Cikánský důl - Cikánská jeskyně
Pohled do Cikánského dolu.
Foto: Jiří Kühn.
Cikánský důl je asi 600 m dlouhá boční rokle, vybíhající z údolí
Dobranovského potoka mezi Janovem a sloupskou skalní
poustevnou. Skalnaté údolí bylo turisticky zpřístupněno místním Horským
spolkem na konci 19. století a dnes jím prochází modře značená
cesta ze Sloupu k hostinci
U 7 trpaslíků. Údolí je po obou stranách lemované pískovcovými
skalami s několika nevelkými převisy a jeskyňkami.
Přibližně 100 m západně od dolního ústí rokle je do skalní stěny
na úpatí strmého srázu hlavního údolí vytesaná Malá Cikánská jeskyně.
Tvoří ji protáhlá, asi 15 m široká a 3 až 6 m hluboká klenutá prostora, jejíž
strop podpírají dva štíhlé pilíře. Jeskyně byla zřejmě vytvořena kolem roku
1756 těžbou brusného písku pro první sloupskou zrcadlárnu. Asi o 600 m dále
po proudu Dobranovského potoka směrem k Pihelu je mohutný přirozený skalní převis,
označovaný jako Velká Cikánská jeskyně. Do údolí se otevírá asi 15 m širokým
a přes 3 metry vysokým portálem, za nímž pokračuje poměrně rozlehlá prostora
s plochým stropem bez podpůrných pilířů do hloubky kolem 28 metrů. Podle místní
tradice sloužila jako příležitostné obydlí potulných cikánů.
Ústí Velké Cikánské jeskyně.
Foto: Jiří Kühn.
Ústí Malé Cikánské jeskyně.
Foto: Jiří Kühn.
V horní části se Cikánský důl rozšiřuje a v jeho
středu stojí nevelký skalní ostroh. Kousek nad ním údolní cesta vychází na silnici
ze Sloupu, proraženou v roce
1827 průrvou mezi dvěma skalami, označovanými dříve jako Velký a Malý
Dutý kámen (Hohler Stein). Původní cesta je dodnes patrná ve strži
na východní straně silnice. Na vrcholku Dutého kamene kdysi stál kamenný
Mariánský sloup, který nechal v roce 1735 hejtman Martin Fleck přenést
k silnici na úpatí svahu a od roku 1843 stojí u kostela
ve Sloupu.
V nevelké prohlubni nad jednou ze skal Dutého kamene byly kdysi tři
vyvýšeniny, které se označovaly jako Švédské hroby a podle pověstí v nich
měli být pohřbeni švédští vojáci. Při vykopávkách v roce 1881 ale žádné
hroby odkryty nebyly, nalezena byla jen stříbrná mince a několik zlomků
železa. Můžeme proto předpokládat, že pojmenování místa bylo odvozeno jen od neobvyklého
tvaru vyvýšenin.
Skalní ostroh v horní části údolí.
Foto: Jiří Kühn.
Skála s vyobrazením poustevníka u dolního konce rokle.
Foto: Jiří Kühn.