Dlouhý Důl

Roubené domky v dolní části osady.

Dlouhý Důl je protáhlá vesnice, ležící asi 3 km západně od Krásné Lípy v údolí Křinice mezi Krásným Bukem a Kyjovem a v bočním údolí Zahradského potoka, přitékajícího od Vlčí Hory. Osada je dnes částí Krásné Lípy a žije v ní asi 20 obyvatel.
Dávno před vznikem vsi, v roce 1582, Šlejnicové prodali lesní revír Vlčí hora saskému kurfiřtovi Augustovi I., který nechal v údolí zřídit čtyři vodní nádrže k plavení vytěženého dřeva, a protože k jejich plnění nestačila voda místního potoka, byla sem dlouhým náhonem přivedena voda z Křinice. Náhon zvaný "Nová strouha" začínal u starého panského mlýna v Krásném Buku, odkud vedl nad pravým břehem Křinice až k dolnímu konci Dlouhého dolu, kde spolu s výtokem rybníka Šimláku ústil do Křinice.
Dlouhý Důl vznikl na panství Lipová, které tehdy patřilo Kinským. Písemně je poprvé zmiňován v roce 1719 a v roce 1869 už měl 527 obyvatel. V 80. letech 18. století bylo v Dlouhém Dole 36 převážně roubených domů. Žilo zde 7 běličů příze, několik výrobců drátů, přadláků a také 3 mlynáři. Další obyvatelé chodili za prací do továren v okolních obcích.

Domky na horním konci osady.

Památkově chráněná stodola u domu e.č. 668. Vedle ní stojí Görnerův kříž.

Památkově chráněný dům č.p. 5.

V roce 2004 tu byla vyhlášena vesnická památková zóna. V osadě jsou rozptýlené lidové roubené domky, pocházející z 18. a 19. století, které si díky chalupářům dodnes zachovaly téměř původní vzhled. Ojedinělá je patrová stodola s roubeným přízemím a bedněným patrem, stojící u domu e.č. 668 v horní části osady pod Vlčí Horou. Památkově chráněný je patrový roubený dům s podstávkou č.p. 5, stojící na pravé straně silnice z Krásné Lípy. Stavení z roku 1811 má zdobený dřevěný vstupní portál a kamennou hospodářskou přístavbu s hrázděným patrem. Na úpatí svahu za sousedním domem č.p. 2 je vchod do staré štoly, nazývané Zlatá díra. Tvoří ji 52 m dlouhá chodba bez odboček, která je dnes do výše kolem 50 cm zatopená vodou. Šlo zřejmě o průzkumné dílo, vyražené snad už za Šlejniců v 16. století. V opuštěné štole dnes přezimovávají netopýři.

Rybník Šimlák.

Štola Zlatá díra (Goldloch).

V osadě se dochovalo také několik křížů, z nichž nejkrásnější stojí asi 100 m severovýchodně od křižovatky v dolní části vsi. Štíhlý pískovcový sokl s bohatě zdobeným kovovým křížem, nesoucím malované siluety Ježíše Krista, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, byl postaven roku 1800 zdejším mlynářem Dominikem Marschnerem. U stezky do Sněžné stojí Görnerův kříž z roku 1832, jehož sokl zdobí reliéf sv. Jana Nepomuckého, a u lesa při cestě na Kamenný vrch je drobný Černý kříž z 19. století. Na lesním rozcestí asi 200 m od něj stojí pozoruhodná dřevěná kaple sv. Anny, postavená kolem poloviny 19. století. Jednoduchá dřevěná stavba připomíná spíš boudu na nářadí a její skutečný účel připomíná jen křížek na štítu. V roce 2017 byla kaplička krásnolipskými turisty opravena, vyzdobena a 8. října téhož roku slavnostně posvěcena.

Kříž Dominika Marschnera v dolní části vsi.

Kaple sv. Anny na východním výběžku Kamenného vrchu.

Další informace

• Možnosti ubytování v Krásné Lípě