Trávník

Trávník je převážně rekreační ves, ležící na východním úpatí Trávnického vrchu asi 3 km severovýchodně od Cvikova při silnici do Mařenic. Písemně se poprvé uvádí roku 1391 v inventáři milštejnského panství Berků z Dubé jako "Kratzhart", v jiných listinách je nazývána Grashart nebo Glashart, a později se pro ni ustálilo jméno Glasert. Osada byla zřejmě založena na pozemcích, již dříve vykácených pro potřeby sklářské hutě, která údajně stála poblíž domu č.p. 57. V roce 1754 měla ves 45 domů, mezi nimiž byl také mlýn. U silnice pod dnešním Zámečkem stála dřevěná zvonička, která lidem sloužila až do výstavby kaple sv. Rodiny v roce 1802. Za prusko-rakouské války v srpnu 1778 tudy prošlo asi 25 tisíc pruských vojáků, kteří se utábořili jižně od vesnice, a zásoby tu Prusové rekvírovali i roku 1866.

Domky v jižní části osady. Pod stromy vlevo je kaplička sv. Jana Křtitele.
Domky v jižní části osady. Pod stromy vlevo je kaplička sv. Jana Křtitele.

V letech 1851-1852 se stavěla silnice ze Cvikova přes Trávník a Mařenice na státní hranici u Waltersdorfu a roku 1860 na ni navázala krátká odbočka do Naděje. O 10 let později dosáhl Trávník nejvyššího počtu 467 obyvatel. Lidé se tu živili hlavně zemědělstvím, prací v lese a podomácku provozovanými řemesly. Od roku 1899 byl v domě č.p. 67 závod na cementové výrobky a někteří lidé chodili za prací do cvikovských továren. Obec patřila k faře ve Cvikově, kde se dříve také pohřbívalo, ale když byl cvikovský hřbitov přemístěn od kostela k silnici do Sloupu, postavili si trávničtí roku 1890 vlastní hřbitov u silnice do Mařenic. První školu založil v roce 1784 ve svém domě č.p. 37 Johann Pech, jehož syn Ignaz v ní prý učil až do roku 1853. Kolem roku 1793 byla za kapličkou postavena obecní škola č.p. 64, rozšířená v roce 1876 o druhou třídu, a v letech 1878-1879 ji nahradila nová školní budova, postavená pro děti z Trávníka i Naděje u silničky, spojující obě osady. V roce 1908 byl ve vsi vybudován vodovod.

Kolem roku 1938 měl Trávník 86 domů a asi 300 obyvatel, ale po 2. světové válce byli původní němečtí obyvatelé nuceně vystěhováni a z českého vnitrozemí sem přicházeli noví osídlenci. Trávník a Naděje byly sloučeny do jedné obce, nazvané nejprve Sklenařice, ale protože takových vsí už bylo v Čechách několik, byl vybrán název Trávník, odvozený od historického jména „Grashart“.
Vesnice byla oblíbená i mezi chalupáři, takže už v roce 1948 tu bylo 13 rekreačních chalup. Přesto se ale nepodařilo obsadit všechny domy a asi 30 jich bylo později zbořeno. V 50. letech byla zrušena škola a stálí obyvatelé odtud postupně odcházeli do větších sídel. Když byl Trávník v roce 1960 připojen ke Cvikovu, sloužil už převážně k rekreaci, a počátkem roku 2001 tu trvale žilo jen 21 obyvatel.

Nejvýraznější dominantou Trávníku je vila Zámeček s věžičkou, kterou si nechal v roce 1914 postavit obchodní rada Franz Schier. Za 2. světové války v ní byl lazaret, po roce 1948 ubytovna pro dělníky cvikovských továren a později sloužila jako rekreační zařízení pro děti. Koncem 80. let 20. století v ní měl být zřízen rehabilitační ústav, ale rekonstrukce nebyla dokončena a po roce 1989 tu byl na několik let otevřen penzion s restaurací. Dnes je to soukromý dům.

U silnice do Mařenic stojí pozdně barokní kaple sv. Jana Křtitele z roku 1802, která byla původně zasvěcena sv. Rodině. Vedle kapličky stál od roku 1771 dřevěný kříž, připomínající vraždu majitele hospodářství Josefa Köhlera, který byl později nahrazen železným křížem na kamenném podstavci.
Na jihozápadním konci osady je Mariánský sloup, postavený roku 1761 Josefem Knoblochem. Jeho podstavec zdobí reliéf sv. Josefa a na vrcholu byla pískovcová soška Panny Marie, ukradená koncem 90. let 20. století. V roce 2005 byl poškozený sloup opraven, ale nová soška z něj byla o 3 roky později opět odcizena. Asi 1 km odtud je u silnice do Cvikova Schichtův kříž z roku 1831 a pěkný dřevěný kříž stojí u bývalé Knesplovy brány na svahu Trávnického vrchu, odkud je krásný výhled do okolní krajiny.
U domu č.p. 50 v dolní části vsi rostla asi 200 let stará památná lípa velkolistá s obvodem kmene téměř 5,5 m. Při větrné smršti 24. května 2010 byla ale silně poškozena a na počátku roku 2013 se úplně rozlomila, takže dnes z ní zůstalo už jen nevelké torzo.

Další informace