Brnišťský vrch - Věneček

Pohled na Brnišťský vrch od jihu.

Brnišťský vrch (491 m) je výrazný zalesněný čedičový kopec, osaměle vyčnívající ze zvlněné krajiny asi 2 km západně od Brniště a 1,5 km severovýchodně od Velenic. Kopec není příliš zajímavý. Je zarostlý převážně smíšenými nebo listnatými lesy a jeho vrchol je zcela bez výhledu. Pouze z odlesněného okraje starého lomu na severním svahu je pěkný pohled na krajinu kolem Lindavy, Cvikova a Kunratic, kterou na obzoru obepíná pás kopců od Tisového vrchu přes Ortel, Klíč, Jedlovou a Zelený vrch k Luži. Dílčí výhledy jsou možné také od dolního okraje lesa na jižní a východní straně kopce. Na svazích je několik opuštěných čedičových lomů, z nichž největší je na severozápadě těsně pod vrcholem. Jeho stěnu tvoří téměř svislé čedičové sloupce, které se příčně rozpadají na tenké desky. Menší zarostlé lomy jsou také na východním a jihovýchodním svahu. Průnik čedičové lávy způsobil na některých místech zpevnění a prokřemenění okolních křídových pískovců. Vznikly tak kvarcitové bloky, z nichž se dříve vyráběly brusné kameny, dodávané hlavně do Jablonného. Místy se tu vyskytovaly také pískovcové sloupečky, jaké dnes najdeme například na Dutém kameni u Cvikova.
Před začátkem války o bavorské dědictví v květnu 1778 údajně na Brnišťský vrch vystoupil císař Josef II., aby se seznámil s okolní krajinou a rozhodl o stavbě vojenských opevnění.

Výhled z úpatí Brnišťského vrchu k severu.

Výhled ze svahu Věnečku k severozápadu.

Asi 1 km severozápadně od Brnišťského vrchu a 1,5 km jihovýchodně od Lindavy vystupuje z polí nad silnicí do Brniště nevýrazné holé návrší Věneček (368 m). Z jeho plochého travnatého vrcholku je pěkný výhled přes široké údolí Svitávky s Lindavou na okolní kopce, mezi nimiž dominuje kupovitá hora Ortel. Vrchol Věnečku tvoří znělec, v jehož okolí jsou zpevněné křídové pískovce s hojnými železitými polohami. Kdysi se zde dokonce těžila železná ruda, která se zpracovávala v hamru v Lindavě. U staré cesty na severní straně vrcholu je dosud patrné zasypané ústí staré štoly. Těžba ale moc nevynášela, takže již dlouho před rokem 1827 byla zastavena.
V zalesněném údolí na jihovýchodní straně návrší je starý podzemní lom na brusný písek, který však zdaleka nedosahuje velikosti známějších Pustých kostelů ve Velenickém údolí. Tvoří jej nevelká přibližně kruhová prostora, jejíž strop uprostřed podepírá jediný skalní pilíř. Písek se zde zřejmě nedobýval moc dlouho, protože pískovec je hodně rozpukaný a část stropu jeskyně se později zřítila. Vstup dovnitř ale zůstal zachován dodnes. Před vchodem do podzemního lomu je přes 40 m hluboká šachta neznámého účelu, jejíž ústí je dnes zakryté a nepřístupné.

Ústí starého lomu na brusný písek.

Bývalý lom na brusný písek pod Věnečkem.

Další informace

• Pohled z Věnečku k severozápadu.