Cikánský důl - Cikánská jeskyně

Pohled do Cikánského dolu.

Cikánský důl je asi 600 m dlouhá boční rokle, vybíhající z údolí Dobranovského potoka mezi Janovem a sloupskou skalní poustevnou. Skalnaté údolí bylo turisticky zpřístupněno místním Horským spolkem na konci 19. století a dnes jím prochází modře značená cesta ze Sloupu k hostinci U 7 trpaslíků. Údolí je po obou stranách lemované pískovcovými skalami s několika nevelkými převisy a jeskyňkami.
Přibližně 100 m západně od dolního ústí rokle je do skalní stěny na úpatí strmého srázu hlavního údolí vytesaná Malá Cikánská jeskyně. Tvoří ji protáhlá, asi 15 m široká a 3 až 6 m hluboká klenutá prostora, jejíž strop podpírají dva štíhlé pilíře. Jeskyně byla zřejmě vytvořena kolem roku 1756 těžbou brusného písku pro první sloupskou zrcadlárnu. Asi o 600 m dále po proudu Dobranovského potoka směrem k Pihelu je mohutný přirozený skalní převis, označovaný jako Velká Cikánská jeskyně. Do údolí se otevírá asi 15 m širokým a přes 3 metry vysokým portálem, za nímž pokračuje poměrně rozlehlá prostora s plochým stropem bez podpůrných pilířů do hloubky kolem 28 metrů. Podle místní tradice sloužila jako příležitostné obydlí potulných cikánů.

Ústí Velké Cikánské jeskyně.

Ústí Malé Cikánské jeskyně.

V horní části se Cikánský důl rozšiřuje a v jeho středu stojí nevelký skalní ostroh. Kousek nad ním údolní cesta vychází na silnici ze Sloupu, proraženou v roce 1827 průrvou mezi dvěma skalami, označovanými dříve jako Velký a Malý Dutý kámen (Hohler Stein). Původní cesta je dodnes patrná ve strži na východní straně silnice. Na vrcholku Dutého kamene kdysi stál kamenný Mariánský sloup, který nechal v roce 1735 hejtman Martin Fleck přenést k silnici na úpatí svahu a od roku 1843 stojí u kostela ve Sloupu.
V nevelké prohlubni nad jednou ze skal Dutého kamene byly kdysi tři vyvýšeniny, které se označovaly jako Švédské hroby a podle pověstí v nich měli být pohřbeni švédští vojáci. Při vykopávkách v roce 1881 ale žádné hroby odkryty nebyly, nalezena byla jen stříbrná mince a několik zlomků železa. Můžeme proto předpokládat, že pojmenování místa bylo odvozeno jen od neobvyklého tvaru vyvýšenin.

Skalní ostroh v horní části údolí.

Skála s vyobrazením poustevníka u dolního konce rokle.

Další informace

• Historické obrázky Cikánského dolu