Kunratice u České Kamenice
Kunratice leží v rozšířeném údolí Bystřičky asi 2 km severně od České Kamenice při silnici do Dolní Chřibské. Patří k nim také osady Lipnice a Studený, s nimiž měly k 1. lednu 2018 celkem 252 obyvatel.
Historie

Pohled na obec ze svahu Kunratického vrchu. Za obcí je Větrný vrch.
Foto: Jiří Kühn.
Kunratice byly založeny snad již ve 2. polovině 13. století, ale poprvé se písemně uvádí až v českokamenické městské knize roku 1380 pod jménem Cunradstorf, odvozeným pravděpodobně od jména lokátora Konráda. Německé jméno Kunnersdorf se ustálilo v 17. století.
Obec od počátku náležela k scharfensteinskému panství, jehož sídelní hrad Ostrý stál u Benešova nad Ploučnicí. Majiteli panství byli nejprve Michalovicové, kteří je v roce 1406 prodali Hynkovi Berkovi z Dubé. Od roku 1428 panství patřilo Vartenberkům, v roce 1511 je koupil Mikuláš Trčka z Lípy a o 4 roky později je získali míšeňští Salhausenové. V roce 1535 připadla kamenická část panství jako věno Anně ze Salhausenu, která se provdala za Prokopa z Vartenberka, čímž došlo k trvalému oddělení kamenického panství od Scharfensteinu. V roce 1614 získal panství od Vartenberků rod Kinských, v jejichž majetku zůstalo až do správní reformy roku 1850.

Hostinec uprostřed obce.
Foto: Jiří Kühn.
Obec měla od počátku svého rychtáře, v jehož statku byl i nejstarší hostinec. Již v roce 1478 byl ve vsi také obilní mlýn, který ale nepřežil třicetiletou válku a nově byl vystavěn až roku 1698. V roce 1654 měly Kunratice 23 zemědělských usedlostí a 12 domků. O 15 let později tu žilo 236 obyvatel a ve vsi působil i učitel Lorenz Hickisch. Lidé se živili hlavně zemědělstvím, chovem dobytka a prací v lese, někteří si přivydělávali předením a zpracováním lnu. Bohatší sedláci obchodovali s dobytkem a 4 sedláci provozovali povoznictví. Protože zemědělství nebylo výnosné, začali koncem 17. století ve vsi přibývat domkáři, kteří se živili různými řemesly a podomácku provozovaným přadláctvím, pletařstvím, tkalcovstvím nebo zušlechťováním skla. Později se tu rozšířilo také niťařství, běličství a punčochářství.
Za sedmileté války v červenci 1757 došlo v okolí k prudkým bojům mezi rakouským a pruským vojskem, které dodnes připomínají pomníčky ve Studeném a pod Zlatým vrchem u Lísky. Ani ve válce o bavorské dědictví roku 1778 nebyli lidé ušetřeni rekvizicí a drancování.
Roku 1793 měly Kunratice 75 domů, v nichž žilo 425 obyvatel. Byl tady řezník, krejčí a bednář, 2 zedníci, 2 tesařští tovaryši, tkadlec plátna, 8 tkalců punčoch, 25 přadláků lnu a 14 cestujících obchodníků. Nejméně od roku 1771 měla ves školní budovu, která už ale v roce 1838 dětem nestačila a obec k ní proto přikoupila ještě sousední dům. Nejvyššího počtu 564 obyvatel dosáhly Kunratice roku 1869.
Po roce 1874 postavil Anton Michel v Kunraticích niťárnu na vodní pohon. S rozvojem textilního průmyslu domácká výroba postupně upadala a lidé museli docházet za prací do továren v České Kamenici. V roce 1913 byla do Kunratic přivedena elektřina a roku 1932 tu byl postaven vodovod. Od 1. září 1925 sloužila dětem také nová škola v centru obce.

Socha sv. Jana Nepomuckého se Školním křížem na návsi. V pozadí je penzion Laguna.
Foto: Jiří Kühn.
Až do konce 19. století pohřbívali kunratičtí své mrtvé v České Kamenici. Od roku 1900 využívali nový hřbitov v Lísce a ve 20. letech si v lese nad obcí založili vlastní hřbitov, na němž byl také postaven pomník 21 zdejším padlým z 1. světové války. Po roce 1945 se hřbitov přestal využívat a postupně byl zničen.
Kunratice zůstaly až do 2. světové války zemědělskou vsí, v níž byl vedle 24 selských dvorů jen obilní mlýn a zámečnictví. Ještě v roce 1939 tu bylo 102 domů, v nichž žilo 492 obyvatel, ale po válce byli původní němečtí obyvatelé nuceně vysídleni a místo nich přicházeli noví osídlenci z vnitrozemí. Těch ale bylo málo, takže roku 1950 měly Kunratice už jen 264 obyvatel. Řada domů zůstala opuštěných a asi 30 z nich bylo později zbořeno. V listopadu 1950 tu vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, které ale hospodařilo s velkými problémy a v říjnu 1961 bylo začleněno do Státního statku. V roce 1965 byly Kunratice sloučeny s osadami Lipnice, Studený a Líska a spolu s nimi byly od roku 1981 připojeny k České Kamenici. Už v roce 1975 byla uzavřena zdejší škola a roku 1987 byla její budova přestavěna na mateřskou školku, z níž vznikl po roce 1991 penzion Laguna. Od 1. ledna 1992 vytvořily Kunratice s osadami Lipnice a Studený opět samostatnou obec.
Památky a zajímavosti
V obci se dochovalo několik pěkných lidových domů, z nichž je pozoruhodný například patrový roubený dům s podstávkou, zvaný "Na kovárně" uprostřed vesnice, nebo ve východní části vsi stojící památkově chráněný patrový poloroubený dům č.p. 46 s podstávkou, pavlačí a dřevěnou stodolou, datovaný do roku 1747. Nedaleko od něj stojí pěkný zděný hostinec s přistavěným tanečním sálem.

Patrový roubený dům, zvaný Na kovárně.
Foto: Jiří Kühn.

Památkově chráněný roubený dům č.p. 46.
Foto: Jiří Kühn.

Socha sv. Jana Nepomuckého.
Foto: Jiří Kühn.
V Kunraticích kdysi bývala také zvonička a dodnes se tu dochovalo několik soch a křížů. V dolní části Kunratic u mostku přes potok stojí sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, postavený roku 1719 manželi Eliasem a Dorotheou Aschlerovými. Koncem 20. století z něj zůstal už jen nízký kamenný sokl se třemi reliéfy, který byl v roce 2018 restaurován a následujícího roku doplněn o novou sochu, slavnostně vysvěcenou 18. května 2019. Na protější straně silnice stojí Školní kříž s letopočtem 1875, požehnaný po renovaci 25. června 2016, a u postranní cesty na severozápadním okraji obce je pěkný Zeckertův kříž, postavený na místě, kde po pádu z koně 14. listopadu 1766 zemřel rychtář Christian Zeckert ze Studeného. Také tento kříž po 2. světové válce zchátral, ale v roce 2018 byl restaurován a 14. listopadu požehnán.
Za vesnicí v ostré zatáčce silnice do Chřibské nechal sedlák Josef Zeckert roku 1811 postavit Bauerovu kapli, která ale byla po 2. světové válce zcela zničena. Na podzim 2023 nechal spolek Pod Studencem ve spolupráci s obcí a díky štědré podpoře řady soukromých sponzorů postavit repliku původní kaple a vyzdobit ji malovanými obrazy od Michala Janovského. Obnovenou kapli požehnal 11. května 2024 generální vikář litoměřické diecéze Martin Davídek společně s Josefem Jarošem z Děkanství Česká Kamenice a Richardem F. Vlasákem z Českobratrské evangelické církve.

Školní kříž na návsi.
Foto: Jiří Kühn.

Zeckertův kříž.
Foto: Jiří Kühn.

Bauerova kaple v zatáčce silnice do Chřibské.
Foto: Jiří Kühn.
Zajímavosti v okolí
Kunratice jsou v blízkosti starobylé České Kamenice, ležící v údolí pod zříceninou hradu na Zámeckém vrchu. Jižně od obce vyčnívá Kunratický vrch, za nímž byl v lesích upraven přírodní park se skalními vyhlídkami Jehla, Ponorka a Žába a s pozůstatky Bratrského oltáře. Při silnici do České Kamenice je osada Pekelský Důl s chráněnou květnatou loukou; k východu vede silnička do malebné osady Líska, ležící pod Zlatým vrchem s pozoruhodným čedičovým lomem. Severně od této silničky je skalnatý Lipnický vrch, z něhož vybíhá k západu nevelký hřbítek přes Rolleberg na Větrný vrch, známý pěkným výhledem na Českosaské Švýcarsko. U silnice do Chřibské leží osady Lipnice a Studený, nad nimiž se vypíná rozložitý masiv Studence s chráněnou bučinou a železnou rozhlednou na vrcholu. Od severozápadu zasahují k oběma osadám výběžky hlubokého skalnatého Pavlínina údolí, kterým protéká Chřibská Kamenice. Severně od Studence je zalesněná Bukovina, na jejímž severozápadním úpatí leží při silnici do Chřibské bývalá osada Na Potokách se zbytky pozoruhodného vodního náhonu s akvaduktem.
