Mařenice

Mařenice leží v širokém údolí Svitávky asi 4,5 km severovýchodně od Cvikova a 7,5 km severozápadně od Jablonného. Jejich součástí jsou dnes také Mařeničky, Dolní Světlá a Horní Světlá s osadou Myslivny. Dále k nim patří samoty Čtyřdomí u staré cesty do Krompachu, Liščí domky u silnice do Heřmanic, část zaniklé osady Třídomí a Antonínovo Údolí. K 1. lednu 2015 měla obec celkem 340 obyvatel.

Historie

Pohled na střední část Mařenic od kaple na Kalvárii.

Vesnice vznikla asi ve 14. století a poprvé je písemně připomínána jako „Marzenicz“ v roce 1372, kdy Jindřich Berka z Dubé jmenoval faráře do zdejšího kostela sv. Maří Magdalény. Podle zasvěcení kostela byla ves zřejmě také pojmenována. Mařenice původně patřily k milštejnskému panství Berků z Dubé, které bylo v roce 1532 připojeno k panství zákupskému, a jeho součástí obec zůstala až do správní reformy v polovině 19. století. Roku 1612 přešel zákupský majetek Berků do držení Novohradských z Kolovrat a po nich jej v roce 1632 získal velkovévoda Jindřich Julius Sasko-Lauenburský.
V 1. polovině 16. století přišli do Krompachu skláři Schürerové, kteří na Hutních loukách poblíž Čtyřdomí založili sklářskou huť, doloženou před rokem 1547. Roku 1650 ale musel Georg Schürer jako protestant odejít do Žitavy a huť zanikla. Julius Franz Sasko-Lauenburský proto nechal roku 1687 postavit v Juliovce novou sklářskou huť, která pracovala až do počátku 18. století.
Roku 1680 řádila v celém kraji morová epidemie a téhož roku došlo na panství k selskému povstání. Vzbouřenci se tehdy ukrývali na Zeleném vrchu u Cvikova, a k jejich potlačení museli být povoláni vojáci generála Piccolominiho. Po roce 1689 připadlo zákupské panství Anně Marii Františce, která později získala titul velkovévodkyně Toskánské. Ta dala v roce 1699 strhnout už značně zchátralý dřevěný kostelík v Mařenicích a na jeho místě nechala postavit nový kostel sv. Máří Magdalény. Roku 1704 si nechala na jižním konci obce vystavět také lovecký zámeček, jehož okolí se pak nazývalo Franziskathal (= Františčino údolí). V roce 1714 se majitelka panství rozhodla mařenický kostel přestavět. Podle lidové tradice tu chtěla vybudovat poutní místo, ale protože se jí nová podoba kostela nelíbila, tak od tohoto záměru upustila, a věnovala se pak dokončení poutního kostela v Horní Polici, který začal stavět už její otec Julius Franz Sasko-Lauenburský.

Bývalá hájovna na jižním konci obce.

Obyvatelé Mařenic se živili zemědělstvím, řemesly a mnozí si přivydělávali podomácku provozovaným předením nebo tkaním. V roce 1706 postavil Adam Kreibich uprostřed obce obilní mlýn a roku 1727 byl v horní části vsi postaven další mlýn, nazvaný později Bergmühle (= Horský mlýn). V té době už byla v Mařenicích také škola. Poprvé je zmiňována roku 1640 a v roce 1731 byla postavena nová dřevěná školní budova, v níž byla o 7 let později otevřena i druhá třída.
Velké utrpení přinesly vesničanům prusko-rakouské války, protože vojska obou válčících stran jim zrekvírovala všechen dobytek, potraviny i další zásoby. V letech 1770-1771 se k tomu přidala neúroda a mnoho lidí zemřelo hladem. Přetrvávající bída vedla roku 1775 na panství k selskému povstání, které ale bylo potlačeno. Také za války roku 1778 se v okolní krajině pohybovaly vojenské jednotky a pod Jezevčím vrchem bylo spojenými prusko-saskými vojsky zajato asi 700 Rakušanů.

Budova bývalého mlýna č.p. 57 z poloviny 19. století v horní části vsi.

Na počátku 19. století se zákupské panství dostalo do majetku Habsburků. Ve 20. letech byla v nedalekém Antonínově Údolí vybudována přádelna bavlny na vodní pohon a roku 1843 byl v horní části Mařenic postaven třetí obilní mlýn. V roce 1860 tu byla otevřena nová škola, do níž chodily i děti z Juliovky, Naděje a Mařeniček. O 14 let později už měla tři třídy a roku 1876 k nim přibyla třída čtvrtá.
V roce 1866 vypukla další prusko-rakouská válka a pruské jednotky se opět utábořily na okolních loukách a ve vsi zrekvírovaly potraviny i jiné zásoby. O 3 roky později v Mařenicích žilo 1445 obyvatel. V té době se ale začaly ve Cvikově i v dalších městech budovat nové textilní továrny a řada mařenických rodin se odstěhovala za prací tam. Do roku 1910 se proto počet obyvatel snížil na 1163. Ve stejném roce byl v obci vybudován vodovod, napájený z Juslových pramenů u Horní Světlé, a místní Horský spolek otevřel u silničky z Juliovky do Hamru malé lázně a na Farním návrší upravil sáňkařskou dráhu. V té době sem už také jezdili první lyžaři, kteří si později oblíbili svahy Luže mezi Myslivnami a Dolní Světlou.

Hostinec "U Tří lip" v centru obce.

Roku 1921 bylo v Mařenicích 259 domů, v nichž žilo 947 obyvatel. Byly tu dva obchody, cukrárna, řeznictví, několik hostinců, prodejna textilu, drogerie, pila, 3 mlýny, kovárna, truhlářství a pobočka pošty, zřízená roku 1894. Obyvatelé si vedle zemědělství, řemesel a lesních prací přivydělávali také domáckým zpracováním příze pro textilní továrny, ale po 1. světové válce tyto práce převzaly stroje v továrnách, a lidé pak museli za prací dojíždět do Cvikova. Někteří se odstěhovali i do Varnsdorfu, kde byla ve 20. letech postavena velká Kunertova punčochárna. Podomácku se pak v Mařenicích vyráběly už jen umělé květiny nebo slaměné klobouky. V roce 1922 byla do obce zavedena elektřina a v Juliovce byla otevřena česká menšinová škola, společná pro děti z Mařenic, Krompachu, Horní i Dolní Světlé. V mařenické škole pak zůstaly už jen tři německé třídy.
Za hospodářské krize ve 30. letech byla ve většině místních provozů i továren v okolí zastavena výroba a mnoho lidí přišlo o práci. Koncem 30. let se opět schylovalo k válce a podél hranic se budovalo opevnění, jehož linie procházela z údolí Hamerského potoka přes horní část vsi k Zámeckému vrchu. Po obsazení pohraničí Německem se 6. října 1938 u jednoho z bunkrů zastavil Adolf Hitler, a tento bunkr se pak stal na nějaký čas turistickou atrakcí.

Pohled na střední část Mařenic s kostelem sv. Máří Magdalény od Antonínova Údolí. V pozadí je hraniční hora Hvozd.

Ještě roku 1939 měly Mařenice 950 obyvatel, ale po 2. světové válce se obec vylidnila. Původní němečtí obyvatelé byli nuceně vysídleni do Německa - zpočátku pěšky přes hraniční přechod na Wache a později přes sběrné tábory ve Cvikově nebo České Lípě. Poslední Němci odtud odešli 16. října 1946 a do jejich domů přicházeli noví osídlenci z českého vnitrozemí. Jen málo z nich se tu ale usadilo natrvalo, takže mnohé domy zůstaly prázdné a řadu z nich později získali chalupáři z Prahy i dalších měst.
Roku 1950 žilo v Mařenicích 255 obyvatel a v následujícím roce tu bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se ale po 6 letech rozpadlo. V červnu 1960 se ve vsi začaly bourat neobydlené domy a devastaci se nevyhnul ani nevyužitý kostel. V roce 1981 se Mařenice staly střediskovou obcí, k níž byl připojen Krompach s Dolní a Horní Světlou, ale po změně politických poměrů v roce 1989 se Krompach opět osamostatnil, zatímco Dolní a Horní Světlá zůstaly součástí Mařenic. V 90. letech se obec začala opět zvelebovat: zchátralý kostel byl postupně zrekonstruován a po roce 2000 se oprav dočkaly i další památky včetně zničené kaple na Kalvárii.

Na začátek

Památky a zajímavosti

Kostel sv. Máří Magdalény.

Na návrší uprostřed obce je krásný barokní kostel sv. Maří Magdalény, postavený na místě staršího dřevěného kostelíka. S jeho výstavbou začal stavitel italského původu Octavio Broggio z Litoměřic v roce 1699, po šesti letech byla stavba dokončena a 22. května 1706 se tu sloužila první mše. Už v letech 1714 - 1715 byl ale kostel přestavěn a  znovu byl vysvěcen 5. května 1720. V roce 1747 k němu byl přistavěn polokruhový ambit se zastaveními Křížové cesty a nynější podobu kostel získal v letech 1864-1865 po  dokončení příčné lodi a věže na severní straně hlavního průčelí.
Po 2. světové válce už nebyl kostel udržován a po ukončení bohoslužeb počátkem 60. let byl ponechán napospas času a vandalům. Převážně barokní vnitřní vybavení bylo zničeno a devastace došla tak daleko, že v roce 1989 byl kostel navržen k demolici. V červnu téhož roku ale zahájil Marcel Hrubý z Rybniště s řadou pomocníků opravy a 27. července 1991 byl rekonstruovaný kostel znovu vysvěcen litoměřickým biskupem Josefem Kouklem. V letech 1996 - 1997 vytvořil František Stříž z Mistřína v ambitech za kostelem nová sgrafitová zastavení Křížové cesty a v moderním stylu byl zrenovován i interiér kostela s presbytářem, jehož achitektonické řešení navrhla Jitka Švédová z Bludova. Na stěnách v lodi jsou obrazy Křížové cesty s větším obrazem Máří Magdalény a v předsíni je pamětní deska 34 obyvatelům Horní Světlé, padlým za 2. světové války. Na kůru jsou varhany z roku 1884 od liboucheckého varhanáře Antona Fellera, přenesené sem v roce 1994 z likvidovaného kostela v Libkovicích u Mostu. Dne 12. června 2004 byly do věže ke starému zvonu sv. Máří Magdalény z roku 1606 zavěšeny nové zvony sv. Josefa a Panny Marie ze zvonařské dílny Rudolfa Pernera v německém Passau. Na mírném svahu před kostelem je hřbitov s kamenným schodištěm, stoupajícím od vstupní brány k průčelí kostela.

Interiér kostela sv. Máří Magdalény.

Interiér kostela sv. Máří Magdalény.

Sochy sv. Jana Nepomuckého, ukřižovaného Krista a sv. Václava.

Bývalá škola u silnice pod kostelem byla otevřena v roce 1860 a roku 1881 byla na její přední stěně umístěna deska, připomínající zrušení nevolnictví, odstraněná po roce 1920. Roku 1898 vybudoval Spolek válečných veteránů vedle školy památník padlým z prusko-rakouské války roku 1866, který byl v roce 1945 rozbořen. Asi 200 m severozápadně od kostela stojí u mostu přes Svitávku trojice barokních pískovcových soch, které tu nechal v letech 1831 - 1833 postavit Franz Richter. Sochy ukřižovaného Krista a sv. Václava jsou od sloupského sochaře Josefa Maxe mladšího, autor třetí sochy sv. Jana Nepomuckého je neznámý.

V obci se dochovala řada lidových roubených domů s podstávkami. Památkově chráněná je roubená usedlost č.p. 27 vedle obecního úřadu a naproti ní stojící velký poloroubený dům č.p. 28 s podstávkou a břidlicí obloženým štítem. Chráněné jsou také patrové roubené domy č.p. 136 a 150 v jižní části vsi poblíž odbočky staré cesty, vedoucí kolem bývalé hájovny z roku 1900 dále na  Třídomí a Kunratice. Zajímavá je hrázděná stodola, stojící u odbočky silnice do Jablonného.

Památkově chráněný dům č.p. 28 v centru Mařenic.

Hrázděná stodola u domu č.p. 3.

Asi 150 m jižně od bývalé hájovny je u postranní lesní cesty památkově chráněný Mariánský sloup, který tu nechala v roce 1704 postavit Anna Marie Františka Toskánská. Sloup vytesal kamenický mistr Bartoloměj Einsele a sochařskou výzdobu zřejmě vytvořil Ondřej Dubke ze Zákup. Na širokém pískovcovém podstavci se sasko-lauenburským erbem a  sochami sv. Antonína Paduánského, sv. Františka z Assisi a dalších dvou světců stál vysoký sloup se sochou Panny Marie na vrcholu. Už v 19. století ale byly sochy světců poškozené a v roce 1920 byly dvě z nich rozbité a zbývajícím dvěma chyběly hlavy. Po roce 1945 i tyto sochy zmizely a nakonec spadl i sloup s mariánskou soškou. Rozpadající se podstavec byl po roce 2004 opraven a byl na něm vztyčen renovovaný sloup, ale už bez vrcholové sošky. Menší kamenná socha Panny Marie s Jezulátkem stojí naproti domu č.p. 187 v horní části vsi. Na jejím podstavci je vyrytý nápis o renovaci roku 1893 a naposledy byla restaurována v roce 2003.

Mariánský sloup z roku 1704 je dnes už bez původní sochařské výzdoby.

Památná borovice lesní u silnice do Jablonného.

Asi 0,5 km východně od obce je při silnici do Heřmanic a Jablonného 22 m vysoká památná borovice lesní, jejíž stáří se odhaduje na 200 let. O 400 m dále stojí kamenná kaplička sv. Prokopa a další kaplička je u silnice do Cvikova asi 300 m za obcí. Ta byla v 90. letech 20. století úplně zničena, ale roku 2009 byla nově vystavěna. Mimoto se v obci dochovalo několik křížů a v horní části obce za domem č.p. 67 je na skalní stěně vytesaný dnes už poněkud zašlý reliéf Ukřižování. Těsně u silnice, vedoucí po západním okraji obce do Dolní Světlé stojí křovinami zarostlá betonová pevnůstka pohraničního opevnění číslo M1/234, kterou 6. října 1938 navštívil Adolf Hitler. Na rozdíl od ostatních bunkrů v okolí má vchod chráněný nízkou zídkou proti vodě.

Socha Panny Marie v horní části vsi.

Kaplička sv. Prokopa u silnice do Jablonného.

Reliéf Ukřižování na pískovcové skále v horní části obce.

V Mařenicích se natáčely některé scény z filmu režiséra Víta Olmera "Co je vám, doktore?" a z televizního filmu "Setkání v Praze, s vraždou" režisérky Jitky Němcové. V obci a okolí se také odehrává děj románu F. R. Krause a J. Pecháčka „Proměněná země“ z období 2. světové války.

Na začátek

Zajímavosti v okolí

Nad jižním okrajem Mařenic vyčnívá Kalvárie s kaplí a nevýrazný vrch Bota, po jehož západním úpatí vede silnice přes Mařeničky kolem Kunratických rybníků a skal do Kunratic u Cvikova, a pod Zeleným vrchem z ní odbočuje spojka přes Drnovec do Cvikova. Souběžně s kunratickou silnicí vede od mařenické hájovny starší cesta po loukách mezi Botou a Jelením vrchem kolem rašeliniště Mařeničky k Třídomí se skalními reliéfy. Jihozápadně od Mařenic je Antonínovo Údolí a Trávník, v jehož sousedství je osada Naděje. Přímo nad ní vyčnívá Křížová věž a v lesích na západní straně je mezi Trávnickým a Suchým vrchem skalní ostroh se zbytky hradu Milštejna. V údolí Hamerského potoka pod Suchým vrchem je osada Hamr a přehrada Naděje.
V údolí Svitávky severně od Mařenic je Juliovka a Dolní Světlá, z níž vedou cesty kolem Brazilky přes sedlo na Wache do Waltersdorfu, nebo kolem Krkavčích kamenů do Jonsdorfu, známého díky atraktivní skalní skupině Nonnenfelsen a Jonsdorfskému skalnímu městu se starými lomy Mühlsteinbrüche.
Na hranici nad Waltersdorfem vystupuje nejvyšší hora Luž a jižně od ní leží Horní Světlá s osadou Myslivny. V údolí východně od Juliovky je Krompach s osadou Valy, nad nimiž jsou přímo na hranici Janské kameny. Na německé straně pod nimi je osada Hain a níže v údolí lázeňské letovisko Oybin s rozlehlou zříceninou hradu a kláštera.
K severovýchodu vede z Mařenic cesta přes Babiččin odpočinek na mohutný Hvozd, který dominuje celému kraji a nabízí krásné výhledy do okolí. Východně od Mařenic je Zámecký vrch se stopami neznámého hrádku, na jehož jižním úpatí je u silnice rezervace U Rozmoklé žáby. Tato silnice pokračuje přes Paseku a Heřmanice do Jablonného v Podještědí s chrámem sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Nedaleko městečka je také zámek Lemberk. Jihovýchodně od Mařenic je mohutný Jezevčí vrch.

Mařenice na mapy.cz: https://mapy.cz/s/3qdmF

Na začátek

Další informace

• Historické obrázky Mařenic
• Obnova kostela sv. Marie Magdaleny
• Svěcení zvonů v Mařenicích
• Vybrané drobné památky na území obce
• Možnosti ubytování v Mařenicích

• Oficiální stránky Mařenic
• Virtuální prohlídka Mařenic