Borský vrch - Jelení skok

Pohled z vyhlídky Jelení skok na Klíč s Pramenným vrchem.

Borský vrch (447 m) je nevelký čedičový kopec, ležící na severovýchodním okraji Nového Boru mezi železniční tratí a starou silnicí do Svoru. V dřívějších dobách se mu říkalo "Revírníkův vrch", pak vystřídal řadu jmen podle majitelů zdejších pozemků Helzela, Stolleho, Grohmanna a Tschernicha, a teprve později se začalo používat označení Borský nebo Městský vrch. Ve 2. polovině 20. století se lidově označoval jako Velíškův vrch. Kopec se zalesněným vrcholem byl na úpatí obdělávaný a teprve v novější době byla pole na jihozápadní straně zastavěna rodinnými domky.
V 80. letech 19. století byl kopec volně přístupný a na okraji lesa byly rozmístěné dřevěné lavičky s krásným výhledem na město a okolní krajinu. Heinrich Tschernich nechal ale později vrch oplotit kvůli ochraně vegetace a ptactva. Začátkem roku 1920 pozemky na Borském vrchu koupilo město, které zde zřídilo lesopark s upravenými cestami a množstvím laviček k odpočinku a posezení. Po roce 1945 byla ale odpočinková místa zničena a parková úprava ponechána osudu, ale dnes se opět postupně obnovuje a navrací rekreačnímu účelu

Součástí lesoparku byla i zalesněná pískovcová plošina, ležící východně od staré silnice do Svoru. Na jejím severním okraji je skalní ostroh s vyhlídkou Jelení skok, odkud se nabízí pěkný pohled na výraznou horu Klíč, ale můžeme odtud vidět i Luž, Hvozd, Jezevčí vrch, Ortel nebo Ralsko. Další vyhlídka bývala kdysi také v nejvyšším místě staré svorské silnice. Do skalní stěny tu byl vytesaný výklenek se svatým obrázkem, který byl ale po 2. světové válce odstraněn. Dnes je tu osazen nový obraz sv. Kryštofa, vysvěcený novoborským děkanem P. Josefem Pavlasem 22. července 2005.

Skalní výklenek s obrazem sv. Kryštofa.

Zúžený průchod mezi dvěma prostorami Novoborské jeskyně.

Ústí Novoborské jeskyně.

O kousek dál je v lese po pravé straně silnice opuštěný pískovcový lom, v jehož zadní stěně je vchod do rozlehlé podzemní prostory, označované obvykle jako Novoborská jeskyně. Jedná se o podzemní lom, vytvořený pravděpodobně těžbou sklářského písku. Kdy přesně se zde písek těžil není známo. Lom byl v provozu ještě kolem poloviny 19. století, ale v roce 1938 byl už dlouho opuštěný. Podzemní lom je přes 60 m dlouhý a tvoří jej dvě velké nepravidelné prostory, dosahující šířky kolem 20 metrů, mezi nimiž se chodba zužuje až na 3 m. Plochý strop je ve výšce okolo 5 metrů a na rozdíl od jiných podobných lomů v okolí ho nepodepírají žádné pilíře. V jeskyni zimují některé druhy netopýrů, zejména netopýr černý a ušatý. Od roku 2009 je vchod do jeskyně uzavřen mříží.
Na severovýchodním úpatí Borského vrchu stojí u odbočky ze silnice k Havraním skalám kdysi oblíbená restaurace "Himmelreich", u níž je dnes kynologické cvičiště. Asi o 200 metrů dál býval v lese po pravé straně silnice Pruský hrob, v němž měl být roku 1866 pohřben neznámý pruský voják. Hrob byl prý nalezen při dobývání pařezů v 70. letech 19. století, kdy byl označen dřevěným křížem, a v roce 1884 tu nechal Eduard Lehmann postavit nový kamenný pomník. Po roce 1945 byl hrob ponechán ničení a před koncem 20. století zcela zanikl.