Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Velenický hrádek

Dochované zbytky zdí. Na severozápadním okraji Velenic se nad údolím Svitávky zvedá nevelký strmý zalesněný hřbítek, nazývaný dříve Zámecký vrch. Na jeho temeni se dochovaly nevelké pozůstatky středověkého sídla, označovaného většinou jako Velenický hrad, ale někdy se setkáme také se jménem Strahov, které se v 15. století po určitou dobu používalo i pro samotné Velenice. Skutečné jméno hradu není historicky doloženo a ani o jeho historii nevíme téměř nic. Ve starších zprávách se uvádí, že byl založen počátkem 14. století a patřil pověstnému rodu loupeživých rytířů Pancířů. Z roku 1369 pochází zmínka o Mikuláši Pancířovi ze Smojna, seděním v "Golmicz", což by mohlo být zkomolené jméno Velenic. Koncem 14. století, snad již roku 1385, byl hrad zřejmě rozbořen, avšak podle lidových pověstí byl zničen až v roce 1639 švédským vojskem generála Bannera.

Sklep v pískovcové skále. Hrádek stál na východním konci hřbetu a byl zřejmě přístupný cestou, vedoucí po jeho temeni. Několik nevýrazných prohlubní v jejím okolí by mohlo být pozůstatkem dřevěných staveb v předhradí, od něhož byl hrádek oddělen mělkým příkopem. Tento příkop ale nepřetíná celý hřbet, takže můžeme předpokládat, že nebyl dokončen, nebo že se jedná jen o přirozenou skalní spáru. Podle zpráv ze 2. poloviny 19. století byly hned za příkopem odkryté základy asi 14 m dlouhé a 8-9 m široké budovy se zdmi silnými až 0,75 m, které však již dnes nejsou patrné. Níže na svažujícím se temeni hřbetu je několik teras, vytvořených zřejmě až před koncem 19. století, kdy zde hajný Sperling z tehdejší hraběcí lesní správy postavil dřevěný pavilon a v jeho okolí upravil vycházkové cesty.
Z hradních budov se dodnes dochovaly pouze zbytky asi 6 x 6 m velké čtverhranné kamenné stavby na samém konci hřbítku. Její zdi byly údajně ještě v roce 1892 vysoké až 4 metry, dnes však jejich největší výška jen o málo přesahuje 1 metr. Ve svahu vedle ní je malý, do pískovcové skály vyhloubený sklep, který je zřejmě také nedokončený. Na jednom místě vyčnívá ze severního svahu hřbetu úzká skála, z jejíhož vršku býval dříve výhled do údolí. Protože na okrajích hřbítku nejsou patrné žádné stopy opevnění a sporný je i výše zmíněný příkop, nelze vyloučit, že hrádek nebyl nikdy dokončen. Při vykopávkách v letech 1834 a 1858 tu ale byly nalezeny staré hroty šípů, podkovy, polní kotel, řetěz a helma. Řetěz pak býval vystaven v muzeu na hradě Oybinu a kotel se ukazoval na skalní poustevně ve Sloupu.

Údolím pod jižním svahem hřbetu sestupuje do Velenic cesta, nazývaná dříve Topolová (Pappelweg). Ještě po 2. světové válce u ní stával prastarý kamenný kříž, postavený na památku velenického rychtáře Georga Hanse Schilleho, zabitého Švédy za třicetileté války. Při kácení okolního lesa někdy v poslední čtvrtině 20. století byl ale přemístěn na zahradu domu e.č. 5 na severozápadním okraji Velenic, kde stojí dosud.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.