Malý Stožec - Komora

Celkový pohled na Malý Stožec od jihu.
Celkový pohled na Malý Stožec od jihu.

Malý Stožec je výrazný znělcový vrch (659 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od hory Jedlové, s níž je spojen širokým sedlem. Na protáhlém temeni a svazích kopce jsou četné divoce rozeklané skály se strmými, na jihovýchodně až převislými stěnami, a rozsáhlá suťová pole, porostlá řídkým lesem. Na některých skalách je dobře patrná nepravidelná sloupcová odlučnost znělce. Kopec byl dříve nazýván Obří hlava nebo Obličejová hora, protože při pohledu od severozápadu připomíná profil obličeje ležící postavy. Z vrcholu nejvyššího skaliska (nosu), přístupného značenou stezkou od severovýchodu, je pěkný kruhový výhled, jemuž dominuje hora Jedlová. Za okolními vrcholky Lužických hor vyčnívá na východním obzoru Ještěd, na západě je za Chřibskokamenickou kotlinou lesnatá krajina Českosaského Švýcarska s Růžovskou horou, vzdálenějším Děčínským Sněžníkem a německými vrcholy Gross Zchirnstein a Gross Winterberg. Na severu se rozkládá kopcovitá krajina Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu. Zajímavé výhledy jsou i z dalších míst na temeni kopce a ze suťových polí na západním svahu. Na skalnatých srázech a sutích se vyskytují kamzíci, kteří byli v okolí uměle vysazeni na počátku 20. století.

Pohled ze západního svahu kopce na Chřibskou přehradu.
Pohled ze západního svahu kopce na Chřibskou přehradu.
Suťové pole na jihozápadním svahu.
Suťové pole na jihozápadním svahu.

Pod strmými skalnatými srázy na jihozápadní straně hřbetu je nevelká šikmá puklinová jeskyně Komora, která vznikla zřícením mohutného skalního bloku. V jeskyni se údajně kdysi skrýval Fridolín Rauch, který je v lidovém podání známý jako loupežník nebo podivín stranící se lidí. Podle dochovaného rozsudku z roku 1747 byl odsouzen pro hrdelní svatokrádežný zločin na šibenici. Lidové pověsti jej ale líčí jako sirotka, odsouzeného k smrti jen proto, že ztratil koně, patřícího sedlákovi u něhož sloužil. Lidé, kteří jej litovali, mu ale pomohli k útěku z vězení a od té doby se prý skrýval ve zdejší jeskyni. Z nouze se stal loupežníkem, který bohatým bral a chudým dával, a když o 15 let později zemřel, zůstala po něm v jeskyni spousta cenných věcí.

Ústí jeskyně Komora.
Ústí jeskyně Komora.
Vnitřek jeskyně Komora.
Vnitřek jeskyně Komora.
Křížový buk na rozcestí mezi Jedlovou, Malým Stožcem a nádražím Chřibská.
Křížový buk na rozcestí mezi Jedlovou, Malým Stožcem a nádražím Chřibská.
Skalka s reliéfem nad pramenem Jordán.
Skalka s reliéfem nad pramenem Jordán.

V pěkných smíšených lesích na severozápadním svahu kopce jsou u železniční trati staré pískovcové lomy, jejichž provozovatelem byl v 19. století Stephan Winkler z Rumburka. Pod nevelkou skalní stěnou na jejich jižním konci vyvěrá pramen Jordán, který je zakreslen již na knížecí mapě z konce 18. století. Do skalní stěny nad pramenem je vytesáno jméno pramene a okřídlené železničářské kolo s iniciálami F.F. a s letopočtem 1939. O něco výše ve svahu stojí u cesty dva vodojemy s letopočty 1910 a 1913, jejichž přepad je vyveden do dalšího potůčku.

Jedna ze znělcových skal na Kozím hřbetu.
Jedna ze znělcových skal na Kozím hřbetu.

K severu vybíhá od Malého Stožce nevýrazný znělcový hřbítek (543 m), označovaný někdy jako Kozí hřbet. Jeho západní svah strmě spadá do údolí Chřibské Kamenice, zatímco východní je velmi plochý. Nedaleko odtud je významné rozcestí, zvané U Křížového buku. Na světlině uprostřed lesů tu stojí statný dvojitý buk s malým dřevěným křížkem a  tabulkou. (Stejné jméno má také známější sedlo s bývalou hájovnou mezi Mlýny a Chřibskou).

Vrcholové skalisko Malého Stožce.
Vrcholové skalisko Malého Stožce.
Výhled z vrcholu Malého Stožce východním směrem na Pěnkavčí vrch.
Výhled z vrcholu Malého Stožce východním směrem na Pěnkavčí vrch.

Další informace