Straßberg - Fuchskanzel

Vyhlídka Fuchskanzel (Liščí kazatelna) na temeni kopce.

Straßberg (Silniční vrch, 538 m) je poměrně výrazný pískovcový kopec, vystupující nad hraničním údolím Bílého potoka asi 2 km východně od Lückendorfu. Z jeho lesnatých svahů vyčnívá několik turisticky i horolezecky zajímavých skal. Asi 200 m severovýchodně od zalesněného vrcholu je upravená skalní vyhlídka Fuchskanzel (Liščí kazatelna, 531 m), zpřístupněná železným můstkem se zábradlím, nabízející pěkný výhled přes údolí Lužické Nisy se Žitavou a Hrádkem nad Nisou do zvlněné krajiny Horní Lužice i na polské uhelné doly s elektrárnou Turów. Na východě je nad údolím Bílého potoka vidět Popovu skálu.
Na vyhlídce stojí asi 1 m vysoký pískovcový sloup z roku 1864, který byl součástí triangulační sítě Saského království a dnes je chráněnou kulturní památkou. Na skále byl usazen v květnu 1865 a jeho vrchol tehdy kryla pískovcová deska, která dnes chybí. V roce 2014 byl sloup restaurován kameníkem Rolandem Fribolinem.

Triangulační sloup na skalní vyhlídce Fuchskanzel (Liščí kazatelna).

Pohled ze skalní vyhlídky Fuchskanzel (Liščí kazatelna) k severu.

Na východním svahu Straßbergu je několik méně významných lezeckých věží, nazývaných Straßbergturm, Weißbachspitze a Mehlsack (Pytel mouky) a na severovýchodní straně vybíhá z vrcholu skalnatý hřbet s výraznou skalní skupinou Uhusteine (Výří skály), ve které jsou asi 22 m vysoké lezecké věže Nördlicher a Südlicher Uhustein (Severní a Jižní Výří kámen) s nižší okrajovou skálou Thielknopf (Thielův knoflík). Oba Výří kameny byly mezi horolezci velmi oblíbené a výstup Gustava Jahna a Maxe Richtera na Nördlicher Uhustein z 10. listopadu 1875 je dnes nejstarším známým horolezeckým výstupem v Žitavských horách. Lezci si tenkrát ale pomohli lanem, přehozeným přes skálu, a podobným způsobem byl roku 1880 zdolán i sousední Südlicher Uhustein. Sportovním způsobem byly obě věže vylezeny až v letech 1906 a 1909.
Asi 200 m severovýchodně od Uhusteine jsou téměř 20 m vysoké skály Sächsische a Böhmische Dianawand (Saská a Česká Dianina stěna), navzájem oddělené poměrně širokou průrvou. O něco níže na svahu stál jeden z nejzajímavějších skalních útvarů v Žitavských horách - asi 10 m vysoký Pilz (Hřib) s převisy na všech stranách. V únoru 1994 se tato skála ale zřítila a dnes je z ní už jenom hromada písku.

Skalní věže Nördlicher a Südlicher Uhustein (Severní a Jižní Výří kámen).

Průrva mezi skalami Sächsische a Böhmische Dianawand (Saská a Česká Dianina stěna).

Na severní straně Straßbergu je nevelké údolí Kieferngrund (Borový důl), v jehož dolní části roste u cesty mohutná památná borovice.
Po západní straně kopce stoupá ze Žitavy do Lückendorfu silnice, sledující trasu staré Žitavské zemské stezky, nazývané zde "Gabler Straße". Ve 14. století u ní byl vystavěn hrad Karlsfried, jehož nevelké zbytky jsou dodnes patrné na skalnatém hřbítku, vybíhajícím ze severního úpatí Straßbergu k Mühlsteinbergu. Nejvyššího místa silnice dosahuje na západní straně kopce v sedle u Lückendorfské hájovny, kde se schází několik významných cest.
Cesta, vedoucí odtud k vyhlídce Fuchskanzel, přechází asi 150 m od okraje lesa přes dodnes patrný příkop bývalých šancí, vyhloubených v srpnu 1813 na rozkaz císaře Napoleona k ochraně jeho vojsk, procházejících tudy do Čech.

Zbytky šancí z Napoleonských válek.

Další informace

• Pohled z vyhlídky Fuchskanzel na Straßbergu k severovýchodu