 1923 byl v lesíku za kaplí upraven a 14. října slavnostně posvěcen "Háj
hrdinů", věnovaný obětem 1. světové války. Na kamenech mezi vysázenými rododendrony
bylo umístěno více než sto bronzových tabulek se jmény padlých a o výročních
dnech se sem konaly průvody spojené s pobožnostmi.
Pozůstatky Kalvárie za kaplí Božího hrobu.
Foto: Jiří Kühn.
Kamenný sloup a sochy na vrcholu před zničením v roce 2000.
Foto: Jiří Kühn.
Socha Maří Magdalény za kaplí Božího hrobu.
Foto: Jiří Kühn.
Po druhé světové válce se už o Kalvárii nikdo nestaral a ponechána času i vandalům postupně chátrala. Teprve po roce 1991 ji cvikovský městský úřad nechal opět zrenovovat. Díky tomu zde dnes stojí v lipové aleji všech 14 kaplí křížové cesty se zasklenými plastickými výjevy i větší výklenková kaple na úpatí s reliéfem Krista na hoře Olivetské, pocházející údajně z roku 1732. Vrcholová kaple Božího hrobu byla nedávno opravena, ale uvnitř je prázdná. V lesíku za kaplí jsou dosud patrné pozůstatky bývalé parkové úpravy, ze soch na skále zůstala už jen sv. Maří Magdalena a Panna Marie s uraženou hlavou. Socha sv. Jana Evangelisty byla v říjnu roku 2000 ukradena.
V zalesněném údolí na západní straně Křížového vrchu jsou četné pískovcové skály, jejichž okolí bylo v minulosti parkově upraveno a nyní je součástí areálu dětské léčebny ve Cvikově.