Šibeniční vrch

Pohled na zalesněnou severní část Šibeničního vrchu ze svahu Křížové hory.

Šibeniční vrch je protáhlý dvouvrcholový hřbet (589 a 572 m), ležící asi 1 km západně od Jiřetína pod Jedlovou. Vrch je podobně jako západní část sousední Křížové hory tvořen převážně fylitickými drobami, ve kterých byly patrně už v 1. polovině 16. století hledány stříbrné a měděné rudy. Četné lomy a propadliny jsou odtud zmiňované již v jiřetínské zakládací listině z roku 1554 a stopy po dolování se odtud uváděly i v roce 1790. Ještě dnes je na východním úpatí vrchu patrný hluboký zalomený příkop, na jehož konci je pravděpodobně zasypané ústí staré štoly.
Na severovýchodním svahu vrchu nad údolím Lužničky je dodnes patrný starý znělcový lom, z jehož okrajových skal byl dříve výhled do údolí s kostelem v Dolním Podluží. Dnes ale výhledu brání vzrostlé stromy.

Pod skálou na severním úpatí stávala až do roku 1765 jiřetínská šibenice, zakreslená na mapě z roku 1745. V roce 1747 na ní skončil i legendární loupežník Fridolín Rauch, jehož jméno se v pověstech spojuje s jeskyní Komorou na Malém Stožci.
Na loukách západně pod kopcem stávala kdysi samota Nový Svět a po úbočích vrchu procházela hranice rumburského a kamenického panství, na které se dodnes dochovalo několik hraničních kamenů z roku 1740. Na severním svahu kopce nad Horním Podlužím je asi 500 m dlouhá upravená lyžařská sjezdovka s vlekem.

Dolní konec lyžařské sjezdovky.