Klučky - Obrázek

Čedičové sloupy ve stěně starého lomu.
Čedičové sloupy ve stěně starého lomu.

Mezi Práchní a Polevskem se táhne asi 3 km dlouhý zalesněný čedičový hřbet s několika nevýraznými vrcholky, z nichž nejvyšší je přibližně uprostřed a nazývá se Klučky (642 m). Na jeho severním svahu je pozoruhodný opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Z travnaté terasy horního patra lomu a z vrcholku lomové stěny se otevírá pěkný výhled na zalesněné kopce mezi Studencem a Jedlovou.

Dolní patro čedičového lomu.
Dolní patro čedičového lomu.
Čedičové sloupy ve stěně horního patra lomu.
Čedičové sloupy ve stěně horního patra lomu.
Starý hraniční kámen.
Starý hraniční kámen.

Po temeni hřbetu vede cesta, která sleduje starou hranici panství, vyznačenou několika dochovanými mezníky. Na křižovatce cest asi 400 m východně od nejvyššího vrcholu roste starý buk, pod nímž je nenápadný trojhranný kamenný patník, označující místo, kde se stýkaly hranice tří panství. Na jeho bočních stranách jsou vytesané iniciály jednotlivých panství s letopočtem 1831. Krajina na severu patřila k panství kamenickému (K - Kamnitz), na jihovýchodě se rozkládalo panství sloupské (B - Bürgstein) a nevelké území na jihozápadě s Okrouhlou a s horní částí Slunečné náleželo k panství novozámeckému (N - Neuschloss, dnešní Zahrádky).

Na západním konci hřbetu poblíž Práchně je ploché travnaté návrší (631 m), na němž od roku 1997 stojí ocelový radiokomunikační stožár. Asi 200 m jihovýchodně od něj je v lese ukrytý nevelký skalní ostroh Obrázek (něm. Bildstein), nazvaný podle obrazu Nejsvětější Trojice, který zde byl kdysi umístěn. Čedičová skála se strmě spadající východní stěnou byla v minulosti oblíbeným výletním místem, protože umožňovala nádherný polokruhový výhled do širokého okolí od Tolštejna přes Luž, Ještěd, Ralsko, Bezděz a Maršovický vrch až k Vlhošti.

Čedičová skála Obrázek, na níž kdysi stávala rozhledna.
Čedičová skála Obrázek, na níž kdysi stávala rozhledna.

Již v roce 1884 bylo na přilehlé loučce zřízeno sezónní občerstvení a 2. srpna 1891 zde členové prácheňské sekce Horského spolku pro České Švýcarsko vystavěli novou chatu s pohostinstvím a 6 m vysokou dřevěnou vyhlídkovou věž. Hojně navštěvované pohostinství, vedené Antonem Rösslerem z Práchně, bylo neustále rozšiřováno a také věž byla později vylepšena a zvýšena o další 4 m, aby byl umožněn kruhový rozhled do všech stran. Na přelomu 19. a 20. století byl ale zdejší hostinec několikrát vypálen a po posledním požáru 18. dubna 1909 se proto občané Práchně rozhodli postavit novou chatu na méně odlehlém vrchu Vyhlídka. Hostinec na Obrázku již obnoven nebyl a na skalním ostrohu zůstala stát jen dřevěná rozhledna, která jako zázrakem zkáze unikla a rozpadla se až několik let po 2. světové válce. Dnes tu z ní zůstaly už jen nepatrné zbytky základů, v jejichž sousedství je dosud patrná lesem zarostlá plošina, na níž stávala restaurace.
Výhledu ze skalního ostrohu brání vzrostlé stromy, ale omezené rozhledy do okolí jsou možné z několika čedičových skalek, vyčnívajících ze severního okraje hřbetu. Také ze silničky, vedoucí po severním úbočí hřbetu z Práchně do Polevska, jsou pěkné výhledy k severozápadu na kopce v okolí Studence i na vzdálenější vrcholky Českosaského Švýcarska.
Výletní restaurace kdysi stála také na východním konci hřbetu na malém návrší nad Polevskem, nazývaném dříve Wachstein.

Výhled od lomu na Klučkách k severu.
Výhled od lomu na Klučkách k severu.
Výhled z okraje louky u Obrázku směrem ke Studenci.
Výhled z okraje louky u Obrázku směrem ke Studenci.

Další informace