Plešivec - Žulovec

Dva zalesněné kopce, západnější Plešivec a východnější Žulovec, leží nad jihovýchodním okrajem Rybniště a navzájem jsou spojené sedlem, kterým prochází lesní silnička do Horní Chřibské.

Pohled na Plešivec od Chřibské.

Plešivec je znělcový vrch (597 m), svažující se k jihozápadu do Chřibskokamenické kotliny. Po jeho jižním a západním úbočí vede trať bývalé České severní dráhy, na které bylo asi 1 km východně odtud postaveno nádraží Chřibská s kdysi proslaveným letoviskem Malý Semerink. Vrchol kopce je dnes zarostlý lesem, ale dílčí výhledy ke Studenci a na Jetřichovické skály jsou možné z nezalesněných míst na jihozápadním úbočí. V nevelkém údolí na úpatí kopce jsou asi 1 km východně od středu Chřibské dva malé vodopády.

Žulovec je mírně protáhlý žulový vrch (562 m), na jehož západním svahu ale vystupují křídové pískovce, ve kterých se dříve nacházely otisky fosilních mořských hub a listů rostlin. Vrchol kopce je zarostlý, jen z dolního okraje lesa na severním svahu je výhled na Velký rybník a blízké kopce Šluknovského výběžku.
Vrch se dříve nazýval Fladenberg podle rytíře z Fladenu, který zde údajně postavil sklárnu. Její pozůstatky prý byly patrné ještě v roce 1885, ale v současné době o ní není nic známo. Nelze ani vyloučit, že stála na sousedním Plešivci, protože oba vrchy se někdy ve starší literatuře zaměňovaly. Zakladatele sklářské hutě připomínají také pomístní názvy Rytířův mlýn a Rytířův pramen. Pramen se později nazýval Raimundova studna a v roce 1871 z něj byl zaveden vodovod do nedalekého letoviska Malý Semerink. Jako zvláštnost se tehdy uvádělo, že voda z pramene, ležícího v povodí Odry, byla potrubím převáděna do sousedního povodí Labe.