Zámecký vrch u Heřmanic

Zalesněný vrchol kopce.

Zámecký vrch je zajímavě tvarovaný kopec, ležící asi 2 km východně od Mařenic na severní straně silnice do Heřmanic. K výraznému pískovcovému kuželu (536 m) se na jižní straně připojují dva hřbítky, které svým tvarem připomínají podkovu, uzavírající okrouhlou dolinu. Třetí hřbítek vybíhá od vrcholu směrem k severu.
Vrch tvoří křídové pískovce, které jsou níže na svahu proraženy čedičem. Jeho působením došlo ke zpevnění pískovce, který byl na několika místech těžen jako stavební kámen. Největší lomy jsou na jižním svahu hlavního kuželu a na temeni jihovýchodního hřbítku.

Na zalesněném vrcholu hlavního kuželu jsou tři nevelké vyvýšeniny, zčásti ohraničené pískovcovými skalami. Nejdelší z nich vystupuje k jihozápadu, druhá je porušená okopem z roku 1938 a severně od ní je mělkým příkopem oddělený třetí ostroh, na kterém jsou nepatrné stopy středověkého hrádku. O jeho historii ani účelu není nic známo, ale podle pověstí měl patřit Berkům a zanikl prý nejpozději za husitských válek. Dodnes se zde dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva, vyplňující dvě spáry mezi skalními bloky na západní a severní straně ostrohu. Na temeni zřejmě stála jen jediná budova, která mohla být chráněná nějakým jednoduchým opevněním. Na severní straně ostrohu, ale i na dalších skalkách v okolí jsou vytesána jména vojáků, kteří zde v roce 1938 měli bránit pevnůstky pohraničního opevnění. Ze stejné doby pocházejí i vojenské symboly a jména čtyř vojáků, vytesané spolu s heslem "i život vlasti" v nápadné bochníkovité skalce na jihozápadním svahu hlavního kuželu.

Skalka se jmény vojáků z roku 1938 na jihozápadním svahu kopce.

Bývalá Anežčina vyhlídka na severním výběžku Zámeckého vrchu.

K severu vybíhá z vrcholu kopce hřbítek, posetý drobnými pískovcovými skalkami. Mezi nimi je asi uprostřed větší skála s výklenkem na východní straně, v němž je vytesané jméno hajného J. Wiedeho s písmeny R.L. a letopočtem 1875. Druhá větší skála je až na samém konci hřbítku, kde nechal v roce 1898 tehdejší majitel falkenburského panství Robert Mattausch z Benešova upravit vyhlídku, nazvanou po manželce Anežčin odpočinek (Agnesruh). Býval z ní prý nádherný rozhled, ale na počátku 20. století ji další majitelé nechali zpustnout, aby zde návštěvníci neplašili zvěř. Dnes již skála není přístupná a výhled z ní znemožňují vzrostlé stromy. V roce 1938 byla vedle ní postavena jedna z betonových pevnůstek pohraničního opevnění.

Z obou hřbítků, vybíhajících z hlavního kuželu jižním směrem, býval zajímavější ten západní, s několika malými vršky a skalkami, z nichž jsou dílčí výhledy dovnitř okrouhlé doliny, na zalesněný vrchol Zámeckého vrchu a také na sousední Jezevčí vrch. V severozápadním ohybu tohoto hřbítku je nevelká skupina pískovcových skal, mezi nimiž byla asi 35 metrů dlouhá průrva, označovaná jako Dutá ulička (Hohle Gasse). Dnes je ale přehrazená zříceným skalním blokem. Na jihu hřbítek končí těsně nad heřmanickou silnicí u bývalého hostince v osadě Paseka.

Nepatrné zbytky zdiva mezi skalními bloky.

Bývalá Dutá ulička.