Jelení kameny - Konopáč - Stožec

Konopáč, vyhlídková skála na vrcholu.

Jako Jelení kameny se většinou označují dvě nápadná čedičová skaliska, vystupující z asi 2 km dlouhého pískovcového hřbetu, táhnoucího se od nádraží Jedlová ke Stožeckému sedlu. Stejným názvem se někdy označoval i celý hřbet, ale v poslední době se mu častěji říká Stožecký hřbet.
Nejvyšším vrcholem hřbetu je na západním konci Konopáč (676 m) s rozeklaným vrcholovým skaliskem, nazývaným také Jelení skála. Z vrcholu skály je pěkný výhled na okolní kopce Lužických hor od Tolštejna a Jedlové přes Malý Stožec, Velkou Tisovou, Srní horu, Malý Buk a Klíč až k Velkému Buku a za jasného počasí je na opačné straně vidět i k Ještědu.

Výhled z Konopáče k Jedlové.

Jelení kámen, skalisko uprostřed hřbetu.

Název Jelení kámen se dříve vztahoval jen na holý skalní blok (658 m), vyčnívající k severu od dříve bezejmenného návrší (665 m) uprostřed hřbetu. Z temene skalního bloku je pěkný výhled do Míšeňského dolu a na okolní kopce, mezi nimiž vyniká skalisko Tolštejna a rozložitý masiv Pěnkavčího vrchu s Čertovou plání a Kozím hřbetem.

Na východním okraji hřbetu, asi 1  km severně od Nové Huti je pravidelná čedičová kupa Stožec (662 m), jejíž vrcholek byl porostlý řídkým bukovým lesem. Po větrné smršti 24. května 2010 z něj ale zůstala jen část a na holém místě byla později upravená vyhlídka Sofie s dřevěnou lavicí. Na pískovcové plošině severovýchodně od vrcholku bylo v roce 1778 vybudováno rakouské opevnění proti Prusům, po němž však do dnešní doby nezůstaly žádné stopy.

Nevelká kupa Stožce se zbytky bukového lesa, poničeného větrnou smrští 24. května 2010.

Z vyhlídky Sofie na vrcholu Stožce je vidět do údolí Kamenice ke Kytlicím.

Na východní straně kupy je Stožecké sedlo (605 m), které odděluje hřbet Jeleních kamenů od masivu Pěnkavčího vrchu. Lidově se často nazývá Šébr, podle původního německého názvu Schöber (= Stožec). Sedlem prochází hlavní silnice z České Lípy do Rumburka, postavená v letech 1794 – 1797, u níž je upravený pramen. Pro výrazné převýšení silnice z Lesného se zde ve 20. letech 20. století pořádaly automobilové závody. V letech 2020-2021 hlavní silnici překlenula nová dřevěná lávka, určená pro pěší, cyklisty a lyžaře.

Stožeckým sedlem prochází hlavní silnice do Rumburka. V pozadí je hora Jedlová.

Turistická lávka přes hlavní silnici ve Stožeckém sedle.

Zalesněný hřbet Jeleních kamenů patřil před koncem 20. století k místům nejvíce postiženým průmyslovými imisemi. Po jeho temeni prochází linie hlavního evropského rozvodí mezi Severním a Baltským mořem, a na jižním svahu stojí několik betonových pevnůstek (řopíků) pohraničního opevnění, budovaného v letech 1937-1938.

Čertův úvoz pod Konopáčem.

Po jihozápadním svahu hřbetu vede stará Pražská cesta, která je jednou z původních obchodních stezek, spojující vnitrozemí Čech s Lužicí. Je zakreslena již na mapě z roku 1571 a byla používána až do konce 18. století, kdy ji nahradila dnešní silnice přes Stožecké sedlo. Vedla ze Zhořelce (Görlitz) přes Löbau a Rumburk do Jiřetína, odkud stoupala pod hrad Tolštejn. Dále vedla lesem na křižovatku lesních cest v závěru Míšeňského dolu a místy hlubokým Čertovým úvozem vystupovala až k rozcestí na jihozápadním svahu Konopáče, kde se stočila k jihovýchodu a pokračovala přes Novou Huť a Kobylu k Milštejnu. Zde se napojovala na Lipskou cestu, vedoucí od České Lípy přes Sloup, Cvikov, Krompach a Oybin do Žitavy. Zbytky Pražské cesty jsou dodnes dobře patrné právě v okolí Konopáče, kde procházela vlhkým Čertovým úvozem.

Hraniční patník pod Konopáčem.

U rozcestí na jihozápadním svahu Konopáče stojí tři zajímavé kamenné sloupy. Přímo na rozcestí, kde se stýkaly hranice kamenického, tolštejnsko-rumburského a zákupského panství, byl Třípanský sloup. Ten je vyobrazen již na mapě z roku 1745 a údajně byl postaven 29. července 1705 na místě staršího, tzv. Červeného sloupu. Trojboký sloup se zaoblenými hranami byl vytesaný z tvrdého milštejnského křemence, z něhož se po dlouhá staletí vyráběly mlýnské kameny. Na vrcholu měl vytesané erby majitelů příslušných panství, ale později byl vrchol uražen a ze sloupu zůstalo jen torzo, které na podzim roku 1999 někdo ukradl. Dlouho tu pak byl jen prázdný podstavec, na němž nechaly Lesy ČR v červenci 2016 postavit nový sloup, který je zmenšenou kopií původního mezníku. Z pískovce jej vytesal Jan Pokorný z Děčína.

Torzo původního Třípanského sloupu v roce 1996.

Obnovený Třípanský sloup, postavený v červenci 2016.

Hranice všech tří panství bylo možné ještě před koncem 20. století v okolí sledovat podle hraničních kamenů, označených počátečními písmeny názvů panství a letopočtem. Na temeni hřbetu byly patníky z let 1750 a 1765 a směrem k Hraničnímu rybníku stály novější patníky z roku 1803. V pozdějších letech ale byla velká část z nich rozkradena.
Hned vedle Třípanského sloupu stojí asi 2 metry vysoký nakloněný kamenný hranol z 19. století s ozdobně tesanými čísly lesních revírů IX a X. Další hraničník, vymezující lesní oddělení VIII a IX, stál asi 1 km severně odtud v závěru Míšeňského dolu. V roce 2010 byl sice ukraden, ale o 5 let později se jej podařilo najít a 21. září 2016 byl vrácen téměř na stejné místo.
Asi 20 metrů od rozcestí pod Konopáčem stojí na okraji úvozu staré Pražské cesty sloup sv. Jakuba, označovaný někdy také jako Jelení sloup. Je to štíhlý pískovcový sloup, postavený na čtyřbokém podstavci s reliéfem jelena, vzpínajícího se na muže ve splývajícím rouchu s mečem v ruce. Dnes již značně zašlý reliéf patrně zobrazuje ochránce lesních samot, svatého Jiljí, k němuž se uchyluje lovcem pronásledovaný jelen. Na vrcholku sloupu byla kdysi pravděpodobně umístěna socha patrona poutníků sv. Jakuba. Sloup nechal asi kolem počátku 18. století postavit nějaký forman nebo kupec, jemuž zde hrozilo přepadení nebo jiná pohroma. V roce 1924 byl renovován a po druhé světové válce pomalu chátral. Teprve v roce 2002 byl znovu opraven a na jeho vrcholu byla umístěna nová hlavice s malbou sv. Jakuba, zhotovená děčínským kameníkem Janem Pokorným.

Lesní mezník z 19. století.

Sloup sv. Jakuba.

Pod severním svahem hřbetu Jeleních kamenů je Míšeňský důl se dvěma malými vodopády, další vodopád najdeme na jihozápadní straně hřbetu v Bukových skalách kousek pod železniční tratí do České Lípy.

Další informace

• Panoramatický výhled z Konopáče k západu.
• Sloup u svatého Jakuba - vyprávění o kamenném sloupu
• O Třípanském sloupu - vyprávění o hraničním sloupu pod Konopáčem
• Obnova Třípanského sloupu v roce 2016
• Pod Jelení kameny se vrátil ukradený hraniční mezník
• Nová lávka přes hlavní silnici ve Stožeckém sedle