Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Javor

Pohled na Javor od Chřibského vrchu. Javor (693 m) je rozložitý, převážně zalesněný kopec, vystupující vysoko nad údolí říčky Kamenice asi 1,5 km severně od Mlýnů. Kromě hlavního čedičového vrcholu má ještě dva nižší předvrcholy, z nichž poněkud odlehlejší severovýchodní vršek je rovněž čedičový, zatímco jižní je tvořen znělcem.
Široce kuželovitý hlavní vrchol je porostlý bukovým lesem s vtroušenými javory, břízami, jeřáby a smrky, v jehož podrostu najdeme typická rostlinná společenstva s dymnivkou dutou, lechou jarní, kyčelnicí devítilistou a cibulkonosnou, mařinkou vonnou nebo starčkem hajním. Na západním úpatí kopce se místy vyskytuje také lýkovec jedovatý. V dolní části svahu nad Mlýny převládají smrkové lesy s borovicí, v jejichž podrostu jsou významné porosty hasivky orličí.

Čedičové skály pod vrcholem. Ploché temeno kopce je na východní straně ukončeno vysokými a strmými čedičovými skalami s nepravidelně vyvinutou sloupcovou odlučností. Z vyčnívajících skalních ostrohů jsou možné dílčí výhledy k východu na kopce v okolí Pěnkavčího vrchu, Jedlové a Kytlic s výrazným kuželem Klíče. V pozadí za nimi vyčnívá dvouvrcholový Hvozd a táhlý hřbet Ještědu, zatímco severnímu obzoru dominuje protáhlé temeno hory Kottmar v Německu.
Četné menší skály s nepravidelnou odlučností vystupují také v nesouvislém pásu na západním a jižním svahu kopce. Jedna z těchto skal, stojící izolovaně o něco níže nad cestou, má pěkný homolovitý tvar a občas je využívána horolezci.
Směrem k jihu vybíhá z hlavního kuželu Javoru poměrně plochý jižní předvrchol (643 m), jehož východní svah pokrývá řídce zarostlá znělcová suť. Z jejího horního okraje se rovněž otevírá výhled k severovýchodu, zatímco okolí Kytlic je dnes zakryté korunami stromů.
Vzrostlým bukovým lesem na západním a jižním úbočí Javoru prochází značená turistická cesta od Křížového buku, po níž vede také trasa naučné stezky "Okolím Studence". V nejvyšším místě cesty pod jižním předvrcholem býval kdysi z vyčnívajícího skalního ostrohu pěkný výhled do údolí na KytliceMalým Bukem, dnes je ale tato vyhlídka téměř zcela zarostlá lesem. Asi 100 m od ní stojí na okraji cesty přes metr vysoký dřevěný kříž, připomínající 29-letého lesního dělníka Miloslava Kočího z Mlýnů, který zde 24. září 1983 nešťastně zahynul pod padajícím stromem. Kříž s pamětní tabulkou zde 12. července 2005 postavil Emil Sedláček z Mlýnů.

Čedičová skalka na západním svahu kopce. Kříž lesního dělníka Miloslava Kočího.

O kousek dál se značená cesta ostře stáčí k jihu a několika serpentinami sestupuje do údolí Kamenice. Z rozcestí v ohybu cesty vede k severu neznačená lesní cesta, která se asi po 600 m na křižovatce cest U zmrzlého připojuje k hřebenové lesní silničce, vedoucí od Křížového bukuJedlové.
Po levé straně této spojovací cesty vystupuje z lesa izolovaný severovýchodní předvrchol Javoru (624 m). Protáhlý čedičový vršek je převážně holý a z větší části pokrytý kamennou sutí a menšími skalkami s místy patrnou sloupcovou odlučností. Roste na něm jen pár buků a jeřábů, mezi nimiž jsou omezené výhledy na hlavní vrchol Javoru, sousední Hřebec, Chřibský vrch a několik dalších kopců.

Údolím na západní straně Javoru protéká Luční potok, na jehož přítoku je pěkný vodopád, a na východě je skalnaté údolí Bělé s obnoveným lesním rybníkem. Na severním úpatí Javoru, těsně u lesní silničky ke Křížovému buku, byla ještě koncem 18. století patrná stará propadlá štola, které se říkalo "Stříbrná jáma". Štola měla být pozůstatkem po dolování železné rudy.

V rozsáhlých lesích na jihovýchodním úpatí Javoru zřídil hrabě Kinský malou oboru, do níž nechal 22. července 1912 vysadit 3 kamzíky, dovezené z Alp. Již v letech 1907-1908 ale nechal takto vysadit 8 kamzíků v oboře poblíž letoviska Na Tokání. Hlavním cílem bylo obohacení zdejší zvířeny o nový lovný druh. V roce 1918 bylo z obory pod Javorem vypuštěno do volné přírody 15 kamzíků, kteří se tu dobře aklimatizovali a rozmnožili, takže dnes jich v celé západní části Lužických hor žije okolo 200. V létě se zdržují hlavně na kopcích porostlých původní bučinou, odkud se na zimu stahují do níže ležících smrčin s borovicemi. Dnes je možné kamzíky nejčastěji spatřit na loukách v sedle pod Studencem.

Pohled ze severního předvrcholu Javoru na sousední Hřebec.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.