Janské kameny

Pohled na bývalý hostinec na Janských kamenech.
Pohled na bývalý hostinec na Janských kamenech.

Janské kameny (604 m) tvoří několik čedičových skal na částečně zalesněném hraničním návrší asi 1,5 km severovýchodně od Krompachu a 300 m západně od osady Hain. Skupina skal byla údajně pojmenována podle dávno zaniklé sochy sv. Jana Křtitele, u níž se tancovalo o svatojanské noci. Podle jiné teorie bylo převzato jméno staré štoly, která zde prý byla založena mezi lety 1538 a 1559.

Skály jsou součástí čedičové žíly, která v průběhu třetihorní sopečné činnosti vyplnila puklinu v měkčích křídových usazeninách. Pozvolným působením povětrnostních vlivů byly ale okolní pískovce v pozdějších dobách erodovány a čedičová žíla byla vypreparována do podoby několika skalních zdí, vystupujících nad okolní terén. Vodorovným uspořádáním čtyř- až šestibokých čedičových sloupců představují Janské kameny méně dokonalou obdobu známé Čertovy zdi u Českého Dubu.
Žíla se táhne od vrcholu Janských kamenů přibližně západním směrem k osadě Valy. Na povrchu tvoří nesouvislou řadu několika různě velkých skal, z nichž ale jen tři dosahují větších rozměrů. Nejvýraznější je asi 23 m dlouhá vrcholová skalní zeď, k níž byl v 19. století přistavěn hostinec. Skála je široká 2 - 4 m a její hřeben se postupně zvedá od země až k vrcholu s vyhlídkovou plošinou ve výšce kolem 10 metrů. Druhá přibližně stejně velká skalní zeď je na přilehlém svahu a třetí skála je na nižším zalesněném vrcholku (589 m) asi o 150 m dále. Kolem skal vede necelý 1 km dlouhá naučná stezka, otevřená 25. listopadu 2006. Začíná u silničky z Krompachu do Hainu a má čtyři zastávky, věnované historii Janských kamenů, geologické stavbě, místním rostlinám a plazům.

Vrcholová skalní zeď s vyhlídkovou plošinou.
Vrcholová skalní zeď s vyhlídkovou plošinou.
Druhá skalní zeď na svahu pod vrcholem.
Druhá skalní zeď na svahu pod vrcholem.
Třetí skála v lese západně od vrcholu.
Třetí skála v lese západně od vrcholu.
Bývalý hostinec s vyhlídkovou plošinou na skále vlevo.
Bývalý hostinec s vyhlídkovou plošinou na skále vlevo.

Na temeni návrší stojí bývalý hostinec "Zur Johannisstein", který nechal na pozemku zaniklého dvora "U tří lip" (Dreilindengut) vybudovat roku 1880 Anton Zippe z Krompachu. Původně šlo o jednopatrovou hrázděnou budovu, přiléhající k vrcholové skalní zdi. Při její stavbě byly nalezeny bronzové hroty šípů, mince, medaile, jezdecká pistole, halapartna ze 14. století a další předměty, které byly uloženy v muzeu na hradě Oybin.
Již 28. června 1881 zpřístupnil Anton Zippe na přilehlé skále kamennou plošinu s krásným výhledem, díky němuž se hostinec brzy stal oblíbeným cílem výletů. V roce 1900 jej koupil Otto Vogt z Bürghartshainu, který nechal o dva roky později přistavět další poschodí a verandu rozšířil o věž s vikýřem. Dalším majitelem se stal 13. března 1919 Ewald Schönfelder z Olbersdorfu, který dal v následujícím roce starou hrázděnou budovu strhnout a na jejím místě postavil novou restauraci. Nad existující kuchyň pak přistavěl dvě poschodí s hostinskými pokoji.
V letech 1920 a 1921 provoz hostince dosáhl vrcholu, ale potom se v Německu zhroutila měna a hosté sem přestali jezdit. Majitel proto českou boudu uzavřel a na sousedním pozemku v Sasku postavil novou chatu, aby umožnil návštěvu hostům z Německa. Až v roce 1924 se situace zlepšila natolik, že česká bouda mohla být opět otevřena. V dalších letech ji Ewald Schönfelder ještě rozšířil a zmodernizoval, čímž vznikl výstavný horský hotel, jehož slávu ukončila až 2. světová válka.
Po válce sice hotel unikl stržení, ale protože nebyl udržován, jeho stav se neustále zhoršoval. V letech 1959 až 1968 sloužil jako mládežnická ubytovna, ale později už nebyl využíván a jeho vybavení bylo zničeno. Teprve v roce 2001 koupil zdevastovanou budovu nový majitel, který ji v následujících letech opravil. Sousední saská chata sloužila jako penzion.

Vyhlídková plošina na vrcholové skále.
Vyhlídková plošina na vrcholové skále.
Výhled z plošiny na Hvozd.
Výhled z plošiny na Hvozd.

Z vyhlídkové plošiny na vrcholové skále býval nádherný výhled k severovýchodu do údolí s vyčnívající zříceninou hradu a kláštera Oybin, obklopeného táhlými vrcholky Jonsbergu, Ameisenbergu, Töpferu a Brandhöhe. Jihovýchodní obzor zakrýval Hvozd s rozhlednou, zatímco na západní straně vystupovaly Lužické hory s výrazným Klíčem a nejvyšší horou Luží. Za krásného počasí bylo možné spatřit na východě Ještědský hřbet, Jizerské hory a Krkonoše. V roce 2013 byla vyhlídková plošina zrekonstruována, ale výhled z ní je dnes omezený okolními stromy. Velmi pěkný výhled na Žitavské hory s Oybinem je ale možný z horního okraje louky na německé straně návrší.

Výhled z horního okraje louky na severní straně návrší směrem k Oybinu.
Výhled z horního okraje louky na severní straně návrší směrem k Oybinu.

Další informace