Javor

Javor (693 m) je rozložitý, převážně zalesněný kopec, vystupující vysoko nad údolí říčky Kamenice asi 1,5 km severně od Mlýnů. Kromě hlavního čedičového vrcholu má ještě dva nižší předvrcholy, z nichž poněkud odlehlejší severovýchodní vršek je rovněž čedičový, zatímco jižní je tvořen znělcem.
Široce kuželovitý hlavní vrchol je porostlý bukovým lesem s vtroušenými javory, břízami, jeřáby a smrky, v jehož podrostu najdeme typická rostlinná společenstva s dymnivkou dutou, lechou jarní, kyčelnicí devítilistou a cibulkonosnou, mařinkou vonnou nebo starčkem hajním. Na západním úpatí kopce se místy vyskytuje také lýkovec jedovatý. V dolní části svahu nad Mlýny převládají smrkové lesy s borovicí, v jejichž podrostu jsou významné porosty hasivky orličí.

Ploché temeno kopce je na východní straně ukončeno vysokými a strmými čedičovými skalami s nepravidelně vyvinutou sloupcovou odlučností. Z vyčnívajících skalních ostrohů jsou možné dílčí výhledy k východu na kopce v okolí Pěnkavčího vrchu, Jedlové a Kytlic s výrazným kuželem Klíče. V pozadí za nimi vyčnívá dvouvrcholový Hvozd a táhlý hřbet Ještědu, zatímco severnímu obzoru dominuje protáhlé temeno hory Kottmar v Německu.
Četné menší skály s nepravidelnou odlučností vystupují také v nesouvislém pásu na západním a jižním svahu kopce. Jedna z těchto skal, stojící izolovaně o něco níže nad cestou, má pěkný homolovitý tvar a občas je využívána horolezci.
Směrem k jihu vybíhá z hlavního kuželu Javoru poměrně plochý jižní předvrchol (643 m), jehož východní svah pokrývá řídce zarostlá znělcová suť. Z jejího horního okraje se rovněž otevírá výhled k severovýchodu, zatímco okolí Kytlic je dnes zakryté korunami stromů.
Vzrostlým bukovým lesem na západním a jižním úbočí Javoru prochází značená turistická cesta od Křížového buku, po níž vede také trasa naučné stezky "Okolím Studence". V nejvyšším místě cesty pod jižním předvrcholem býval kdysi z vyčnívajícího skalního ostrohu pěkný výhled do údolí na KytliceMalým Bukem, dnes je ale tato vyhlídka téměř zcela zarostlá lesem. Asi 100 m od ní stojí na okraji cesty přes metr vysoký dřevěný kříž, připomínající 29-letého lesního dělníka Miloslava Kočího z Mlýnů, který zde 24. září 1983 nešťastně zahynul pod padajícím stromem. Kříž s pamětní tabulkou zde 12. července 2005 postavil Emil Sedláček z Mlýnů a v červenci 2017 jej renovoval Andreas Prescher z Grossschönau.

Kříž lesního dělníka Miloslava Kočího po obnově v roce 2017.
Kříž lesního dělníka Miloslava Kočího po obnově v roce 2017.

O kousek dál se značená cesta ostře stáčí k jihu a několika serpentinami sestupuje do údolí Kamenice. Z rozcestí v ohybu cesty vede k severu neznačená lesní cesta, která se asi po 600 m na křižovatce cest U zmrzlého připojuje k hřebenové lesní silničce, vedoucí od Křížového bukuJedlové.
Po levé straně této spojovací cesty vystupuje z lesa izolovaný severovýchodní předvrchol Javoru (624 m). Protáhlý čedičový vršek je převážně holý a z větší části pokrytý kamennou sutí a menšími skalkami s místy patrnou sloupcovou odlučností. Roste na něm jen pár buků a jeřábů, mezi nimiž jsou omezené výhledy na hlavní vrchol Javoru, sousední Hřebec, Chřibský vrch a několik dalších kopců.

Údolím na západní straně Javoru protéká Luční potok, na jehož přítoku je pěkný vodopád, a na východě je skalnaté údolí Bělé s obnoveným lesním rybníkem. Na severním úpatí Javoru, těsně u lesní silničky ke Křížovému buku, byla ještě koncem 18. století patrná stará propadlá štola, které se říkalo "Stříbrná jáma". Štola měla být pozůstatkem po dolování železné rudy.

V rozsáhlých lesích na jihovýchodním úpatí Javoru zřídil hrabě Kinský malou oboru, do níž nechal 22. července 1912 vysadit 3 kamzíky, dovezené z Alp. Již v letech 1907-1908 ale nechal takto vysadit 8 kamzíků v oboře poblíž letoviska Na Tokání. Hlavním cílem bylo obohacení zdejší zvířeny o nový lovný druh. V roce 1918 bylo z obory pod Javorem vypuštěno do volné přírody 15 kamzíků, kteří se tu dobře aklimatizovali a rozmnožili, takže dnes jich v celé západní části Lužických hor žije okolo 150-200. V létě se zdržují hlavně na kopcích porostlých původní bučinou, odkud se na zimu stahují do níže ležících smrčin s borovicemi. Dnes je možné kamzíky nejčastěji spatřit na loukách v sedle pod Studencem.

Pohled ze severního předvrcholu Javoru na sousední Hřebec.
Pohled ze severního předvrcholu Javoru na sousední Hřebec.

Další informace