Sommerberg

Lückendorfská hájovna v sedle pod Strassbergem.

Sommerberg (Letní vrch, 496 m) je protáhlý zčásti zalesněný hřbet, vybíhající od jihovýchodního okraje Lückendorfu podél česko-německé hranice směrem ke Strassbergu nad údolím Bílého potoka. Po jeho severní straně vede silnice z Lückendorfu do Žitavy, která přibližně sleduje trasu staré zemské stezky, nazývané v Německu "Gabler Strasse" (= Jablonská cesta). Traduje se, že tato stezka kdysi vedla východněji ležícím údolím Bílého potoka, odkud byla kolem poloviny 14. století na příkaz Jana Lucemburského přeložena do nové trasy přes Petrovice a Lückendorf, ale historicky to není doloženo.
Po severní straně temene hřbetu se táhne asi 1 km dlouhá horská louka, z níž se otevírá pohled na Hvozd, táhlý hřeben Brandhöhe a Louisenhöhe s Töpferem a severně ležící vrchy Zigeunerberg a Heideberg. Široké sedlo mezi Sommerbergem, Strassbergem a Heidebergem se údajně již v roce 1450 nazývalo Ausgespann (= Výpřež), protože se tu vypřahali koně, najímaní v podhorské osadě Eichgraben k pomoci při zdolávání prudkého stoupání cesty na hřeben hor. Později tu měla stát malá bouda s výčepem, nazývaná „Schwarze Bürste“ (= Černý kartáč), která sloužila vozkům až do roku 1838, kdy byla zbořena a na jejím místě byla postavena Lückendorfská hájovna. Dnes je u ní křižovatka, z níž vede také široká cesta Ringelshainer Weg (= Rynoltická cesta) přes státní hranici kolem Loupežnického vrchu k Polesí a Rynolticím. U odbočky k vyhlídce Fuchskanzel na Strassbergu se asi 100 m za hájovnou dochovaly zbytky šancí, vybudovaných za Napoleonských válek v roce 1813.
Na jihovýchodní straně Sommerbergu je zalesněné údolí Langer Grund, na jehož protějším svahu těsně u státní hranice vyvěrá pramen Scheibenborn.