Jezevčí vrch - Panenský kámen

Pohled na Jezevčí vrch od Kunratických rybníků.

Jezevčí vrch je výrazný rozložitý kopec (665 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od Heřmanic. Místní lidé jej často nazývají starým jménem Limberk a na některých mapách se také označuje jako Jílový vrch. Znělcový vrchol hory vystupuje nad podložní křídové pískovce, které budují dolní část hory a na jejím západním úpatí vytvářejí nevelké rokle a skalní stěny. K jihovýchodu vybíhají z masivu Jezevčího vrchu dva hřbety s čedičovými vrchy Dubina (467 m) a Dubový vrch (469 m).

Les s porostem měsíčnice vytrvalé na vrcholu kopce.

Ve vrcholové části kopce je rozsáhlá národní přírodní rezervace, která byla vyhlášena v listopadu 1967. Předmětem ochrany je rozsáhlý a dobře zachovaný přirozený smíšený les na znělcovém podkladu, typický pro oblast Lužických hor. Tvoří jej převážně bučina pralesovitého charakteru, v jejímž bohatém bylinném podrostu nalezneme například žebrovici různolistou, lýkovec jedovatý, kokořík přeslenitý a barvínek menší, na jaře jsou nápadné kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá a dymnivky. Na samotném vrcholu převládá jilmobukový les s větším počtem statných exemplářů javoru klenu a jasanu ztepilého, ve kterém je velmi bohatý souvislý podrost měsíčnice vytrvalé. Z jejích světlefialových květů se koncem května šíří intenzivní vůně. Níže na svazích přechází bučiny ve smíšený les se smrky a modříny, v jihozápadním cípu rezervace roste borová monokultura s hasivkou orličí.

Kvetoucí porost měsíčnice vytrvalé na Jezevčím vrchu.

Kvetoucí porost měsíčnice vytrvalé na Jezevčím vrchu.

V rezervaci žijí také někteří zajímaví živočichové, jako například čolek horský, skokan štíhlý, užovka obojková, zmije obecná nebo ještěrka živorodá. Vedle jezevce lesního se zde vyskytuje také kuna skalní, tchoř tmavý, lasice kolčava a hranostaj; z ptáků zde žije například krahujec, jestřáb, datel černý, linduška menší, lejsek černohlavý a občas tu hnízdí i výr velký.
V dobách oblíbeného sázení "do lotynky" byla na Jezevčím vrchu jedna ze stanic optického telegrafu, kterou byla pomocí dvou různě nastavovaných dlouhých tyčí signalizována tažená čísla ze Žitavy přes skaliska na Töpferu u Oybinu na Hvozd, Luž a dále přes Ralsko a Bezděz do Prahy. Dnes je plochý a lesem zarostlý vrchol kopce bez výhledu a značená odbočka, která na něj vedla, byla v roce 1985 zrušena.

Kvetoucí měsíčnice vytrvalá.

Vraní oko čtyřlisté.

Na jihovýchodním svahu Jezevčího vrchu jsou dvě bývalé vyhlídky. Kousek nad lesní silničkou je mohutný Panenský kámen (484 m), který tvoří tři skaliska z pevného prokřemenělého pískovce, na některých místech mřížovitě prostoupeného železitými a křemennými žilkami. Na vrcholu nejmohutnějšího skalního suku byla kdysi upravená vyhlídka, zpřístupněná částečně do skály vytesaným schodištěm, jehož zbytky jsou ještě dnes patrné na severní straně. K hornímu úpatí vyhlídkové skály vedla dříve značená odbočka, která pokračovala dále po skalní římse k nevelké okrouhlé jeskyňce, v níž kdysi přebýval poustevník. Dnes je jeskyňka uzavřená mříží a lezení na skálu je kvůli ochraně výra velkého zakázáno.

Panenský kámen, nejvyšší skála s pozůstatky starého schodiště.

Poustevníkova jeskyňka pod Panenským kamenem.

Asi 200 m severně od Panenského kamene vybíhá z úbočí Jezevčího vrchu nevýrazný hřbítek, na jehož konci je Babí kámen (498 m). Je to malá osamělá pískovcová skalka, ve které je vytesaný malý výklenek se sedátkem. Výhledu do okolí dnes brání vzrostlé stromy, mezi nimiž je možné zahlédnout jen zalesněný svah Jezevčího vrchu s vyčnívajícím vrcholem Panenského kamene.

Babí kámen.