Cvikov

Domy na východní straně náměstí.
Domy na východní straně náměstí.

Město Cvikov leží na jižním úpatí Lužických hor v rozšířeném údolí Boberského potoka mezi Zeleným vrchem, Kamenným vrchem a Hroudou asi 5,5 km severovýchodně od Nového Boru. Jeho součástí jsou dnes také osady Drnovec, Trávník, Naděje, Lindava, Svitava a Záhořín, s nimiž mělo k 1. lednu 2021 celkem 4503 obyvatel.

Původní vesnice vznikla na staré obchodní cestě, vedoucí z nitra Čech přes Českou Lípu do Žitavy. Městečko bylo hospodářským střediskem milštejnského panství, později náleželo k panství zákupskému. První zmínka o Cvikovu je z roku 1352, kdy zde již byl farní kostel. V letech 1680 a 1775 zde došlo k selským rebeliím, při nichž se vzbouřenci uchýlili na blízký Zelený vrch. Město také trpělo průtahy vojsk ve třicetileté válce a roku 1778. Za druhé světové války v okolí působila odbojová skupina Waltro.
Roku 1680 bylo město postiženo morem, pro jehož oběti byl zřízen morový hřbitov v březovém háji u bývalého pivovaru při silnici do Drnovce. Byly zde pohřbeny i oběti epidemie cholery z roku 1850.

Kostel sv. Alžběty.
Kostel sv. Alžběty.

Jižně od náměstí stojí trojlodní kostel sv. Alžběty, původně gotický ze 14. století, ale v letech 1553-1558 goticko-renesančně přestavěný italským stavitelem Benediktem Ferrim. Věž byla postavena v letech 1578-1580 z pískovce, lámaného na Dutém kameni. Roku 1726 byl kostel barokně upraven, dnešní vzhled získal při renovaci v roce 1868. Uvnitř je pozdně gotický Kristův hrob z roku 1567 od M. Heuffnera, oltář sv. Jana Nepomuckého a rokokové varhany z 18. století, pozdně barokní oltář z 19. století a dva barokní náhrobníky celníků ze Svoru z roku 1757.
Kostel stojí v parčíku, upraveném na místě dřívějšího hřbitova, v jehož částečně zachované zdi jsou další náhrobníky. Jeden z nich je od Josefa Maxe ze Sloupu.
Před kostelem stojí raně barokní sloupové sousoší z roku 1697. Původně stálo na náměstí před radnicí, později bylo ale přemístěno na konec Hrnčířské uličky a po renovaci v roce 1996 přestěhováno ke kostelu. Je to pískovcové sousoší na trojhranném podstavci s ústřední sochou Panny Marie a sochami sv. Václava, Jana Evangelisty a sv. Šebestiána po stranách.

V jižním rohu náměstí je empírová budova bývalé radnice se střešní vížkou z počátku 19. století. V Žitavské ulici stojí empírový dům č.p. 68 s rizalitem z 1. poloviny 19. století a roubený patrový dům č.p. 46 s polovalbovou střechou rovněž z 19. století.
Severovýchodně od města je na Křížovém vrchu upravené poutní místo, u silnice do Svoru je barokní socha sv. Prokopa z 18. století.
U silničky do Rousínova je osada Martinovo Údolí.

Severní strana náměstí.
Severní strana náměstí.
Jižní strana náměstí s bývalou radnicí.
Jižní strana náměstí s bývalou radnicí.

Další informace