Smrčník - Rozsocha
Jedna z vyhlídek na skalnatém vrcholku Rozsochy.
Foto: Jiří Kühn.
Smrčník (586 m) je poměrně plochý, ale rozložitý převážně zalesněný
čedičový hřbet asi 1 km západně od Kamenického Šenova.
Jeho nejvyšší vrchol se kdysi také nazýval Richterova kupa. Asi 1 km jižně
od něj je širokým sedlem oddělené lučinaté návrší, na jehož jihozápadní straně
vystupuje rozeklaný skalnatý suk, zvaný Rozsocha (583 m). Tento
suk je tvořen olivinickým čedičem s výraznou sloupcovitou odlučností a své okolí
převyšuje asi o 20 metrů. Jeho strmé svahy pokrývá listnatý lesík s houštinami,
zatímco poměrně rozlehlý skalnatý vrchol je zarostlý řidčeji. Z okrajových skal
je pěkný výhled k jihu a západu na přilehlou část Českého středohoří s táhlým
hřbetem Kozla, vzdáleným Sedlem a Bukovou horou. Na západní straně je vidět
část Českého Švýcarska s Růžovskou horou, vzdálenější Děčínský Sněžník a výrazný
Gross Zschirnstein v Německu. Za dobré viditelnosti je viditelná i část hřebene
Krušných hor.
Na vrcholové plošině, přístupné stezkou ze severovýchodní strany, je dodnes
patrné, že byla uměle upravována. V roce 1890 zde tehdejší majitel z Nového
Oldřichova postavil útulek pro návštěvníky s krytou verandou a jeho okolí
osázel stromky. Roku 1913 bylo návrší odkoupeno a mělo být využíváno k těžbě
silničního štěrku. Tomu se ale podařilo zabránit, takže návrší zůstalo zachováno
a čedič se tu lámal jen v malé míře při stavbě místní dráhy z České Lípy
do Kamenického Šenova.
V sedle mezi Smrčníkem a Rozsochou jsou rozlehlé louky, kterými prochází značená cesta z Kamenického Šenova do Nového Oldřichova. Na loukách se místy vyskytují prstnatce, zejména na jihozápadní straně sedla, kde také pramení potok Bystrá.
Vrchol Rozsochy je zarostlý řídkým lesem.
Foto: Jiří Kühn.
Prstnatec májový v sedle mezi Smrčníkem a Rozsochou.
Foto: Jiří Kühn.