Města a obce

Lipnice

Lipnice je nevelká osada, ležící na západním úpatí Studence asi 4 km severně od České Kamenice při silnici do Dolní Chřibské. Dnes je spolu se Studeným součástí Kunratic a v roce 2011 měla 23 domů, v nichž trvale žilo 15 obyvatel.

Pohled na domky uprostřed osady z úpatí Rollebergu.
Pohled na domky uprostřed osady z úpatí Rollebergu.

Původně zemědělská osada byla založena asi kolem poloviny 14. století. Písemně se poprvé uvádí v listině, pocházející z doby kolem roku 1428, ale za nejstarší doklad o její existenci se často považuje jméno "Peter Limpacher", zmíněné roku 1392 v kamenické městské knize. Původní jméno obce "Limpach" bylo patrně odvozeno od potoka Lindenbach (= Lipový potok) a české jméno Lipnice se používá od roku 1947. Osada měla od 17. století spolu se Studeným vlastní rychtu. Od svého založení patřila k scharfensteinskému panství a po roce 1535 k nově zřízenému panství kamenickému.
V roce 1654 v Lipnici žilo 5 sedláků a 3 domkáři, kteří se vedle málo výnosného zemědělství a chovu dobytka živili hlavně prací v lese. Někteří z nich si vydělávali předením, zpracováním lnu nebo obchodem s šindelem a sudovinou. Od konce 17. století začalo přibývat lidí, kteří si přivydělávali podomácku provozovaným předením a tkaním plátna.
Za sedmileté války v červenci 1757 došlo u osady ke střetnutí pruského a rakouského vojska, které dodnes připomínají pomníčky u Studeného. Ještě v roce 1770 měla Lipnice jen 9 domů, ale do roku 1880 jejich počet vzrostl na 32 a osada dosáhla nejvyššího počtu 158 obyvatel. Díky své odlehlosti zůstala až do 2. světové války malozemědělskou vsí, v níž jediný větší provoz měl stavitel mlýnů. Z tradičních řemesel se tu až do 30. let 20. století udrželo tkalcovství. V roce 1930 měla Lipnice 123 obyvatel a o rok později byla připojena k elektrické síti.

Roubené domky pod Lipnickým vrchem.
Roubené domky pod Lipnickým vrchem.

Po 2. světové válce byli původní němečtí obyvatelé nuceně vysídleni a na jejich místo přicházeli noví osídlenci. Řada domů ale zůstala opuštěných a asi 13 z nich bylo později zbořeno.
Roku 1950 bylo v Lipnici 29 domů a 28 obyvatel. Pokusy o založení Jednotného zemědělského družstva nebyly úspěšné a v roce 1956 zdejší zemědělci přešli do Státního statku. Lidé odtud ale postupně odcházeli a Lipnice se tak stala typickou rekreační vsí. Roku 1960 byla spolu se Studeným připojena k Lísce a o 5 let později byly všechny tři vsi připojeny ke Kunraticím. V roce 1970 měla Lipnice ještě 36 stálých obyvatel, ale do roku 1980 jejich počet klesl na 5 a Kunratice se spolu se Studeným, Lipnicí a Lískou staly součástí České Kamenice.
Situace se začala zlepšovat až po změně politických poměrů v roce 1989. Od 1. ledna 1992 Kunratice s Lipnicí a Studeným opět vytvořily samostatnou obec a téhož roku tu vznikla rodinná Biofarma Lipnice.

Památník padlým z 1. světové války.
Památník padlým z 1. světové války.

V osadě se dodnes dochovalo několik lidových roubených domů. V červenci 1926 byl uprostřed osady odhalen pomníček dvěma zdejším padlým v 1. světové válce, který byl ale po roce 1945 poničen a obnovy se dočkal až v roce 2003.
V nízké skále asi 150 m západně od domu č.p. 14 je pozůstatek pěkně zdobené výklenkové kaple Nejsvětější Trojice z roku 1782, nazývané dříve Rollbuschkapelle. Pravděpodobně měla připomínat rychtáře Georga Eschlera, který v domě žil a zemřel již ve 35 letech roku 1726. Na jeho památku byla postavena také Eschlerova kaple na severním konci Kunratic. U zaniklého hostince č.p. 18 na jižním konci vsi stojí mezi dvěma kaštany Schiffnerův kříž, zrenovovaný roku 2010 Janem Pokorným a 11. září téhož roku požehnaný českokamenickým děkanem Karlem Jordánem Červeným.
Hluboké rokli při silnici do Studeného je mezi skalami s několika malovanými obrazy romanticky položená Lipnická kaple.

Pozůstatek kaple Nejsvětější Trojice z roku 1782.
Pozůstatek kaple Nejsvětější Trojice z roku 1782.
Schiffnerův kříž v jižní části osady.
Schiffnerův kříž v jižní části osady.

Další informace