Nonnenfelsen

Celkový pohled na skalní masiv Nonnenfelsen od hostince Gondelfahrt v Jonsdorfu.
Celkový pohled na skalní masiv Nonnenfelsen od hostince Gondelfahrt v Jonsdorfu.

Mohutný skalní masiv Nonnenfelsen (Jeptišky, 537 m) vyčnívá do výšky téměř 100 m nad jihozápadním okrajem Jonsdorfu, asi 1 km od centra obce. Podle pověsti tu v dávných dobách žily dvě mladé jeptišky, které podlehly pozemské lásce a za trest byly proměněny na kámen.
Asi 150 m dlouhý skalnatý hřbet je tvořen pískovcem, zpevněným v blízkosti kontaktu s čedičovou žílou, která hřbet po celé délce proťala. Čedičová výplň žíly ale později podlehla rozkladu a dnes tu po ní zůstala mohutná asi 100 m dlouhá a 3 m široká skalní rozsedlina s 20-30 m vysokými bočními stěnami, které se říká "Skalní ulice" (Felsengasse). Rozsedlinou prochází cesta, která od jihozápadu poměrně strmě stoupá po kamenných schodech, ale postupně se zmírňuje a na konci ústí na uměle zarovnanou plošinu, kterou uzavírá mezi skály vestavěná budova stylové horské restaurace. Další cesty sem vedou z Jonsdorfu přes soutěsku Zigeunerstuben a od západu ze sedla Wache mezi WaltersdorfemDolní Světlou.

Masiv Nonnenfelsen začal již roku 1846 zpřístupňovat Johann Friedrich Seidel, který upravil stezku s mostky a vytesanými schůdky k vyhlídkové plošině na vrcholu. Do skály pod vyhlídkou byly později vytesány dvě pamětní tabule, připomínající návštěvy krále Friedricha Augusta 13. srpna 1850 a krále Alberta Saského 2. května 1888.
Roku 1858 upravil Karl Gotthelf Buttig mezi skalami na severním konci hřbetu velkou plošinu a na vrcholovou vyhlídku zřídil pohodlnější výstup po novém mostě přes skalní ulici. Roku 1859 také získal povolení ke stavbě hostince, který slavnostně otevřel o letnicích následujícího roku. V dalších letech byla restaurace rozšiřována, a když roku 1902 vyhořela, byla brzy znovu vystavěna. Pak sloužila návštěvníkům až do roku 1990, kdy musela být rozsáhle rekonstruována a znovu byla otevřena v roce 1996.

Z okraje plošiny u restaurace a ze dvou malých vyhlídek na přilehlé skále je vidět do blízkého okolí, ale nejlepší výhled je z upravené plošiny na hlavním vrcholu. V údolí pod skalami je vidět Jonsdorf s restaurací Gondelfahrt, za nímž je výrazný hřbet Jonsbergu. Na jihovýchodní straně se zvedá zalesněný svah se skalními útvary Jonsdorfského skalního města a oblast lomů Mühlsteinbrüche. V pozadí můžeme vidět vrcholy Hvozdu a Plešivce, na západě vyčnívá Luž, dále je zalesněný masiv Buchbergu a na severu se otevírá výhled přes Žitavu na vzdálené kopce Horní Lužice a polskou elektrárnu Turów.

V pískovcovém masivu je také řada lezeckých skal, jejichž výška dosahuje 25-35 m. Přímo vedle hostince vyčnívá skála Nonnenfelsen, dále k jihozápadu jsou stěny Schluchtwand a Neue Schluchtwand, velmi oblíbená je 25 m vysoká věž Barbarine a trochu stranou stojí méně navštěvovaná skála Nonnenturm. Za údolím Mönchsloch asi 150 m jihozápadně od konce hřbetu stojí 25 m vysoká věž Jonsdorfer Mönch (Jonsdorfský mnich), kterou zdolal poprvé roku 1905 Robert Häusler z Jonsdorfu. Skupina tří lezeckých skal Mönchslochwarter, Buchbergspitze a Waltersdorfer Turm je také u přístupové cesty západně od hostince.
Velmi atraktivním lezeckým cílem je uměle jištěná ferrata Nonnensteig, vybudovaná žitavskou sekcí Německého alpského spolku v roce 1994. Stezka jištěná ocelovým lanem stoupá z jižního úpatí masivu po svislé stěně na temeno hřbetu, kde se proplétá mezi vrcholky bizarních skal po úzkých římsách, strmých stěnách a převisech až na vrcholek hřebene s krásným výhledem do okolí, odkud pak sestupuje na malou plošinu, přístupnou ze skalní ulice. Ferrata je asi 350 m dlouhá a překonává výškový rozdíl kolem 60 m. Její hlavní atrakcí je visutý most mezi skalami a od roku 2011 také lanová lávka přes skalní ulici. Lezení vyžaduje použití jistících pomůcek a podle zdatnosti trvá asi 30 až 60 minut. V zimě je cesta kvůli ochraně skal uzavřena.

V lese asi 500 m západně od Nonnenfelsen je nevýrazné sedlo, ve kterém z hlavní cesty Hohlsteinweg, vedoucí z Jonsdorfu na Wache, odbočuje cesta ke Krkavčím kamenům. Na rozcestí stojí pamětní kámen, připomínající 150. výročí vzniku lesního hospodářství v Žitavských horách roku 1833. Pomník zřídil lesní závod Löbau 18. listopadu 1983.

Další informace