Svojkov
Svojkov je nevelká obec, ležící na jihozápadním úpatí Tisového vrchu, asi 2 km jihovýchodně od Sloupu při silnici do Zákup. Jeho součástí jsou také osady Plesa, Nové Domky a Malý Bor, s nimiž měl v roce 2013 dohromady asi 230 obyvatel.
Historie
Pohled na Svojkov od jihozápadu.
Foto: Jiří Kühn.
O Svojkově se uvádí, že vznikl snad už ve 12. století a pojmenován byl po svém zakladateli, kterým byl nějaký Svoj nebo Svojek. Ve vsi stál hrádek, který byl sídlem samostatného panství, jehož prvními doloženými majiteli byli v letech 1370 - 1457 zemané z Chlumu. V roce 1590 byl ale hrádek zbořen a po roce 1632 tu Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat údajně postavil malou tvrz, jejíž existence ale není doložena. Později v ní měl být hostinec "Alte Schenke", zničený požárem roku 1871. V září 1647 koupil svojkovský majetek Adam František z Knoblochu, který si tu vystavěl barokní zámek, a roku 1750 panství získal Josef Johann Maxmilián Kinský a natrvalo je připojil ke Sloupu.
Hrabě Kinský podporoval řemeslnou a manufakturní výrobu a jejím rozvojem pověřil barona Cervelliho, který se v roce 1754 usadil na svojkovském zámku. O 2 roky později byly v budovách zdejšího dvora otevřeny dva nové provozy. Manufaktura na výrobu skleněných perel sice musela být kvůli špatné kvalitě perel brzy uzavřena, ale továrna na výrobu voskového plátna a tapet úspěšně fungovala až do roku 1818 a svou produkcí uspokojila nejen domácí poptávku, ale i četné zákazníky ve Španělsku, Portugalsku, Polsku, Německu a dalších zemích. Prosperující továrnu 18. října 1804 navštívil i císař František Josef I.
V roce 1765 hrabě Kinský zrušil nevýnosný svojkovský dvůr a jeho polnosti rozdělil na parcely, které prodal poddaným. Za prusko-rakouské války roku 1778 se jihovýchodně od obce utábořily pruské oddíly, jejichž velitel princ Heinrich se se svým štábem ubytoval v zámku u barona Cervelliho. V září následujícího roku Svojkov navštívil během své inspekční cesty po severních Čechách budoucí císař Josef II.
Velké škody v obci způsobil 24. října 1781 požár, který zničil šest domů a čtyři stodoly. V té době ještě vesnice podléhala faráři v Dobranově, ale po zřízení nové fary v Boru roku 1786 byl Svojkov s Novými Domky a Plesy přičleněn ke Sloupu, zatímco Malý Bor zůstal i nadále u Dobranova.
Budova obecního úřadu.
Foto: Jiří Kühn.
Krásná příroda a romantické poutní místo v Modlivém dolu přispěly k oblibě Svojkova jako výletního místa. V letech 1808 - 1834 byla vybudována císařská silnice ze Zákup přes Sloup do Nového Boru a roku 1833 u ní Wenzel Hackel postavil hostinec, který později přešel do majetku Kinských. V roce 1874 se v něm konala tajná schůze předáků severočeských dělnických spolků před založením sociálně demokratické strany v rakouském Neudörflu. Roku 1887 byl ve Svojkově založen hřbitov, který sloužil i obyvatelům Ples a Nových Domků.
V roce 1900 měl Svojkov 77 domů a 315 obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím a ovocnářstvím. Byli mezi nimi ale jen 4 sedláci a 14 chalupníků. Ostatní obyvatelé se věnovali běžným řemeslům, domáckému broušení a rytí skla pro exportní firmy, nebo docházeli za prací do továren v sousedních obcích. V červenci 1909 byl ve Svojkově zřízen poštovní úřad.
Po 2. světové válce počet obyvatel výrazně poklesl. V květnu 1946 byl v zámku zřízen domov pro seniory, který ale v září 1958 vyhořel. Lidé ze vsi postupně odcházeli za lepšími životními podmínkami do větších obcí a měst a v roce 1979 byl proto Svojkov připojen ke Sloupu. Roku 1981 byly obě vesnice přičleněny k Novému Boru, ale po změně politických poměrů se Svojkov v roce 1992 opět osamostatnil. V následujících letech tu byla upravena náves a opravy se dočkala kaple sv. Václava i několik zchátralých kapliček a křížů v okolí. Zároveň tu díky výstavbě nových domků začalo přibývat obyvatel. Po roce 2008 byl upraven a zpřístupněn zanedbaný zámecký park, který se nyní využívá k různým společenským akcím.
Památky a zajímavosti
Zřícenina skalního hrádku v bývalém zámeckém parku.
Foto: Jiří Kühn.
U silnice v severní části Svojkova stál dříve barokní zámek, který pravděpodobně postavil Adam František z Knoblochu v letech 1647-1670. Byla to jednoduchá patrová budova se zkráceným druhým patrem ve střední části, krytá mansardovou střechou s věžičkou na vrcholu. Po 2. světové válce tu byl zřízen domov pro seniory, který 22. března 1957 poničil menší požár. Po něm byl zámek znovu opraven, ale při dokončování topení 15. září 1958 vypukl další požár, který budovu úplně zničil. Domov byl pak přestěhován do Sloupu a zbytky vyhořelého zámku byly v roce 1959 strženy. K zámku přiléhal park, ve kterém je malé návrší se zbytky Svojkovského hrádku. Po zániku zámku se park neudržoval a hospodářská budova v něm sloužila jako skladiště. Teprve v roce 2008 park získala obec, která zajistila nezbytné úpravy, odborné ošetření stromů a novou výsadbu.
Naproti bývalému zámku je hostinec, postavený roku 1833 Wenzelem Hackelem ze Skalice, který v roce 1870 převzal hrabě Kinský a využíval jej k podpoře cestovního ruchu. Po roce 1945 v něm byl domov seniorů a po požáru zámku zůstala budova opuštěná. Teprve v roce 2001 byl zchátralý hostinec opraven a znovu otevřen. Patrová empírová budova měla v minulosti ještě přístavbu, která byla při poslední rekonstrukci zbořena. Poblíž hostince u cesty do Modlivého dolu stojí pomník padlým v 1. světové válce. Po roce 1945 byl pomník rozvalen a jeho torzo bylo později upraveno a věnováno památce padlých v 1. a 2. světové válce. V roce 2018 byl pomník zrekonstruován do původní podoby, opatřené deskou se jmény 22 padlých občanů Svojkova.
Hostinec v severní části obce.
Foto: Jiří Kühn.
Pomník padlým v 1. světové válce.
Foto: Jiří Kühn.
Kaple sv. Václava uprostřed obce.
Foto: Jiří Kühn.
V jižní části obce stojí barokní kaple sv. Václava z roku 1726, přestavěná v roce 1868 a rozšířená roku 1902, kdy k ní byla přistavěna 25 metrů vysoká věž. Po rozšíření byla kaple nově vysvěcena 21. září 1902 a poslední renovace se dočkala po roce 2000. Hlavní oltář sv. Václava pochází z 19. století.
V obci a jejím okolí se dochovalo také několik drobných památek, z nichž je nejvýznamnější barokní kaplička, stojící u hlavní silnice asi 250 m severně od centra obce. Uvnitř kapličky je dřevěná socha Piety z 1. poloviny 18. století. V Dlouhém dolu asi 300 m jižně od obce je na malém potůčku pěkný Svojkovský vodopád.
Kaplička u hlavní silnice.
Foto: Jiří Kühn.
Rodáci a osobnosti
Ve Svojkově se narodil sochař Josef Raschel a učitel, skladatel a sbormistr Wilhelm Gautsch (1841-1915), který se jako ředitel hudební školy v České Lípě zasloužil o provedení řady významných církevních skladeb a za zásluhy o povznesení kostelní hudby mu papež Pius X. udělil čestný kříž "Pro ecclesia et Pontifice".
Zajímavosti v okolí
Svojkov leží v blízkosti Sloupu, jehož hlavními atrakcemi je mohutný skalní hrad a koupaliště u Radvaneckého rybníka. Také v samotném Svojkově se dochovaly zbytky skalního hrádku, ale mnohem známější je hluboká rokle Modlivého dolu mezi Slavíčkem a Tisovým vrchem, do něhož v minulosti mířily četné lidové poutě. Nad Modlivým dolem vystupuje hřbet Svojkovských skal, jehož strmé stěny jsou oblíbeným cílem horolezců, a z vyhlídek na vrcholcích se otevírají krásné pohledy do okolí. Při silnici do Sloupu jsou zajímavé skály u Bukového dolu a umělá jeskyně Psí kostel. Další zajímavé jeskyně jsou v Cikánském dolu poblíž sloupského hradu a v lesích východně od něj je Samuelova jeskyně, upravené lesní divadlo a skalní ostroh s rozhlednou Na Stráži. Po severozápadní straně Slavíčku vede vyhlídková Hraběcí stezka ke skalnímu městečku nad Liščí dírou, ke Konvalinkovému dolu se Švédskou stěnou a k lezecky atraktivním Sloupským skalám. Jihozápadně od Sloupu je Pihel s nepatrnými zbytky Pihelského hrádku a na severozápadě leží významné sklářské město Nový Bor. Severně od Radvance jsou Havraní skály s vyhlídkou a romantické Údolí samoty, jímž vede cesta do Cvikova. Celému okolí dominuje mohutná kupa Ortelu, pod kterou v údolí Svitávky leží Lindava se Svitavou. V zúženém Velenickém údolí se dochovaly staré zrcadlárny s tesaným vodním náhonem a velkými podzemními lomy na pískovec.
