Krásný Buk
Bývalá Jägerova vila na východním okraji Krásného Buku.
Foto: Jiří Kühn.
Krásný Buk leží v údolí Křínice asi 1,5 km severozápadně od centra Krásné Lípy, se kterou bezprostředně souvisí a dnes je její součástí. Dobu založení vsi neznáme. Když se mezi lety 1265 a 1280 rozsáhlé panství Ronovců dělilo mezi syny, dostalo se okolí Krásné Lípy na hranici majetku pánů z Lipé a to zřejmě bylo důvodem ke stavbě hradu Krásného Buku. Jeho nejstarším známým majitelem byl Jindřich z Lipé, který v roce 1319 vyměnil svůj severočeský majetek s králem za jiné statky na Moravě. O 20 let později byl ale hrad dobyt a zničen Žitavskými.
Vesnice Krásný Buk mohla vzniknout společně s hradem kolem roku 1275, ale mohla být založena i později, protože první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1485. V té době ves tvořily jen 4 selské statky. Od roku 1481 patřilo tolštejnské panství Šlejnicům, kteří podporovali rozvoj obchodu a řemesel. Za jejich držení v obci přibylo 5 chalupníků a 5 domkářů a v roce 1566 už tu byl také mlýn a pila. Roku 1573 se okolí Krásné Lípy s Krásným Bukem stalo součástí kamenického panství, které v roce 1614 koupil Radslav starší ze Vchynic a Tetova. Rodu Kinských pak panství patřilo až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848.
V 1. polovině 18. století se v Krásném Buku uvádí jeden mlynář, bělič příze, 3 řešetáři a 14 podomních obchodníků. Později se tu rozvíjelo také niťařství a manufakturní výroba, o jejíž vzestup se zasloužil hlavně Filip Josef Kinský. Roku 1833 už měl Krásný Buk 67 domů, ve kterých žilo 522 obyvatel. Ve 2. polovině 19. století se zde začala rozvíjet průmyslová výroba. Nejznámější továrnou v obci byla pletárna bavlněného prádla, jejímž majitelem byl Gustav Adolf Jäger. Vyráběly se v ní punčochy, ponožky, kazajky, noční košile a pánské podvlékačky, pro které se mezi lidmi vžilo označení "jégrovky". Po 2. světové válce byla továrna uzavřena, později sloužila jako skladiště a kolem roku 2005 byla zbořena. Sousední Jägerova vila značně utrpěla necitlivou přestavbou v 80. letech 20. století, při níž byla bohatě členěná střecha se zdobenými štíty a vikýři nahrazena nevzhlednou nástavbou. V bývalém parčíku naproti vile je dosud funkční kamenná kašna z roku 1823, v jejíž blízkosti kdysi stála výletní restaurace.
Kamenná kašna z roku 1823 v parčíku naproti Jägerově vile.
Foto: Jiří Kühn.
Kříž uprostřed osady.
Foto: Jiří Kühn.
Od roku 1800 byla v domě č.p. 42 škola, rozšířená později o druhou třídu, umístěnou v blízkém domě č.p. 39. V říjnu 1884 byl položen základní kámen nové školy, slavnostně otevřené 20. září 1885. Ta svému účelu sloužila až do roku 1972, kdy byla uzavřena. V roce 1910 dosáhl Krásný Buk nejvyššího počtu 584 obyvatel. Ještě ve 30. letech měla obec asi 500 obyvatel, ale po 2. světové válce jejich počet klesl na 300 a dnes jich tu trvale žije už jen kolem 90.
Cihlová vila Alfreda Hiekeho.
Foto: Jiří Kühn.
V osadě se dochovala řada zajímavých domů z 18. a 19. století. V západní části vsi je pěkně udržovaný dům č.p. 44 s podstávkou a hrázděným štítem a u silnice do Kyjova stojí patrový roubený dům č.p. 1 s mansardovou střechou, na jehož vstupním portálu je vytesaný letopočet 1770. V tomto domě bylo jedno z největších zdejších bělidel a po rekonstrukci v něm vznikl penzion Na Bělidle. Zajímavá je také cihlová vila č.p. 83, kterou si nechal postavit majitel zdejší pily Alfred Hieke. Podle lidové tradice byl dům postaven pro firemní kanceláře, ale manželce majitele se tak zalíbil, že si jej ponechali k bydlení. Pěkný byl také roubený dům č.p. 14 s mansardovou střechou a kamenným portálem s letopočtem 1790 uprostřed vsi, který ale v červenci roku 2017 vyhořel.
Na západním okraji obce vystupuje nad údolí Křinice zalesněný Zámecký vrch se zbytky zřícenin hradu Krásného Buku.
Pěkně udržovaný roubený dům č.p. 44 s hrázděným štítem.
Foto: Jiří Kühn.
Hřbitov v Krásném Buku.
Foto: Jiří Kühn.
V Krásném Buku se narodil hudební skladatel Antonín Filip Heinrich (1781 - 1861) a textilní průmyslník Jan Josef Grohmann (1792 - 1873). Na místním hřbitově je pohřben dlouholetý předseda Horského spolku pro nejsevernější Čechy Johann Hille (1852 - 1925) a v hrobce rodiny Zweigeltů odpočívá hudební pedagog a skladatel August Stradal (1860 - 1930).