Zajímavá místa

Vejrov - Spálenisko

Názvem Vejrov se označuje rozsáhlý lesní komplex, pokrývající pískovcovou náhorní plošinu mezi Svitavou, Velenicemi, Lasvicemi a Starým Šidlovem, asi 3,5 km severně od Zákup. Les byl pojmenován podle dávno zaniklé vesnice, která je v písemných pramenech zmiňována pouze jednou v roce 1554. Stávala na plochém temeni jednoho ze severních výběžků plošiny, nazývaném dříve "Scheibe", a dodnes ji tu připomíná už jenom několik nevelkých prohlubní mezi stromy. V její blízkosti vyčnívá nad údolím Svitávky naproti bývalé Velenické zrcadlárně strmý skalní ostroh, na jehož temeni stával nevelký hrádek. O jeho historii nevíme prakticky nic, ale podle nalezených úlomků keramiky byl patrně využíván ke konci 13. a  v 1. polovině 14. století. Ani jméno hrádku neznáme, i když nelze vyloučit, že se také nazýval Vejrov a teprve později toto jméno přešlo na vesnici, založenou až delší dobu po opuštění hrádku.

Ostroh se zbytky hrádku spadá na severní a východní straně do údolí Svitávky a na západě jej ohraničuje nevelká boční strž, kterou vystupuje vzhůru lesní pěšina. Na jihu byl hrádek od okolní plošiny oddělen ve skále vytesaným příkopem, jehož téměř svislé stěny jsou dodnes dobře dochované. Přes příkop pravděpodobně vedl dřevěný most. Z opevnění je patrný jen nevýrazný val na vnitřní straně příkopu, nad strmými srázy na ostatních stranách byl asi jen lehký dřevěný plot, po němž už nezůstaly žádné stopy. Z dřevěných budov hrádku se nedochovalo nic, jen poblíž severního okraje ostrohu najdeme nevelké do skály vytesané obdélné podvalí, nad nímž patrně stávala dřevěná hradní budova. Od východu do něj sestupuje několik vytesaných schodů.

V pozdější době byl na úpatí hradního ostrohu otevřen nevelký podzemní lom, ve kterém se, podobně jako v blízkých Pustých kostelech, získával brusný písek pro zdejší továrny na zrcadla. Tvoří jej velký skalní převis s několika krátkými nízkými tunely, jejichž strop podepírá 8 ponechaných skalních pilířů. Lom byl ale brzy opuštěn, protože se do něj širokou svislou puklinou začal sesouvat písek z nadloží. Na temeni ostrohu přitom vznikly výrazné propadliny, které rozdělily plochu bývalého hrádku na dvě části, spojené jen nevelkou šíjí.
Další poměrně velký převis je na úpatí skalnatého okraje plošiny asi 150 m západně odtud. Asi 1 km na východ od skalního ostrohu Vejrova vybíhá z náhorní plošiny nad severozápadní okraj Velenic úzký zalesněný hřbítek s nevelkými zbytky Velenického hrádku.

Podobně jako na severu, je i na východní straně zalesněná náhorní plošina ohraničená strmým srázem, lemovaným pískovcovými skalami. Tyto skály tvoří asi 1,5 km dlouhou rovnou skalní stěnu, přerušenou jen na dvou místech bočními roklemi. Stěna je částí geologické poruchy v křídových pískovcích, označované jako Velenický zlom, podél níž byla v třetihorách celá náhorní plošina tektonicky vyzdvižena o více než 100 m. Díky tomu nyní na západní straně zlomu vystupují na povrch z hloubky vyzdvižené odolnější pískovce, které vytváří mezi Velenicemi a Lindavou zajímavé skalní útvary, zatímco krajinu východně od Velenic tvoří měkčí pískovce bez větších skal.
Na úpatí skalnatého srázu je do pískovce vyhloubeno několik sklepů, z nichž dva jsou vytesané i do mohutného zříceného skalního bloku. Nad jižním okrajem Velenic je velký opuštěný pískovcový lom, v němž se lámaly stavební kvádry. Do jeho více než 15 metrů vysoké svislé stěny jsou vytesané iniciály starých kameníků s letopočty z období 1820-1889, kdy byl lom v provozu.

Přibližně uprostřed lesního komplexu Vejrova, asi 1,5 km západně od Velenic je nejvyšší vrchol celé náhorní plošiny, nazývaný Spálenisko (383 m). Tvoří jej však jenom nevýrazná plochá vyvýšenina, ohraničená na severozápadní straně čedičovou žílou se dvěma nevelkými vrcholky, pod nimiž svah spadá poněkud strměji dolů.

Zdejší lesy protíná několik cest, spojujících vesnice na jejich okrajích. U staré cesty od Písečné do Velenic je asi 150 m za Lasvicemi značně poničené torzo starého smírčího kříže. Asi 60 cm vysoký kamenný kříž má uražené horní rameno a na jeho čelní straně je vyrytý letopočet 1454. Podle lidové tradice u něj měl být pohřben švédský důstojník, jiná pověst zase říká, že se zde v divoké hádce navzájem zabila dvě děvčata. Podobné pověsti se ale vyprávěly i o jiných křížích v okolí. U stejné cesty v dolině pod Velenickým hrádkem stál kamenný Schillův kříž, přemístěný později na zahradu jednoho domku ve Velenicích. V lese jižně od Svitavy prý bývalo staré vojenské pohřebiště ze sedmileté války, u cesty mezi Lasvicemi a Novými Domky u Svojkova dodnes stojí dvě kamenné kapličky.