Rousínovský hrádek

Pohled na návrší z východní strany.

Rousínovský hrádek stával na nevelkém návrší, ukrytém v lese asi 800 m severovýchodně od Rousínova v blízkosti lesní silničky, vedoucí k Milštejnu. Z plochého okolí tu vyčnívá nevelká protáhlá čedičová kupa (450 m), které se v 19. století říkalo Zámecký vršek.
Při stavbě čihadla roku 1776 byl na vršku údajně objeven sklep, v němž byl nalezen rozpadlý sud a zrezivělý jílec kordu. Podle pověsti měl být ve sklepě ukrytý poklad, který se však v roce 1794 marně pokoušelo najít pět obyvatel nedalekého Rousínova. V té době tu prý ještě byly patrné základy obytné budovy, ale již v polovině 19. století byl vršek zarostlý lesem a nic nenasvědčovalo tomu, že na něm byla nějaká stavba.
O vzniku ani původu stavby není nic známo. Povrchový průzkum, provedený v létě 1996 naznačil, že zde patrně bylo jen jednoduché opevnění, které mohlo sloužit jako předsunuté strážní stanoviště nedalekého hradu Milštejna, nebo jako útočiště jeho dobyvatelů při některém obléhání. Uvažuje se i o tom, že bylo postaveno jako lovecký zámeček nebo k ochraně dočasného sídliště řemeslníků či horníků. Nalezené keramické střepy naznačují, že hrádek byl využíván někdy ke konci 15. století.

Protáhlá kupa je na severovýchodním konci o něco nižší a tvoří mělké sedlo, do něhož patrně kdysi stoupala stará přístupová cesta z úpatí. Jihozápadní část návrší je asi o 4 metry vyšší a její mírnější severozápadní svah obíhá úzká zarovnaná terasa, která by mohla být pozůstatkem starého opevnění. Na strmějším jihovýchodním svahu žádné stopy po opevnění nejsou. Na plochém temeni vršku jsou dnes patrné jen nepravidelné a částečně zasypané prohlubně nejasného původu. Mohla to být podvalí původních hradních staveb, jámy vykopané hledači pokladů, nebo pokusné dobývky na železnou rudu. Ze staveb se dodnes nedochovalo vůbec nic, patrně šlo jen o malé dřevěné sruby se zahloubenými sklípky.

Terasa na severovýchodním svahu návrší snad mohla být pozůstatkem opevnění.

Na temeni vršku jsou jámy nejasného původu.