Jehla - Bratrský oltář

Čedičové skály s vyhlídkou pod vrcholem Jehly.
Čedičové skály s vyhlídkou pod vrcholem Jehly.

Jehla (478 m) je dvouvrcholový čedičový kopec, vypínající se asi 1 km severovýchodně nad Českou Kamenicí. Z jeho jihozápadního vrcholu vybíhá úzký skalnatý hřbítek, strmě spadající do údolí, který je tvořen špičatými čedičovými skalisky, podle nichž byl vrch zřejmě pojmenován. Na skalách je místy dobře vyvinutá sloupcová odlučnost. Upravená stezka se schodištěm vede po temeni hřbítku na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím, zpřístupněné roku 1879. V roce 1885 postavil českokamenický okrašlovací spolek na chráněném místě u výstupu na Jehlu chatku, která však dnes již neexistuje. Pod jižním svahem Jehly dříve stála ještě 10-12 m vysoká čedičová skála Malá Jehla, která byla roku 1886 kameníky odtěžena. Nižší nepřístupná skála pod vyhlídkou se nazývá Trubač.

Skalní vyhlídka nad Českou Kamenicí.
Skalní vyhlídka nad Českou Kamenicí.

Z vrcholu Jehly je pěkný výhled do údolí na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor. Na západní straně vystupuje České středohoří s Bukovou horou a České Švýcarsko s mohutným Růžovským vrchem, za pěkného počasí je v dálce viditelný Děčínský Sněžník, Milešovka a stolové hory Saského Švýcarska v Německu. Roku 1680 se v lesích na úpatí Jehly nějaký čas ukrývali účastníci selských rebelií, potlačených nedaleko Dolní Libchavy u České Lípy. Jehla je také opředena četnými pověstmi, zejména o skalních skřítcích, kteří zde prý měli i svůj pivovárek.

Skalní kaplička Nejsvětější Trojice pod Jehlou.
Skalní kaplička Nejsvětější Trojice pod Jehlou.
Replika Münzelova přístřešku u skalní kaple.
Replika Münzelova přístřešku u skalní kaple.

V lesích kolem Jehly a sousedního Kunratického vrchu byl v minulosti na podnět hraběnky Vilemíny Kinské vybudován rozsáhlý přírodní park s četnými odpočinkovými zákoutími a výletními místy. U rozcestí v sedle na severozápadním úpatí Jehly byla někdy před rokem 1900 v nevelkém pískovcovém skalním bloku vytesaná kaplička Nejsvětější Trojice, která bývala ohrazená plůtkem a na skále nad ní byl železný křížek. Po 2. světové válce byla ale výzdoba kapličky zničena a teprve na jaře roku 2019 byla opět obnovena. Na vyvýšeném místě naproti kapličce stával dřevěný Münzelův přístřešek s lavičkami, znovu postavený na podzim 2021. Pojmenován byl podle předsedy zdejšího Okrašlovacího spolku. Asi 100 m západně od skalní kapličky je v závěru bočního údolí převislá pískovcová skála, na jejímž temeni je upravená plošina s omezeným výhledem k západu na vzdálené kopce mezi Bukovou horou a Děčínským Sněžníkem. Na plošině byla před válkou umístěna pamětní deska Viléma Tella, podle níž se vyhlídka nazývala Tell-Platte. V parku byly tehdy umístěny také pamětní desky malíře Emanuela Hegenbarta a zakladatele německého tělocvičného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna. Další zajímavá místa lesoparku jsou na jižní straně Kunratického vrchu.

Celkový pohled na areál Bratrského oltáře.
Celkový pohled na areál Bratrského oltáře.

Na severovýchodním svahu Jehly je v závěru zalesněné boční strže ukrytý Bratrský oltář. Na malé plošince, přístupné po kamenných schodech, jsou v pískovcových skalách vytesané rámy a výklenky pro obrazy křížové cesty a sochy světců. Podle lidové tradice se tu v letech 1515 - 1614, kdy kamenické panství patřilo protestantské šlechtě, tajně scházeli katolíci, zatímco po bitvě na Bílé hoře tu naopak měli tajné bohoslužby vykonávat protestanti. Podle některých vlastivědných autorů ale tyto pověsti vznikly až v 1. polovině 19. století a místo pobožnosti zde bylo zřízeno teprve v roce 1867. Při rekonstrukci roku 1887 tu bylo upraveno poutní místo s barokní výzdobou a pod skalním převisem byl vybudován bohatě zdobený oltář se sochami svatých a andělů.

Část areálu Bratrského oltáře s výklenkem Božího hrobu.
Část areálu Bratrského oltáře s výklenkem Božího hrobu.

Po 2. světové válce byla výzdoba zničena a místo zpustlo. Teprve v roce 1993 bylo prostranství znovu vyčištěno a do jednoho ze skalních výklenků byla vsazena deska s reliéfem bývalého oltáře. V následujících letech byla také upevněna dochovaná torza barokních soch, z nichž některé byly datované do roku 1718 a 1765. V letech 2010-2011 byl areál Bratrského oltáře částečně obnoven. Do skalních výklenků byly vsazeny kopie původních obrázků Křížové cesty, namalované Michalem Janovským, a poblíž pamětní desky byla umístěna replika sochy Anděla smrti. Opraveno bylo také kamenné přístupové schodiště, u něhož byly obnoveny dva podstavce s replikou původní sochy sv. Jana Nepomuckého a s torzem sochy sv. Antonína Paduánského. Následně byla pod skalním převisem postavena replika původního dřevěného oltáře. Obnovu areálu zajistila Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko a město Česká Kamenice.

Replika sochy Anděla smrti a obrázky Křížové cesty v areálu Bratrského oltáře.
Replika sochy Anděla smrti a obrázky Křížové cesty v areálu Bratrského oltáře.
Na podzim roku 2015 byla pod skalním převisem vytvořena dřevěná replika původního oltáře.
Na podzim roku 2015 byla pod skalním převisem vytvořena dřevěná replika původního oltáře.
Replika sochy sv. Jana Nepomuckého.
Replika sochy sv. Jana Nepomuckého.

Další informace