Havraní skály

Pohled na odlesněnou západní část skalnatého hřbetu.
Pohled na odlesněnou západní část skalnatého hřbetu.

Havraní skály tvoří skupinu sedmi pískovcových skalních věží, vyčnívajících z nevelkého, zhruba 300 m dlouhého pískovcového hřbítku, ležícího asi 1 km severně od Radvance a 2 km východně od Nového Boru. Vrcholky některých skal, jejichž výška dosahuje až 20 m, vystupují nad okolní stromy a umožňují výhled do okolí. Nejmohutnější a nejvyšší skála (371 m) měla podle pověstí sloužit ještě v 17. století jako popraviště Sloupského hradu. Roku 1829 nechal hrabě Karel Kinský zpřístupnit její vrcholovou plošinu vytesaným schodištěm.
Z vyhlídky na vrcholku jsou vidět lesnaté kopce v okolí Sloupu, na jihu vyčnívá Špičák u České Lípy a v dálce na obzoru táhlý Vlhošť se špičatým Ronovem. Směrem k západu leží Nový Bor s Chotovickým vrchem, za ním Česká skála u Práchně a na severozápadě výrazný kužel Klíče.

Vyhlídková skála s přístupovým schodištěm.
Vyhlídková skála s přístupovým schodištěm.
Vyhlídka na nejvyšší skále.
Vyhlídka na nejvyšší skále.

Některé věže Havraních skal příležitostně využívali horolezci, kteří je nazývají Rozeklaná, Potupená a Půlená skála. Asi o 250 m dále k východu vyčnívá osamělá skála, zvaná Ropucha, na jejímž vrcholku je upevněn malý kříž.
Podle místní pověsti představují Havraní skály za trest zkamenělé průvodce zlého rytíře, který tu pronásledoval nevinnou dívku. Tato pověst se váže i k nedaleké Panenské skále.

Pískovcové věže Havraních skal.
Pískovcové věže Havraních skal.
Skalní věž Ropucha.
Skalní věž Ropucha.

Další informace