Zajímavá místa
Vejrov - Spálenisko
Názvem Vejrov se označuje rozsáhlý lesní komplex, pokrývající
pískovcovou náhorní plošinu mezi Svitavou,
Velenicemi, Lasvicemi a Starým Šidlovem, asi 3,5 km severně od Zákup. Les
byl pojmenován podle dávno zaniklé vesnice, která je v písemných pramenech zmiňována
pouze jednou v roce 1554. Stávala na plochém temeni jednoho ze severních výběžků
plošiny, nazývaném dříve "Scheibe", a dodnes ji tu připomíná už jenom několik
nevelkých prohlubní mezi stromy. V její blízkosti vyčnívá nad údolím
Svitávky naproti bývalé Velenické zrcadlárně strmý skalní ostroh, na jehož
temeni stával nevelký hrádek. O jeho historii nevíme prakticky nic, ale
podle nalezených úlomků keramiky byl patrně využíván ke konci 13. a v 1. polovině
14. století. Ani jméno hrádku neznáme, i když nelze vyloučit, že se také nazýval
Vejrov a teprve později toto jméno přešlo na vesnici, založenou až delší dobu
po opuštění hrádku.
Vejrov
Těžbou písku vytvořené tunely na úpatí skalního ostrohu se zbytky hrádku.
Foto: Jiří Kühn.
Vejrov
Ve skále vytesané podvalí hradní budovy.
Foto: Jiří Kühn.
Ostroh se zbytky hrádku spadá na severní a východní straně
do údolí Svitávky a na západě jej ohraničuje nevelká
boční strž, kterou vystupuje vzhůru lesní pěšina. Na jihu byl hrádek od okolní
plošiny oddělen ve skále vytesaným příkopem, jehož téměř svislé stěny jsou dodnes
dobře dochované. Přes příkop pravděpodobně vedl dřevěný most. Z opevnění je
patrný jen nevýrazný val na vnitřní straně příkopu, nad strmými srázy na ostatních
stranách byl asi jen lehký dřevěný plot, po němž už nezůstaly žádné stopy.
Z dřevěných budov hrádku se nedochovalo nic, jen poblíž severního okraje ostrohu
najdeme nevelké do skály vytesané obdélné podvalí, nad nímž patrně stávala dřevěná
hradní budova. Od východu do něj sestupuje několik vytesaných schodů.
Vejrov
Nízké tunely v podzemním lomu na brusný písek.
Foto: Jiří Kühn.
V pozdější době byl na úpatí hradního ostrohu otevřen nevelký
podzemní lom,
ve kterém se, podobně jako v blízkých
Pustých kostelech,
získával brusný písek pro zdejší továrny na zrcadla. Tvoří jej velký skalní
převis s několika krátkými nízkými tunely, jejichž strop podepírá 8 ponechaných
skalních pilířů. Lom byl ale brzy opuštěn, protože se do něj širokou svislou
puklinou začal sesouvat písek z nadloží. Na temeni ostrohu přitom vznikly výrazné
propadliny, které rozdělily plochu bývalého hrádku na dvě části, spojené jen
nevelkou šíjí.
Další poměrně velký převis je na úpatí skalnatého okraje plošiny asi 150 m
západně odtud. Asi 1 km na východ od skalního ostrohu Vejrova vybíhá z náhorní
plošiny nad severozápadní okraj
Velenic úzký zalesněný hřbítek s nevelkými zbytky
Velenického hrádku.
Vejrov
Zřícené skalní bloky na svahu náhorní plošiny.
Foto: Jiří Kühn.
Podobně jako na severu, je i na východní straně zalesněná náhorní plošina ohraničená
strmým srázem, lemovaným pískovcovými skalami. Tyto skály tvoří asi 1,5 km
dlouhou rovnou skalní stěnu, přerušenou jen na dvou místech bočními roklemi.
Stěna je částí geologické poruchy v křídových pískovcích, označované jako Velenický
zlom, podél níž byla v třetihorách celá náhorní plošina tektonicky vyzdvižena
o více než 100 m. Díky tomu nyní na západní straně zlomu vystupují na povrch
z hloubky vyzdvižené odolnější pískovce, které vytváří mezi
Velenicemi a
Lindavou
zajímavé skalní útvary, zatímco krajinu východně od
Velenic tvoří měkčí pískovce
bez větších skal.
Na úpatí skalnatého srázu je do pískovce vyhloubeno několik sklepů, z nichž
dva jsou vytesané i do mohutného zříceného skalního bloku. Nad jižním okrajem
Velenic je velký opuštěný pískovcový lom, v němž se lámaly stavební kvádry.
Do jeho více než 15 metrů vysoké svislé stěny jsou vytesané iniciály starých
kameníků s letopočty z období 1820-1889, kdy byl lom v provozu.
Přibližně uprostřed lesního komplexu Vejrova, asi 1,5 km
západně od Velenic je nejvyšší vrchol celé náhorní plošiny, nazývaný Spálenisko
(383 m). Tvoří jej však jenom nevýrazná plochá vyvýšenina, ohraničená
na severozápadní straně čedičovou žílou se dvěma nevelkými vrcholky, pod nimiž
svah spadá poněkud strměji dolů.
Vejrov
Torzo smírčího kříže u Lasvic.
Foto: Jiří Kühn.
Zdejší lesy protíná několik cest, spojujících vesnice na jejich okrajích.
U staré cesty od Písečné do
Velenic je asi 150 m za Lasvicemi značně poničené
torzo starého smírčího kříže. Asi 60 cm vysoký kamenný kříž má uražené
horní rameno a na jeho čelní straně je vyrytý letopočet 1454. Podle lidové tradice
u něj měl být pohřben švédský důstojník, jiná pověst zase říká, že se zde v divoké
hádce navzájem zabila dvě děvčata. Podobné pověsti se ale vyprávěly i o jiných
křížích v okolí. U stejné cesty v dolině pod
Velenickým
hrádkem stál kamenný Schillův kříž, přemístěný později na zahradu jednoho
domku ve
Velenicích. V lese jižně od
Svitavy
prý bývalo staré vojenské pohřebiště ze sedmileté války, u cesty mezi Lasvicemi
a
Novými Domky u
Svojkova dodnes stojí dvě kamenné kapličky.