Chřibský hrádek - Kukaččí kámen

Pohled na hradní skálu s předhradím od severu.

Nevelké zbytky skalního hrádku se dochovaly na strmém ostrohu nad údolím Doubického potoka asi 300 m východně od bývalé hájovny U Sloupu, stojící při silnici z Doubice do Dolní Chřibské. Hrádku se v minulosti říkalo Karlštejn nebo Pustý zámek, ale jeho skutečné jméno není známé a dnes se proto nejčastěji označuje jako Chřibský hrádek.

Protože se o hrádku nedochovaly žádné historické zprávy, je jeho původ opředen jen pověstmi. Podle nich měl být loveckým sídlem, založeným na počátku 13. století vybájeným Cherubem Berkou, nebo strážním hradem na staré Lužické cestě. Z hradu měla vést podzemní chodba až do zámečku v Dolní Chřibské a také zde měly být ukryté poklady, které lákaly obyvatele z okolí ke kopání. Moc věcí se tu ale zřejmě najít nedalo. Ve starých zprávách se jen dozvíme, že nalezené rezavé sekery, ostruhy, hroty šípů, třmeny, háky a jiné železné předměty prodali chřibští měšťané vetešníkovi.
Kdo a kdy hrádek založil nevíme. Jeho existence je na základě nalezených zlomků keramiky kladena do období od 2. poloviny 13. století do počátku století následujícího. Nalezené stopy naznačují, že byl zničen ohněm, a protože nevynikal zvláštní pevností, je možné, že byl opuštěn bez boje. Pokud nezanikl již v 1. polovině 14. století, stalo se tak pravděpodobně v husitských dobách roku 1425 nebo nejpozději při trestných výpravách lužického Šestiměstí v letech 1440-1445.

Tesané podvalí hlavní věže.

Hrádek byl postaven na strmé skále, která na jižní straně spadá do údolí z výšky kolem 30 m, ale na severu převyšuje své okolí jen asi o 7 metrů. Proto zde byla chráněna dvojicí mělkých příkopů s ochranným valem, mezi nimiž bylo nevelké předhradí, využívané patrně k hospodářským účelům. Vnitřní příkop byl těsně pod skalním sukem, po jehož obvodu vedla jen úzká pěšinka vzhůru na vrchol. Do plochého temene skály je vytesané asi 1,5 m hluboké obdélné podvalí o rozměrech 7 x 5 metrů, v jehož východní stěně je nevelký výklenek neznámého účelu a do severní stěny poblíž něj je vytesaný letopočet 1690. Nad podvalím kdysi stála pravděpodobně roubená obytná věž, která byla jedinou stavbou na celém hrádku. Místa je tu málo a nejinak tomu zřejmě bylo i před rokem 1850, kdy se část skály zřítila do potoka. Výhledu do okolí dnes brání vzrostlý borový les.
V jihozápadním rohu sklepení je prohlubeň, která byla kdysi mylně považovaná za sestup do zasutých skalních místností. Podnět k této domněnce daly otvory podobné oknům ve strmé jižní stěně skály. Na starobylých vyobrazeních bývá oken několik, ale ve skutečnosti je jen jedno a za ním je zcela mělký výklenek. Vírou v okna skalních komnat byla ovlivněna i kresba Chřibského hrádku od Karla Brantla, která vznikla před rokem 1840 a je nejstarším známým vyobrazením hrádku.

Asi 400 m východně od Chřibského hrádku vystupuje nad břehem Doubického potoka strmý skalnatý ostroh Kukaččího kamene, na jehož úzkém temeni je pískovcová skála proražená přírodním tunelem, kterým se dá celkem pohodlně prolézt. Skalní průchod je asi 5 metrů široký, 1,5 metru vysoký a 5 metrů dlouhý. Na temeni skály je malá plošinka, ze které by mohl být výhled do okolí, kdyby mu nebránily vzrostlé stromy.

Skalní ostroh Kukaččího kamene nad Doubickým potokem.

Skalní průchod na temeni Kukaččího kamene.

Další informace

• Historické obrázky Chřibského hrádku