Krásný Buk

Celkový pohled na hradní vrch s mohutným příkopem.
Celkový pohled na hradní vrch s mohutným příkopem.

Hrad Krásný Buk stával asi 0,5 km západně od stejnojmenné osady, která je dnes součástí Krásné Lípy. Jeho sporé zbytky se dochovaly na nevýrazném zalesněném návrší, které vybíhá od osady Sněžná nad severní okraj údolí říčky Křinice a dříve se označovalo jako Zámecký vrch.

O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 13. století. Jeho zakladatelem mohl být některý člen rodu Markvarticů, kteří kraj po roce 1263 nejspíše ovládali. Později získal Žitavsko a přilehlé části severních Čech Jindřich z Lipé, který byl jedním z nejmocnějších šlechticů a na počátku 14. století si zde vytvořil téměř samostatný stát. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází ale až z roku 1319, kdy Jindřich vyměnil své severočeské statky s Janem Lucemburským za majetek na Moravě, kam odcházel za svou milenkou, královskou vdovou Eliškou Rejčkou.
Krásný Buk se brzy poté stal majetkem Vartenberků, kteří podnikali loupežné nájezdy do Lužice. Lužičané proto již v roce 1337 dobyli Tolštejn, a když nájezdy neustávaly, uspořádali odvetnou výpravu i proti Krásnému Buku, který 15. října 1339 dobyli a zničili. Protože noví majitelé přenesli centrum panství na opravený hrad Tolštejn, zůstal Krásný Buk v troskách a nebyl již nikdy obnoven.

Zbytky kamenných základů hlavní věže.
Zbytky kamenných základů hlavní věže.

Hrad stál na nevelkém žulovém vršku, který byl od severu chráněn údajně čtyřmi valy s příkopy. Jejich větší část byla ale později rozorána, pouze na severním okraji lesa je dodnes patrný krátký zbytek předposledního příkopu. Za ním bylo předhradí, sahající až k poslednímu příkopu, který jako jediný kruhovitě obíhá celé hradní návrší ze všech stran. Široký a hluboký příkop byl vyhlouben ve svahu hradní kupy tak, aby na jeho vnějším okraji zůstal ještě mohutný val. Ze samotného hradu již mnoho nezůstalo. Na vrcholku se dochovaly jen zbytky hlavní válcové věže, vedle níž zřejmě stával dřevěný hradní palác.

Při vykopávkách v roce 1850 byly na hradě vedle keramických střepů údajně nalezeny i podkovy, hroty šípů a husitský palcát. Na poli nedaleko zříceniny byla také nalezena úplně zvětralá a do dvou částí rozpadlá římská mince císaře Hadriána (117-138 po Kr.).

Vyčištěné sklepení hlavní věže.
Vyčištěné sklepení hlavní věže.

Další informace