Dolní Prysk

Pohled na centrum osady ze Středního vrchu.

Dolní Prysk je protáhlá ves, ležící v horském údolí Pryského potoka mezi Břidličným vrchem, Stráží a Středním vrchem asi 2 km severně od Kamenického Šenova. Osada je poprvé písemně zmíněna roku 1382 v kamenické městské knize a dnes tvoří spolu s Horním Pryskem a Vesničkou samostatnou obec Prysk.
V Dolním Prysku byly vždycky jen menší chalupnické usedlosti a domkářská stavení, jejichž majitelé se vedle zemědělství a práce v lese živili hlavně řemeslnou výrobou. Už v 17. století se tu začalo šířit zušlechťování skla. V roce 1654 měla vesnice 27 domů, z toho bylo 11 chalupnických usedlostí a 16 domků. Dva chalupníci si už tehdy přivydělávali sklářskou výrobou.
Po roce 1830 vznikla na pozemcích bývalého Füllerova dvora v Horní Kamenici osada Vesnička, která zpočátku patřila k Dolnímu Prysku. V té době už měla obec 50 domů a žilo v ní 322 obyvatel. Podobně jako v sousedním Horním Prysku tu bylo několik brusíren a sklářských dílen, ale také tkalcovny bavlny a bělidla. Až do roku 1849 měla vesnice vlastní rychtu s hostincem. Při správní reformě 27. září 1850 byly Dolní a Horní Prysk sloučeny do jedné obce a Vesnička byla připojena k Horní Kamenici. Toto uspořádání se ale neosvědčilo a proto byl Prysk v roce 1887 opět rozdělen a Vesnička byla kolem roku 1895 přičleněna zpět k Dolnímu Prysku.
Zdejší děti původně chodily do školy v Kamenickém Šenově a v Horním Prysku. Po vzniku Vesničky byla v Dolním Prysku otevřena zimní škola a od roku 1873 se zde učilo celoročně. V letech 1895 - 1896 byla postavena nová školní budova, rozšířená roku 1913, a po 1. světové válce tu byla zřízena i jednotřídní česká menšinová škola.

Budova základní a mateřské školy.

Sklářská huť Anna v dolní části vsi.

V roce 1907 byla v obci založena sklářská huť, po jejímž otevření sem přišla řada českých dělníků. Sklárna, nazvaná později Karlova huť, vyráběla sklo pro místní zušlechťovatele a ve 20. letech ji převzala jablonecká firma, která tu začala vyrábět také náramky k exportu do Indie a skleněné tyče pro výrobu bižuterie. Po roce 1946 se sklárna zcela zaměřila na výrobu pro bižuterní průmysl a dnes je jako huť Anna součástí společnosti Preciosa.
V roce 1910 měl Dolní Prysk spolu s Vesničkou 124 domy a dosáhl nejvyššího počtu 1000 obyvatel. Většina z nich se živila zušlechťováním skla. Vedle sklářské huti tu bylo 7 brusíren skla a 1 pasířská dílna. Před 2. světovou válkou v obci žilo 887 obyvatel, z nichž většina pracovala v místním sklářském průmyslu, v hornokamenické papírně a v dalších továrnách v okolí. Zemědělstvím se živily rodiny z 12 větších hospodářství. Po válce byli původní němečtí obyvatelé odsunuti a počet obyvatel výrazně poklesl, takže v roce 1961 jich tu žilo už jen 285. Opuštěné domy byly zčásti zbořeny nebo je později koupili chalupáři.

Typická roubená chalupa u cesty ke hřbitovu.

Dodnes je tu řada pěkných lidových roubených a hrázděných domů, z nichž je památkově chráněný dům e.č. 4 uprostřed osady vedle obecního úřadu a patrový dům e.č. 10, stojící na východním konci osady kousek od vyústění bočního údolí pod Šenovským vrchem. U křižovatky v centru stojí velká patrová budova základní a mateřské školy a před ní je pomník padlým v 1. světové válce. Naproti stojí Schenkův kříž z roku 1820, další kříže se dochovaly asi o 250 m níže u domu č.p. 62 nebo na zahradě domu č.p. 103 v horní části osady. U lesa na jižním okraji osady je hřbitov, zřízený roku 1904. Na kraji silnice do Kamenického Šenova je čedičovými sloupy obložená studánka z 19. století, zničená někdy po roce 1985 a obnovená v roce 2005.
Na jihovýchodním svahu Břidličného vrchu je Riedelova jeskyně, vytvořená podzemní těžbou pískovce a severně od obce je výrazný Střední vrch, nabízející krásný kruhový výhled do širokého okolí. Jižně od osady je nízký vrch Stráž s obnovenou Křížovou cestou a krátkou naučnou stezkou.

Památník padlým z 1. světové války v centru osady.

Studánka u silnice do Kamenického Šenova.

Další informace

• Historické obrázky Dolního Prysku
• Možnosti ubytování v Prysku