Kyjovský hrad
Hlavní plošina s přístřeškem.
Foto: Jiří Kühn.
Asi 0,5 - 1 km západně od Kyjova se nad levým břehem Křinice
vypíná do výšky kolem 40 m skalní ostroh, na jehož temeni se dochovaly
skromné stopy dávného osídlení. Dříve se předpokládalo, že zde stával strážní
hrad, vybudovaný k ochraně zemské stezky, vedoucí od Labe směrem k Žitavě
a Budyšínu. Ačkoliv měl údajný hrad neobvykle velkou rozlohu, nedochovaly se
o něm v historických pramenech žádné písemné zprávy. První zmínku najdeme až v protokolu
o vymezení hranic lesa, koupeného v roce 1603 saským kurfiřtem od Jindřicha
z Vartenberka, kde se mezi hraničními body uvádí i příkop pustého zámku. Jméno
domnělého hradu zde ale uvedeno nebylo a později používaný název Horní Karlštejn
není ničím doložen.
Teprve archeologický průzkum, provedený v 80. letech 20. století naznačil, že
nejde o hrad, ale o staré sídliště, které zaniklo ještě před svým dokončením.
Patrně již kolem roku 1300 se tu usadili prospektoři, kteří v okolí zkoušeli
rýžovat zlato nebo dolovat železnou rudu. Brzy ale zjistili, že jejich úsilí
je marné a odešli jinam. Podruhé bylo místo krátce osídleno někdy na přelomu
14. a 15. století. Pokusné dolování v okolí dodnes připomínají staré dobývky
na železnou rudu a některá pomístní jména, například Zlatý potok nebo Železné
jámy.
Skála s praporkem na západním konci skalního masivu.
Foto: Jiří Kühn.
Vysoký a rozeklaný pískovcový masiv s pozůstatky sídliště tvoří
jeden z výběžků náhorní planiny, vyčnívajících od jihu nad Kyjovské údolí.
Ze tří stran je chráněný strmými skalnatými srázy a od planiny jej oddělují dvě
souběžné skalní průrvy, mezi nimiž a okrajem údolí vznikly dva skalní bloky.
Větší z nich, ležící více na jihu, byl dříve považován za předhradí, zatímco
samotný hrad měl stát na menším a hůře dostupném bloku severním.
Zarovnaná plošina domnělého předhradí je přibližně čtvercová a od náhorní planiny
ji odděluje poměrně mělká průrva, nápadně připomínající umělý příkop. Zhruba
uprostřed je navíc přerušena úzkým skalním blokem, který vypadá jako most. Stěny
průrvy ani skalní blok ale nenesou žádné stopy opracování, takže se zřejmě jedná
o přirozené útvary. Byly zde však nalezeny pozůstatky staré vápenné nebo železářské
pece. Na vnitřní straně průrvy jsou patrné zbytky kamenného valu a zhruba uprostřed
plošiny je čtvercová sníženina, která je zřejmě pozůstatkem nějaké stavby. Sporé
nálezy naznačují, že tyto stopy osídlení pochází z přelomu 14. a 15. století
a nijak nesouvisí se zbytky starších staveb na druhé skále.
Stezky s tesanými schůdky na západní straně ostrohu.
Foto: Jiří Kühn.
Severnější hlavní ostroh se vypíná přímo nad Kyjovským údolím
a od čtvercové plošiny je oddělen dosti hlubokou i širokou skalní průrvou, kterou
sem z boční rokle vystupuje značená stezka od Kyjova. Zatímco
jižní skalní blok je z ní přístupný jen úzkou skalní rozsedlinou, na temeno
hlavního ostrohu vystupuje dvakrát zalomené do skály vytesané středověké schodiště,
zabezpečené kdysi dvěma dřevěnými brankami.
Na temeni skály dnes stojí dřevěný přístřešek, od něhož vedou pěšinky k zarostlým
vyhlídkám na okrajích. Na jedné z nich na východní straně ostrohu je do skály
vytesaná nevelká lavice, z níž je ale jen omezený výhled mezi stromy do údolí.
O něco lepší výhled je ze západního okraje skalního ostrohu.
V severozápadní části ostrohu jsou čtyři skalní rozsedliny, které byly kdysi
upravené jako sklepy a sotva znatelná lůžka trámů nasvědčují tomu, že nad nimi
stály dřevěné stavby. V jednom ze sklepů byly nalezeny i železné klíny, špičák
a kousky strusky, podporující domněnku o hornickém původu sídliště.
Skalní rozsedlina na západním konci hlavního ostrohu.
Foto: Jiří Kühn.
Sestup z hlavního ostrohu hrádku do boční rokle.
Foto: Jiří Kühn.
Přístup na skály dnes usnadňuje množství schůdků, vytesaných
kyjovským horským spolkem při zpřístupňování hradu koncem 19. století. Různé
středověké předměty, nalezené při těchto úpravách, byly vystaveny v hostinci
U Českého Švýcarska v Kyjově, ale po 2. světové válce byly
bohužel zničeny.
Na západním konci masivu je možné sestoupit těsnou skalní rozsedlinou s dřevěnými
schůdky pod jehlanovou skálu s praporkem, vyčnívající vysoko nad Kyjovské údolí.
Dolní ústí rozsedliny bylo kdysi také zabezpečeno dřevěnou brankou. Značená
stezka odtud dále pokračuje na dno boční rokle a prochází přitom kolem několika
zajímavých skalních útvarů, nazývaných Vikingská loď, Holubice, Panna a Trojčata.
Lesem zarostlá vyhlídka nad údolím Křinice.
Foto: Jiří Kühn.
Vyhlídka na východním konci skalního masivu.
Foto: Jiří Kühn.