Zajímavá místa

Krkavčí kameny u Dolní Světlé

Dvouvrcholová skála Sokolík na české straně hranice.
Dvouvrcholová skála Sokolík na české straně hranice.

Krkavčí kameny (543 m) jsou na nevelkém zalesněném návrší na česko-německé hranici asi 100 m vlevo od cesty, spojující Dolní Světlou s Jonsdorfem. Návrší spadá k západu asi 12 m vysokým srázem a na jeho temeni je dvojice pískovcových skal. Mohutnější skalní věž na německé straně se nazývá Falkenstein (= Sokol), zatímco menší české skále na samém vrcholku návrší dnes horolezci říkají Sokolík. Česká skála má 2 vrcholky, vysoké asi 5 a 8 metrů, v nichž lidé dříve viděli dvě lidské hlavy nebo hlavy lva a koně.

Krkavčí kameny jsou zmiňovány již ve 14. století a díky své poloze na zemské hranici a v těsné blízkosti staré obchodní cesty byly navštěvovány už odedávna. Za prusko-rakouské války roku 1778 toto místo obsadili rakouští vojáci, kteří skály obehnali palisádami a 30. července zde došlo k přestřelce s Prusy.
Ve 2. polovině 19. století se začala rozvíjet turistika a návštěvníků přibývalo. V roce 1877 proto Adolf Clemens Fähnrich z Dolní Světlé přistavěl k jižnímu úpatí české skalní věže hostinec. V dalších letech stavbu postupně rozšiřoval a roku 1880 zpřístupnil dřevěným schodištěm i vrcholek skály, na němž zřídil vyhlídku, nazývanou tehdy Ritterstein (Rytířský kámen). Ještě téhož roku vybudoval vyhlídku také na sousední německé skále. Tato vyhlídka byla za účasti zástupců spolků a obyvatel ze Saska i Čech slavnostně otevřena 1. září 1880 a dosud bezejmenná skála byla při té příležitosti nazvána Falkenstein. Z obou vyhlídek se nabízel prakticky stejný pohled do okolí. V roce 1882 byla vedle hostince upravena vyhlídková terasa, ale 19. srpna 1885 došlo k požáru, který dřevěnou restauraci úplně zničil. Nová chata byla postavena až po dvou letech v roce 1887. V pozdější době byla dále vylepšována a při poslední přestavbě ve 20. letech 20. století se z ní stal horský hotel s celoročním provozem. Po 2. světové válce ale hotel zůstal prázdný a nebyl již využíván. Někdy v 50. letech 20. století jej prý rozebrali slovenští příslušníci pohraniční stráže a dřevo odvezli jako stavební materiál na Slovensko.

Schodiště vedoucí na bývalou letní terasu.
Schodiště vedoucí na bývalou letní terasu.

Dnes jsou Krkavčí kameny ukryté v lese a nad vrcholky stromů vyčnívají jenom nejvyšší vrcholky skal. Upravené vyhlídky na nich už ale dávno zanikly, takže výhled si mohou dopřát jen horolezci. Z hostince se zachovaly zarostlé zbytky základů, sklep a částečně podezděná terasa se schodištěm na jihovýchodní straně.

Po 2. světové válce zůstala hranice u Krkavčích kamenů uzavřená a turistický hraniční přechod byl na cestě z Dolní Světlé do Jonsdorfu zřízen teprve 1. října 2000. Východním směrem od něj vede k ValůmKrompachu hraniční cesta, lemovaná řadou vzrostlých stromů. Asi po 250 m je vpravo od ní nevelký znělcový skalní suk (570 m), z jehož úpatí se kdysi odebírala kamenná suť k úpravě okolních cest.

Pohled na Sokolík od Falkensteinu.
Pohled na Sokolík od Falkensteinu.
Skála Falkenstein na německé straně návrší je oblíbeným cílem horolezců.
Skála Falkenstein na německé straně návrší je oblíbeným cílem horolezců.

Další informace