Hrouda - Chudý vrch
Pamětní kříž na místě morového hrobu sourozenců Fritscheových.
Foto: Jiří Kühn.
Čedičové vrchy Hrouda a Chudý vrch tvoří spolu se sousedním vrchem Strážný skupinu
kopců, vyčnívajících z lesů jihozápadně od Cvikova mezi
Údolím samoty a silnicí do Sloupu.
Nejsevernější z nich je poměrně plochý zalesněný vrch Hrouda (452 m),
který však na severozápadě a západě strmě spadá do Údolí
samoty. Vrch leží asi 1,5 km jihozápadně od Cvikova
a v minulosti se podle majitele pozemků Karla Františka Balleho nazýval Balleberg.
V lese na severovýchodním úpatí vrchu je zapomenuté místo, dříve nazývané "Sterbetelle"
(= údolíčko umírání) s pamětním křížem, připomínajícím první cvikovské oběti
moru z roku 1680.
Mor se tehdy ve Cvikově objevil 6. září, kdy na něj během
jediné hodiny zemřel zdejší radní a sladovník Václav Fritsche se svou ženou
Dorotheou. Jejich 6 dětí bylo hned poté vystěhováno ven z města do chatky
na úpatí Hroudy, kde během následujících 11 dnů zemřely. Cvikov se tím ovšem nákaze
neubránil a podle dochovaných zpráv moru podlehlo ve městě i v sousedních Kunraticích
celkem 60 lidí. Další cvikovské oběti moru však již byly pohřbeny na morovém
hřbitově na Červeném vršku pod Zeleným vrchem.
Na místě, kde byly děti Václava Fritscheho pohřbeny, nechal cvikovský továrník Josef Niessner v roce 1895 postavit pamětní kříž, který má poměrně zajímavý původ. Jeho podstavec pochází z Reinischova kříže, který předtím stál v tzv. Křížové zahradě u cvikovského nádraží, a údajně byl nejstarším zachovaným polním křížem na cvikovském katastru. Dodnes jej připomíná dobře čitelný nápis na čelní straně, podle nějž nechal původní kříž v roce 1702 postavit Hans Christoph Reinisch nejmenovaným kamenickým mistrem ze Zákup. Na druhé straně podstavce byl v roce 1895 vytesán dnes již z větší části zašlý nápis, připomínající smutný osud Fritscheovy rodiny.
Asi 1 km jižně od Hroudy je širokým sedlem oddělený zalesněný Chudý vrch (433 m). Sedlem mezi oběma vrchy prochází značená cesta ze Cvikova k Panenské skále v Údolí samoty a dále do Radvance.