Loupežnický vrch - Větrov

Zarostlý vrcholek Loupežnického vrchu.

Loupežnický vrch (539 m) je poměrně plochý čedičový kopec se dvěma vrcholky, ležící asi 2 km východně od Petrovic. Vyšší severní vrchol tvoří čedičová skála, která je zčásti odlámaná lomem, zatímco jižní vrcholek (531 m) je poměrně nevýrazný. Po západním a severním svahu kopce dnes prochází široká Žitavská cesta, jejíž název patrně vychází z historicky nedoložené doměnky o tom, že tudy kdysi vedla zemská stezka z Čech přes Jablonné a údolí Bílého potoka do Žitavy. Na severní straně z ní odbočuje cesta na vrchol, odkud je dnes přes stromy už jen velmi omezený výhled na Hvozd.
Loupežnický vrch se kdysi lidově nazýval "Roubenschloss", což by asi nejlépe odpovídalo spisovnému jménu "Rabenschloss" (= Havraní nebo Krkavčí zámek). Na mapách a v průvodcích se ale koncem 19. století ujal název "Raubschloss" (= Loupežnický zámek), který se udržel až do konce 2. světové války a v českém překladu přetrvává dodnes. Tento název měl zřejmě podpořit doměnky o tom, že na kopci stával hrad Winterstein, který sem v 80. letech 19. století umístil Alfred Moschkau. V české turistické literatuře se tento hrad označoval nesprávným jménem Větrov. O hradu je známá jen jediná historická zpráva, podle níž Žitavští roku 1441 vykoupili od Jana z Vartenberka území s hrady Winterstein a Karlsfried. Moschkau ale při lokalizaci Wintersteinu na Loupežnický vrch vycházel z chybné interpretace starých pramenů. Ve své první zprávě o hradu uvedl slabé stopy hradní věže, zbytky příkopu a základových zdí, ale v pozdějších pracích to už nijak neupřesnil a nakonec připustil, že na kopci není nic k vidění. Neexistence zřícenin se v pozdějších dobách obvykle vysvětlovala tím, že byly rozebrány na kámen spolu s čedičovou sutí, vzniklou rozpadem vrcholové skály. Lom zde byl ale založen až někdy ve 30. letech 20. století, kdy už tu žádné zbytky hradu nebyly patrné.

Pohled na vrcholovou kupu z jihovýchodu.

Ani dnes na vrcholu nebo v jeho okolí žádné stopy po valech nebo stavbách nenajdeme a ani povrchové archeologické průzkumy, provedené kolem roku 2000, nepřinesly žádné nálezy, které by domněnky o existenci hradu podpořily. Samotný vršek je navíc poměrně snadno přístupný a není pro stavbu opevněného sídla příliš vhodný. Je tedy pravděpodobné, že na Loupežnickém vrchu žádný hrad nestál. Skutečná poloha hradu Wintersteinu není dodnes objasněna, ale někteří historici předpokládají, že stál na místě později vybudovaného hradu Karlsfriedu.