Zajímavá místa

Strassberg - Fuchskanzel

Vyhlídka Fuchskanzel (Liščí kazatelna) na temeni kopce.
Vyhlídka Fuchskanzel (Liščí kazatelna) na temeni kopce.

Strassberg (Silniční vrch, 538 m) je poměrně výrazný pískovcový kopec, vystupující nad hraničním údolím Bílého potoka asi 2 km východně od Lückendorfu. Z jeho lesnatých svahů vyčnívá několik turisticky i horolezecky zajímavých skal. Asi 200 m severovýchodně od zalesněného vrcholu je upravená skalní vyhlídka Fuchskanzel (Liščí kazatelna, 531 m), zpřístupněná železným můstkem se zábradlím, nabízející pěkný výhled přes údolí Lužické Nisy se Žitavou a Hrádkem nad Nisou do zvlněné krajiny Horní Lužice i na polské uhelné doly Turoszów s elektrárnou Turów. Na východě je nad údolím Bílého potoka vidět Popovu skálu.
Na vyhlídce stojí asi 1 m vysoký pískovcový sloup z oku 1864, který byl součástí triangulační sítě Saského království a dnes je chráněnou kulturní památkou. Na skále byl usazen v květnu 1865 a jeho vrchol tehdy kryla pískovcová deska, která dnes chybí. V roce 2014 byl sloup restaurován kameníkem Rolandem Fribolinem.

Triangulační sloup na skalní vyhlídce Fuchskanzel (Liščí kazatelna).
Triangulační sloup na skalní vyhlídce Fuchskanzel (Liščí kazatelna).
Pohled ze skalní vyhlídky Fuchskanzel (Liščí kazatelna) k severu.
Pohled ze skalní vyhlídky Fuchskanzel (Liščí kazatelna) k severu.

Na východním svahu Strassbergu je několik méně významných lezeckých věží, nazývaných Strassbergturm, Weissbachspitze a Mehlsack (Pytel mouky) a na severovýchodní straně vybíhá z vrcholu skalnatý hřbet s výraznou skalní skupinou Uhusteine (Výří skály), ve které jsou asi 22 m vysoké lezecké věže Nördlicher a Südlicher Uhustein (Severní a Jižní Výří kámen) s nižší okrajovou skálou Thielknopf (Thielův knoflík). Oba Výří kameny byly mezi horolezci velmi oblíbené a výstup Gustava Jahna a Maxe Richtera na Nördlicher Uhustein z 10. listopadu 1875 je dnes nejstarším známým horolezeckým výstupem v Žitavských horách. Lezci si tenkrát ale pomohli lanem, přehozeným přes skálu, a podobným způsobem byl roku 1880 zdolán i sousední Südlicher Uhustein. Sportovním způsobem byly obě věže vylezeny až v letech 1906 a 1909.
Asi 200 m severovýchodně od Uhusteine jsou téměř 20 m vysoké skály Sächsische a Böhmische Dianawand (Saská a Česká Dianina stěna), navzájem oddělené poměrně širokou průrvou. O něco níže na svahu stál jeden z nejzajímavějších skalních útvarů v Žitavských horách - asi 10 m vysoký Pilz (Hřib) s převisy na všech stranách. V únoru 1994 se tato skála ale zřítila a dnes je z ní už jenom hromada písku.

Skalní věže Nördlicher a Südlicher Uhustein (Severní a Jižní Výří kámen).
Skalní věže Nördlicher a Südlicher Uhustein (Severní a Jižní Výří kámen).
Průrva mezi skalami Sächsische a Böhmische Dianawand (Saská a Česká Dianina stěna).
Průrva mezi skalami Sächsische a Böhmische Dianawand (Saská a Česká Dianina stěna).

Na severní straně Strassbergu je nevelké údolí Kieferngrund (Borový důl), v jehož dolní části roste u cesty mohutná památná borovice.
Po západní straně kopce stoupá ze Žitavy do Lückendorfu silnice, sledující trasu staré Žitavské zemské stezky, nazývané zde "Gabler Strasse". Ve 14. století u ní byl vystavěn hrad Karlsfried, jehož nevelké zbytky jsou dodnes patrné na skalnatém hřbítku, vybíhajícím ze severního úpatí Strassbergu k Mühlsteinbergu. Nejvyššího místa silnice dosahuje na západní straně kopce v sedle u Lückendorfské hájovny, kde se schází několik významných cest.
Cesta, vedoucí odtud k vyhlídce Fuchskanzel, přechází asi 150 m od okraje lesa přes dodnes patrný příkop bývalých šancí, vyhloubených v srpnu 1813 na rozkaz císaře Napoleona k ochraně jeho vojsk, procházejících tudy do Čech.

Zbytky šancí z Napoleonských válek.
Zbytky šancí z Napoleonských válek.

Další informace