Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Čertova Pláň - Kozí Hřbet

Zbytky zdí kovárny v pískovcovém lomu na Čertově pláni.

Čertova pláň a Kozí hřbet spolu tvoří výrazný souvislý hřbet, vybíhající z masivu Pěnkavčího vrchu na severozápad k osadě Lesné, mezi údolími Lesenského potoka a Milířky. Obě části hřbetu odděluje mělké sedlo, kterým prochází významná geologická linie lužické poruchy, tvořící hranici mezi lužickým žulovým masivem na severu a pískovcovou oblastí České křídové pánve na jihu. Na tuto poruchu jsou také vázány křemenné žíly s chudými rudami mědi, olova a stříbra, těžené na několika místech v okolí. Nejzajímavější důlní díla spojuje hornická naučná stezka z údolí Milířky, jejíž trasa prochází i po temeni celého hřbetu. Na některých mapách je jako Kozí hřbet nesprávně označen sousední hřbet Rohál.

Jezevčí kámen na úpatí Čertovy pláně.

Východní část hřbetu tvoří široká pískovcová Čertova pláň (650-575 m), zvolna klesající od Pěnkavčího vrchu k západu. Na jejím jihozápadním svahu jsou opuštěné pískovcové lomy, ve kterých se dříve nacházely otisky a zkameněliny mořských ježovek a hub druhohorního stáří. Těsně pod plochým temenem hřbetu je velký lom, dosahující délky asi 350 metrů, druhý menší lom leží níže na úpatí svahu. Kdy se zde těžilo není známo, ale již koncem 19. století byly oba lomy opuštěné. Ve východní části horního lomu se dodnes dochovaly zbytky zdí staré kovárny, základy hospodářských budov a v pískovci tesané nádrže na vodu.

Z jižního svahu Čertovy pláně vyčnívá nad závěrem bočního Jezevčího dolu osamocená pískovcová skalka, nazývaná Jezevčí kámen, jejíž název se někdy nesprávně vztahuje na celý hřbet.

Ústí staré šachty na Kozím hřbetu.

Severozápadně od Čertovy pláně pokračuje úzký žulový Kozí hřbet (592 m), který se strmě svažuje do sousedních údolí Milířky a Lesenského potoka nad východním okrajem osady Lesné. Hřbítek je proražen čedičem, který tvoří přímo nad sedlem nejvyšší vrchol, porostlý řídkým bukovým lesem s dílčími výhledy přes údolí Milířky na protější hřbet Rohál. Z ojedinělých míst na svažujícím se temeni hřbetu lze na západě zahlédnout i Tolštejn. Na temeni a svazích hřbetu jsou místy dobře patrné trychtýřovité prohlubně s haldami po starém dolování, z nichž jedna byla v létě roku 1999 vyčištěna do hloubky kolem 10 m. Do této oblasti také směřuje ze dna údolí Milířky štola u Knížecí studánky, jejíž zasypaný vchod leží asi o 55 metrů níže a která zřejmě sloužila k odvodnění zdejších dobývek.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.