Svojkovský hrádek

Celkový pohled na hradní skálu.

Pozůstatky Svojkovského hradu stojí na nevelkém zalesněném vršku (399 m) v bývalém zámeckém parku na západním okraji Svojkova. O jeho založení nemáme žádné zprávy, víme ale, že byl až do roku 1750 sídlem nevelkého svojkovského panství, jehož prvním známým majitelem byl v roce 1370 Ješek a o rok později Vnouček. Od roku 1381 hrad vlastnil Henzlín ze Svojkova, který měl tři syny. Jedním z nich byl Jan z Chlumu, řečený Kepka, který si nechal roku 1402 vyplatit svůj podíl na majetku a stal se námezdním žoldnéřem. V roce 1415 doprovázel Mistra Jana Husa na koncil do Kostnice a po návratu vlastnil nějaký čas blízký hrad Pihel. Svojkovský hrádek, k němuž kromě Svojkova patřily i obce Veselí a Heřmanice, zůstal v držení otce a zbývajících dvou bratrů Petra a Viléma z Chlumu. Jejich rod se na Svojkově připomíná až do roku 1457, kdy se jako poslední uvádí Vaněk z Chlumu. V roce 1444 zde měl jisté vlastnické nároky i tehdejší majitel Sloupu Mikeš Pancíř ze Smojna, proti němuž směřovaly trestné výpravy lužického Šestiměstí. V následujícím roce prý byla vypálena ves Svojkov a spolu s ní byl patrně dobyt a vypleněn i hrad.
Později se majitelé Svojkova často střídali. Roku 1524 panství držel Bedřich z Elsnic, jehož potomci hrad roku 1548 prodali nepříliš bohatému lužickému šlechtici Jindřichu Rodevicovi z Friedersdorfu. Kolem roku 1578 zdědil jeho majetek Bedřich Rodevic, který nechal roku 1590 chátrající hrad strhnout a jeho dřevěné části spálit. O rok později prodal panství Barboře z Vartenberka, provdané za Lobkovice.
Po zániku hradu byla údajně ve vsi postavena nová tvrz, přeměněná později na hostinec. Mezi dalšími majiteli se roku 1632 uvádí i Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti byl zadlužený statek 16. září 1647 prodán rytíři Adamu Františkovi z Knoblochů. Ten si někdy mezi lety 1647-1670 vystavěl pod hradním vrškem barokní zámek a zbytky hradu se od té doby začaly označovat jako Starý Svojkov. Dne 10. října 1750 koupil Svojkovské panství hrabě Josef Maxmilián Kinský, který je definitivně připojil ke Sloupu. Romanticky upravená zřícenina byla později začleněna do zámeckého parku a ve 2. polovině 19. století k ní byly přistavěny dřevěné schody a pavlače, po nichž se dalo vystoupit do skalních místností a na vrchol skály s omezeným výhledem k jihu. Po roce 1945 byly dřevěné úpravy zničeny a v zámku byl zřízen domov důchodců. Při rekonstrukci roku 1958 ale zámek zcela vyhořel a byl zbourán. Od té doby nebyl udržován ani park a zřícenina proto byla od jihu volně přístupná. Teprve v roce 2008 získala areál zámeckého parku obec Svojkov, která zahájila jeho postupnou obnovu.

Vnitřní stěna hradní skály.

Svojkovský hrádek byl asi z větší části dřevěný a dodnes se z něj mnoho nedochovalo. Neznáme ani jeho původní velikost, protože veškerá opevnění, valy a příkopy zanikly při pozdějších úpravách parku. Z nevelké plošiny na temeni kupy dnes vyčnívají dvě pískovcové skály, které jsou navzájem spojené asi 8 m vysokou kamennou zdí s úzkým štěrbinovým oknem. Mezi oběma skalami bylo pravděpodobně malé, zhruba obdélné hradní jádro, ohraničené na jižní a jihovýchodní straně další, dnes již zbořenou zdí. Z dochovaných zbytků není jasné, zda v něm bylo i malé nádvoří, nebo se jednalo jen o jedinou budovu. Dovnitř se patrně vstupovalo bránou v těsném sousedství menší skály, do které je vytesaná malá místnost strážnice se třemi okénky. V hlavní, asi 17 metrů vysoké skále jsou ve třech patrech vytesané místnosti, přístupné původně jen z hradního jádra na jihozápadní straně skály. Portály na severovýchodní straně byly zřejmě vyraženy až při romantických úpravách zříceniny v 19. století. V patě skály je vytesaný sklep a další místnost je přímo nad ním v 1. patře. Tato původně klenutá obdélná prostora tvořila výklenek větší hradní síně, od níž však byla ještě před zánikem hradu oddělena zdí s dochovaným pískovcovým portálem. Při romantických úpravách byla zpřístupněna částečně vytesanými schody a přeměněna na osmibokou místnost s kopulí. V její podlaze byla vyhloubena kruhová lednice a v adní stěně byl proražen nový portál, kterým se vystupovalo na dřevěnou pavlač, přistavěnou k severovýchodní stěně skály. Odtud vedlo ve skále vytesané schodiště do druhého patra hradu, nad nímž vyčnívá ještě nevelký vrcholový skalní suk s vytesanou místností a malou vyhlídkovou plošinou. Po žebříku se kdysi dalo vystoupit i na samotný vrchol skály, kde byl údajně od roku 1762 umístěn kříž se zobrazením Panny Marie a Magdaleny. V současné době není vrchol skály normálně přístupný a výhledu do okolí brání vzrostlé stromy.

Vchod do strážnice, vytesané v menší hradní skále.

Vnitřek místnosti v 1. patře s lednicí v podlaze.

Další informace

• Historické obrázky Svojkovského hrádku